Australský plynový projekt způsobí 484 úmrtí na vedro v Evropě do roku 2100. Souvislost odhaluje lineární vztah CO₂ a teploty

Plynový projekt Scarborough vypustí za svou životnost 876 milionů tun CO₂. Vědci z toho dopočítali 484 dalších úmrtí na vedro v Evropě do roku 2100.

Foto: Pixabay

V červenci 2026 začal z ložiska Scarborough, vzdáleného 375 kilometrů od pobřeží australské oblasti Pilbara, proudit první plyn. Těžař Woodside hlásí, že projekt je hotový z více než 98 procent a první tanker se zkapalněným plynem má vyplout v posledním čtvrtletí roku. Klimatologové mezitím sestavili jeho druhou bilanci. Spálení paliva z tohoto jediného naleziště podle nich přidá planetě 0,00039 °C oteplení. Na 516 000 lidí se kvůli tomu ocitne ve vedru, jaké dosud nezažili, a v evropských městech do konce století zemře na horko o 484 lidí víc. Výpočet stojí na volně dostupné aplikaci Carbon Impacts Tracer, kterou autoři veřejně představili koncem září 2025. Desetitisícina stupně tak dostává podobu konkrétního zdravotního účtu, a ten jde předložit úředníkům, akcionářům i voličům dřív, než se v potrubí objeví první kubík plynu.

Od tun CO₂ k desetitisícinám stupně: lineární vzorec, který sedí na každý projekt

Celá metoda vychází z jednoho z nejpevnějších poznatků klimatické vědy. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) popsal vztah, kterému odborníci říkají TCRE. Každých 1 000 miliard tun vypuštěného CO₂ zvýší globální teplotu přibližně o 0,45 °C, s pravděpodobným rozpětím 0,27 až 0,63 °C. Závislost je přímočará a neexistuje hranice, pod kterou by mizela. Každá tuna se započítá.

Pro Scarborough stačí dosadit: 876 milionů tun krát 0,45 a vydělit milionem. Vyjde 0,000394 °C. Nástroj pak výsledek prožene 100 000 simulacemi metodou Monte Carlo, aby zachytil, jak nejisté jsou klimatická citlivost i navazující dopady. Pravděpodobné pásmo oteplení proto činí 0,00024 až 0,00055 °C.

Samotné číslo vypadá bezvýznamně. Svou váhu získá až v dalším kroku, kdy se teplotní přírůstek převede na vlny veder, ztracené úrody nebo hynoucí korály. Na to aplikace používá takzvané škodní funkce, tedy vztahy z recenzovaných studií, které pro konkrétní typ újmy vyčíslují, co přinese každý další stupeň.

Odhad je navíc spíš opatrný. Nástroj počítá výhradně s oxidem uhličitým a vynechává metan i aerosoly. Woodside ve vlastních podkladech uvádí zhruba 880 milionů tun ekvivalentu CO₂. Údaj je blízký, ale zahrnuje i další skleníkové plyny, a ty do atribučního vzorce nevstupují.

484 úmrtí na vedro: jak se z globálního stupně stane evropská statistika

Proč by australský plyn měl zabíjet v Paříži, Madridu nebo Brně? Oxid uhličitý žije v atmosféře staletí a rozptýlí se po celé zeměkouli. Komín v Pilbaře ohřívá stejnou atmosféru jako výfuk v Ostravě. Na místě vypuštění tedy nezáleží, důležité je, kde existují data, která dokážou oteplení přeložit do lidských životů.

Taková data má Evropa. Studie Masselota a kolegů z roku 2025 v časopise Nature Medicine zmapovala teplotně podmíněnou úmrtnost v 854 městech nad 50 000 obyvatel ve 30 zemích, od celé EU přes Norsko a Švýcarsko po Spojené království. Autoři atribuční analýzy na ni napojili přírůstek ze Scarborough a ve scénáři středně vysokých emisí SSP2-4.5 jim vyšlo 484 dodatečných úmrtí na horko do roku 2100. Pravděpodobné rozmezí sahá od 88 do 1 324 obětí.

Číslo 484 nepředstavuje seznam konkrétních lidí. Vyjadřuje statistický podíl, který na sebe jeden projekt přebírá v rámci mnohem většího souhrnu. Evropský model sám odhaduje v pesimističtějším scénáři přes 2,3 milionu čistých klimaticky podmíněných úmrtí v evropských městech mezi lety 2015 a 2099. Scarborough je v tomto celku malá, ale samostatně spočitatelná položka.

Podle našeho přepočtu by po rozprostření do let 2026 až 2100 vycházelo zhruba šest a půl úmrtí ročně. Takové zprůměrování je ovšem zjednodušené. Riziko s postupujícím oteplováním roste, takže větší část obětí se dá čekat ke konci století.

Podstatné je, že Česko leží uvnitř modelovaného prostoru. Evropská studie ho navíc řadí mezi země, kde se odolnost obyvatel vůči vedru za poslední dekády zlepšila jen málo, nebo vůbec. Kolik z 484 úmrtí připadne na česká města, zdroje nezveřejnily. Riziko se nás ale týká přímo.

Hlavní výsledek autoři zveřejnili v recenzované studii v časopise npj Climate Action z října 2025, kde lze dohledat celý výpočetní postup.

Korály, ledovce a Browse: jak si Scarborough vede mezi většími znečišťovateli

Úmrtnost je jen jedna z položek. Studie vyčíslila i škody na Velkém bariérovém útesu. Při každém budoucím hromadném vybělení odumře kvůli Scarborough o 16 milionů korálových kolonií víc. Aplikace dnes pracuje s osmi kategoriemi škod, například s úbytkem úrody měřeným ve ztracených kaloriích, s táním ledovců, tepelným stresem, ztrátou pracovní výkonnosti nebo chudobou. Pět z nich staví na publikovaných vztazích mezi oteplením a dopadem, jejich konkrétní použití ale ještě čeká na samostatné recenzní řízení.

Srovnání ukazuje, že Scarborough patří spíš ke středně velkým projektům:

Zdroj emisí	CO₂	Dodatečné oteplení	Vybraný dopad
Scarborough (Woodside)	876 Mt	0,00039 °C	484 úmrtí na vedro v Evropě, 516 000 lidí v bezprecedentním žáru
Browse to North West Shelf (Woodside)	1 597 Mt	0,00072 °C	téměř 200 000 lidí navíc stráví ročně týden v nebezpečném horku
ExxonMobil, emise 2024 až 2050	5 245 Mt	0,0024 °C	127 km² dodatečně roztátých ledovců

Projekt Browse, plánovaná těžba z polí Calliance, Brecknock a Torosa zhruba 425 kilometrů severně od Broome, by vypustil 1,8krát víc oxidu uhličitého než Scarborough a planetu by ohřál zhruba 1,85krát víc. ExxonMobil patří mezi 16 velkých fosilních koncernů, jejichž budoucí stopu nástroj sleduje. Jeho oteplení je šestinásobně vyšší než u Scarborough. U firem autoři upozorňují na další úskalí: výsledek závisí na tom, kam firma stanoví hranice odpovědnosti, jak rozdělí vlastnické podíly a jak započítá emise svých zákazníků.

Novinkou je i směr analýzy. Dosavadní atribuční věda většinou zpětně zkoumala, o kolik změna klimatu zesílila konkrétní povodeň nebo vlnu veder. Tracer postupuje opačně. Vezme doložené emise jednoho zdroje a odhadne škody, které teprve přijdou.

Argument „kapka v oceánu“ před soudem, investory i úředníky

Fosilní projekty dlouho procházely schvalováním s jednoduchým zdůvodněním: ve srovnání s globálními emisemi jsou zanedbatelné. Woodside u Scarborough zdůrazňuje energetickou bezpečnost, pracovní místa, daně pro Austrálii a stabilní dodávky asijským odběratelům. Autoři studie odpovídají, že označení dopadu za „zanedbatelný“ nemá oporu v žádných vyčíslených důsledcích. Podle nich by spočítané škody v běžném projektovém rámci řízení rizik spadaly do kategorie závažného rizika.

Právní debatu zásadně posunul Mezinárodní soudní dvůr. V poradním stanovisku z 23. července 2025 uvedl, že stát, který nechrání klimatický systém před skleníkovými plyny, se může dopustit mezinárodně protiprávního činu. Výslovně zmínil i fosilní těžbu, průzkumné licence a dotace. Soud připustil, že prokázat příčinnou souvislost je v klimatu složité, považuje to však za možné. Posuzovat se má případ od případu. Stát navíc může odpovídat i za to, že nedostatečně reguluje soukromé znečišťovatele.

Podle nás právě v tom spočívá hodnota výpočtu. Když existuje číselný, ověřitelný a předem zveřejněný odhad škod, těžko se dá později tvrdit, že je nikdo nemohl předvídat. Stanovisko soudu přitom samo nikoho neodsuzuje, k tomu by bylo potřeba konkrétní řízení a konkrétní posouzení příčinné vazby. Autoři nástroje také upozorňují, že výstupy nepředstavují právní ani finanční poradenství a pro soudní použití je třeba je nezávisle ověřit.

Evropský plyn a otevřená kalkulačka pro každého

Přímou dodávku plynu ze Scarborough do Česka jsme nedohledali. Evropa ale na světovém trhu se zkapalněným plynem nakupuje ve velkém. V roce 2025 dovezla přes 140 miliard kubíků LNG, téměř 58 procent z USA. Celkové dovozy plynu podle Rady EU táhlo Norsko s 30,9 procenta, následovaly USA s 26,2, severní Afrika s 12,7, Rusko s 12,5 a Katar s 3,7 procenta.

Stejný vzorec jde použít na kterékoli z těchto nalezišť. Stačí znát emise CO₂ a mít k dispozici spolehlivou studii, která oteplení převádí na škody. Aplikace Carbon Impacts Tracer je volně přístupná. Uživatel si vybere projekt nebo firmu, případně zadá vlastní objem emisí, zvolí druh dopadu a scénář vývoje populace. Výsledek si může stáhnout jako zprávu ve formátu PDF. Autoři ji výslovně nabízejí novinářům, obcím, advokátním kancelářím, pojišťovnám, investorům i vládám. Kdokoli si tak může spočítat, co znamená kterýkoli nový vrt, terminál nebo dlouhodobý kontrakt.