Proč žirafa rodí pádem a jak to funguje

Samice žirafy rodí výhradně ve stoje. Mládě vychází předníma nohama napřed a klesá k zemi z výšky zhruba 1,5 až 2 metrů. Pupeční šňůra měří podle San Diego Zoo přibližně jeden metr, je tedy výrazně kratší než vzdálenost mezi matčiným tělem a zemí. Jakmile mládě klesne za hranici délky pupečníku, šňůra se přetrhne vlastní vahou telete. Není potřeba žádný zásah.

Samotný dopad pak plní druhou funkci. Otřes hrudníku při nárazu na zem je podle Giraffe Conservation Foundation impulzem pro první velký nádech. Nejde o jediný možný spouštěč dýchání, ale u normálního porodu žirafy je to běžný a spolehlivý fyziologický stimul. V zoo chovatelé porodní prostor předem vystýlají silnou vrstvou sena nebo slámy, takže dopad je tlumený. Zdravému, donošenému teleti pád neublíží.

Největší šok je vizuální, a je ryze lidský. Z pohledu biologie jde o porod nastavený na podmínky africké savany, kde mládě nemá luxus dlouhého zaležení. Do hodiny po narození většina žirafích mláďat stojí. Často už i běhá.

Jedenáct let čekání a jeden příliš malý samec

Ostravská zoo chová žirafy Rothschildovy desítky let, ale poslední úspěšný odchov se datoval do roku 2015. Pak přišla dlouhá pauza. Nejprve zestárlo původní stádo a zoo musela skupinu postupně omladit novými samicemi i samcem. Mladý samec dorazil v roce 2021, jenže se ukázal problém: byl menšího vzrůstu, což mu komplikovalo páření. Chovatelé nikdy nepozorovali úspěšné spojení.

V červenci 2025 proto zoo po dohodě s koordinátorem evropského chovného programu EAZA samce převezla do samčí skupiny v Zoo Jihlava. Jihlavská „bakalářská“ skupina slouží jako zázemí pro mladé samce, kteří čekají na zařazení do chovných stád jinde v Evropě. Místo něj dorazil do Ostravy zkušený osmiletý samec z Liberce, dočasně uvolněný kvůli tamní rekonstrukci pavilonu.

Pikantní detail: otcem červencového mláděte je podle zoo „zcela jistě“ ještě ten původní, menší samec. Březost žirafy trvá kolem čtrnácti měsíců, takže k oplodnění muselo dojít ještě před jeho odjezdem, navzdory tomu, že chovatelé páření nikdy přímo nezaznamenali. Nový liberecký samec je ale nadějí pro další generace.

Rothschildova, nebo núbijská? Taxonomický rébus českých zoo

Kdo chce žirafy Rothschildovy vidět v Česku, narazí na zvláštní situaci: různé zahrady je pojmenovávají různě. Zoo Ostrava a Safari Park Dvůr Králové používají tradiční název „žirafa Rothschildova“. Zoo Praha a Zoo Jihlava přešly na označení „žirafa núbijská“, které odpovídá novější genetické klasifikaci; Giraffe Conservation Foundation totiž někdejší Rothschildovu žirafu zahrnula do núbijské linie.

V praxi jde o totéž zvíře. Rozdíl je čistě v tom, kterou taxonomickou revizi daná zoo přijala. Pro návštěvníka to nic nemění, pro chovatele a genetiky ano. EAZA stále vede Rothschildovu žirafu jako samostatně řízenou „pojistnou“ populaci s přibližně 429 jedinci v evropských zoo. Celkem žije v zařízeních sdružených v EAZA kolem 780 žiraf ve zhruba 170 zahradách. Ve volné přírodě GCF počítá necelé 4 000 jedinců núbijské žirafy, do které Rothschildovu řadí.

V českých zoo lze tento taxon k létu 2026 doložitelně najít v Ostravě, Dvoře Králové, Praze a Jihlavě. Liberec své žirafy dočasně přesunul jinam kvůli stavebním pracím.

Co vidí návštěvník a co zatím ne

Pavilon Africká zvířata v Zoo Ostrava zůstává k polovině července 2026 dočasně uzavřený; zoo ho zavřela kvůli klidu pro prvorodičku a mládě. Termín znovuotevření zatím nezveřejnila. Mládě a matku ale lze zahlédnout z vyhlídky do venkovního výběhu afrických kopytníků nebo při jízdě safari expresem, který v létě jezdí denně od 10:00 do 17:25. Zoo ovšem upozorňuje, že zvířata nemusí být vždy venku a provoz expresu může být kdykoli přerušen.

Ostravské mládě měří podle zoo 180 až 190 centimetrů, což přesně odpovídá běžnému rozmezí; GCF i San Diego Zoo uvádějí kolem 1,8 metru při narození. Pomáhá tomu čtrnáctiměsíční březost, jedna z nejdelších mezi savci. Mládě se krátce po porodu postavilo na nohy, což je u žiraf klíčový ukazatel vitality.

Článek Žirafí mládě se rodí pádem na zem, který přeruší pupeční spojení a podpoří první nádech se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Holub těžší než lehká kočka

Srovnání s kočkou zní jako nadsázka, ale čísla ho částečně podrží. Dospělý korunáč Sclaterův váží podle druhové karty Marwell Zoo 2 000 až 2 235 gramů. Průměrná ideální hmotnost dospělé kočky se přitom pohybuje kolem 2,8 kilogramu u samice a 3,2 kilogramu u kocoura. Korunáč tedy skutečně přesáhne hmotnost menší kočky nebo koťat, na robustního kocoura ale nedosáhne. Zoo Ostrava konkrétní hmotnost svého mláděte ani rodičů nezveřejnila, takže srovnání stojí na druhových parametrech, ne na váze konkrétního jedince. I tak jde o ptáka, kterého byste na městském náměstí nečekali.

Mléko, které nevzniká v prsu

Klíčem k přežití mláděte bylo takzvané holubí mléko. Nejde o tekutinu jako u savců. Vzniká ve voleti, tedy v rozšířené části jícnu, kde se odlupují buňky vnitřní výstelky a mísí se se žlázovými sekrety. Výsledkem je výživná hmota s vysokým podílem tuků a bílkovin, která podle Stanfordské univerzity obsahuje i bakterie rodu Lactobacillus a má nízké pH.

V prvních zhruba dvou týdnech po vylíhnutí je holubí mléko jedinou potravou mláděte. Pak se do krmení postupně přimíchává změkčená běžná strava: semena, ovoce, bezobratlí. U korunáčů ale může závislost na holubím mléku trvat déle než u běžných městských holubů. Právě proto zoo označuje první dva týdny za kritické: pokud rodiče v tomto období selžou, mládě nemá šanci.

Patnáct let k jednomu mláděti

Zoo Ostrava chová korunáče od roku 2011. Současný pár vznikl teprve po získání mladé samice v roce 2024. Samci korunáčů bývají nevyzpytatelní a při předčasném kontaktu hrozí poranění partnera, proto chovatelé ptáky nejprve oddělili pletivovou stěnou. Teprve na jaře 2025 je spojili.

První hnízdění po spojení úspěšná nebyla. Zoo do nich záměrně nezasahovala, korunáči jsou extrémně citliví na stres a potřebují získat rodičovskou zkušenost vlastním tempem. Letošní pokus konečně vyšel. Pár zvládl měsíční inkubaci jediného vejce, rychlé střídání na hnízdě, aby mládě neprochladlo, i náročné krmení holubím mlékem. Žádný inkubátor, žádné umělé dokrmování. Čistě rodičovský odchov.

Ostrava v úzké evropské elitě

Korunáče Sclaterova chová v Evropě 27 zoologických zahrad, ale za poslední rok zaznamenaly úspěšný odchov mláděte jen čtyři z nich. Ostrava se tak zařadila do velmi úzké skupiny. Jména všech čtyř zoo veřejně nezazněla, ale podařilo se nám doložit minimálně dvě další: kodaňská zoo eviduje ve své inventuře za rok 2025 jedno vylíhnuté mládě a Belfast Zoo uvádí pravidelný odchov v tamním Rainforest House.

Druh je přitom klasifikován jako blízko ohrožený s klesajícím populačním trendem. Na Nové Guineji, odkud pochází, mu hrozí ztráta lesa kvůli těžbě a plantážím i lov. Každé mládě odchované v lidské péči tak představuje pojistku pro případ, že divoká populace klesne pod kritickou hranici.

Kdy a kde mládě uvidíte

Rodiče mládě aktuálně vodí ze zázemí do průchozí Voliéry Papua. Viditelnost ale není garantovaná, Zoo Ostrava sama upozorňuje, že je potřeba trocha trpělivosti. V červenci a srpnu je zahrada otevřená denně od 9:00 do 20:00, pokladny a pavilony zavírají v 19:00.

Největší holub světa nepotřeboval zásah člověka, aby jeho mládě přežilo. Potřeboval, aby mu člověk dal klid, prostor a čas. Patnáct let je v lidském měřítku hodně, ale pro dlouhověkého korunáče to byl přesně ten čas, který jeho rodiče potřebovali k tomu, aby se naučili být rodiči.

Článek V Ostravě odchovali holuba, který váží víc než kočka. Mládě přežilo díky sekretu, který se v žláze tvoří jen dva týdny se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.