<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>životopis &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/zivotopis/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Fri, 06 Mar 2026 10:58:01 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>životopis &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Jak se indiáni chovali k bílým ženám? Neznámá krutost zažitá na vlastní kůži vám otevře oči</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/v-zajeti-indianskeho-kmene/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 04 Oct 2021 03:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Indiáni]]></category>
		<category><![CDATA[zajetí]]></category>
		<category><![CDATA[životopis]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=32124</guid>

					<description><![CDATA[<p>Dobrodružná literatura nabízí mnoho případů unesených dívek. Ty unese kmen divokých domorodců a čtenář jen napjatě hltá, co se s nimi stane a zda svůj osud přežijí.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jak už to ale bývá, umělecké ztvárnění a historická realita bývají dvě naprosto odlišné věci. Mary Rowlandson strávila v&nbsp;takovém zajetí celé tři měsíce. Příběh Posledního Mohykána je slavný světový román i neméně slavný snímek.<strong> Příběh Čingačgúka a jeho ušlechtilých bojovníků</strong> se stal nejspíš i inspirací pro další příběhy stejného žánru. Jenže pronásledování únosce dcer plukovníka Monroa se inspiroval naprosto reálným základem.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-cero-re-ln-ch-p-b-h">Vícero reálných příběhů</h2>



<p>V&nbsp;roce 1776 došlo k&nbsp;únosu Jeminy Boonové, slavného hraničáře z&nbsp;Kentucky. Provedla to skupina Šošonů a Čerokíjů, dopadeni byli ale už za tři dny. Boon dva indiány téměř zabil, zbytek uprchl. Další ženy ale strávily v&nbsp;zajetí měsíce i celé roky.<strong> Indiáni pomocí zajatkyň i dětí totiž rozšiřovali vlastní populaci.</strong> Dne 10. Února 1676 se pod útokem indiánů ocitlo městečko Lancaster ve státě Massachusets, kde byla i Mary Rowlandsonováa její manžel byl zrovna pryč.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="678" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/indianska-divka-1024x678.jpg" alt="" class="wp-image-32127 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Kmen Narragansettů si pak zajatce rozdělil a vypleněnou osadu opustil. Během těžkého pochodu zahynula Maryina zraněná dcerka, ona sama byla později prodána do otroctví. Náčelník Quannopin <strong>využíval zajatkyně jako služky i k&nbsp;nošení nákladů.</strong> Mary byla pravidelně ponižována a bita, dělala i nejnáročnější práce a neustále byla o hladu. Navíc byla stále obklopena „pohany“, sama byla oddanou puritánkou, což způsobovalo další problémy.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dal-n-eln-k-a-vykoupen">Další náčelník a vykoupení</h2>



<p>Osudovým se jí stalo setkání s&nbsp;náčelníkem Metacometem, nic romantického se však nekonalo. Dostala ale příslib, že jí za výkupné propustí. Požadoval 20 liber, oblečení, přes 10 litrů kukuřice a nějaká tabák. Sehnat všechno trvalo Mary celé týdny.<strong> Doba celkového zajetí se tak nakonec vyšplhala </strong>na necelé tři měsíce. Metacomet nicméně slibu dostál a hladovou zuboženou Mary nakonec propustil i s&nbsp;jejími dvěma dětmi, takže se mohla vrátit do původního života.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/pruvod-indiani-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-32130 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Přes veškeré hrozby, kterých se dočkala, i všechno, co se stalo s&nbsp;její rodinou a domovem, se nakonec Mary Rowlandsonová setkala se svými blízkými. Svůj příběh ze zajetí následně sepsala a roku 1682 byl vydán.<strong> Stal se prvním bestsellerem v&nbsp;historii Ameriky</strong> a zároveň ustanovující prací žánru vyprávění o zajetí. Mary sama se následně přestěhovala do Bostonu. Roku 1679 si vzala kapitána Samuela Talcotta. Znáte další podobné osudy?</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-britannica">Zdroj: <a href="https://www.britannica.com/biography/Mary-Rowlandson" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Britannica</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/v-zajeti-indianskeho-kmene/">Jak se indiáni chovali k bílým ženám? Neznámá krutost zažitá na vlastní kůži vám otevře oči</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
