<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>toast &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/toast/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Fri, 10 Sep 2021 13:32:32 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>toast &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Proč toast s máslem vždycky spadne namazanou stranou dolů? Odvěké dilema konečně rozuzleno</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/proc-pada-toast-maslem-dolu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 12 Sep 2021 03:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[fyzika]]></category>
		<category><![CDATA[máslo]]></category>
		<category><![CDATA[toast]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=27688</guid>

					<description><![CDATA[<p>Tuhle situaci jste nepochybně zažili všichni. A i když je to k vzteku, toast s máslem prostě skončí dole namazanou stranou.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Fenomén toastu – nebo chlebu – s&nbsp;máslem spočívá v tom, že takto připravená svačina má po pádu silnou tendenci skončit namazanou stranou dole. Četnost výskytu tohoto jevu vedla ke<strong> zlidovění coby predikce pesimistického vyústění situace</strong>. A tak zatímco týmy elitních vědců pátrají po božských částicích, někteří se rozhodli odhalit další letité tajemství. To, které má trochu větší dopad na každodenní život.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pokus-se-stovkou-pl-tk">Pokus se stovkou plátků</h2>



<p>Tým profesora Chrise Smithe pustil v&nbsp;laboratorních podmínkách stejným způsobem sto plátků toastu s&nbsp;máslem. Prvním cílem bylo zjistit, zda nejde jen o zatracenou náhodu. Nakonec dospěli k&nbsp;závěru, <strong>že na výsledku se</strong> <strong>podílí souběh gravitace a tahu</strong>. Plátek toastu totiž při pádu ze stolu na zem dosahuje jen částečné rotace, než se dotkne podlahy, která ho zarazí. Proto vždycky spadne dolů stranou, která byla předtím nahoře.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="694" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/toast-vajicka-1024x694.jpg" alt="" class="wp-image-27715 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Tento pokus si získal takovou popularitu, že se stal součástí vydání DVD s&nbsp;šestou řadou známého sitcomu Teorie velkého třesku (The Big Bang Theory). Profesor Smith k&nbsp;tomu poznamenal, že je to zcela adekvátní krok. <strong>Právě rotace toastu je ten druh problému</strong>, který by postavy seriálu spolehlivě zaměstnal po celou noc, jejich závěr by však byl stejný. Výzkum ukazuje, že Murphyho zákon zkrátka existuje.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-stejn-za-stejn-ch-podm-nek">Stejné za stejných podmínek</h2>



<p>Smithův experiment nebyl jediným svého druhu, a zdaleka nebyl nejrozsáhlejším. V&nbsp;roce 2001 byl proveden celonárodní pokus. Ten zahrnoval 1 000 dětí a 21&nbsp;000 pádů toastu s&nbsp;máslem. V&nbsp;běžném prostředí a <strong>za běžných podmínek je výsledek ve většině případů stejný</strong>. Jídelní stoly i kuchyňské linky jsou všechny podobně vysoké, tudíž podmínky pro pád tohoto typu se příliš neliší. Stejně je na tom denní rutina většiny lidí.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/chleba-sunka-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-27709 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Možným řešením by mohla být změna podmínek, tedy pád z&nbsp;větší výšky nebo přidání síly k&nbsp;rychlejší rotaci. Plátek by tak dokončil celou otáčku a mohl by spadnout na zem ve<strong> stejné poloze, v&nbsp;jaké byl původně na stole. </strong>Jinak jde o neřešitelný problém. A dokud bude lidstvo dorůstat stejných výšek, a tedy i kuchyňské vybavení bude dimenzováno na stejné rozměry, budeme zkrátka čelit této nepříjemnosti s padajícími toasty.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencefocus">Zdroj: <a href="https://www.sciencefocus.com/science/why-does-toast-often-land-butter-side-down/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceFocus</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/proc-pada-toast-maslem-dolu/">Proč toast s máslem vždycky spadne namazanou stranou dolů? Odvěké dilema konečně rozuzleno</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
