Tání už i na vrcholcích velehor

Teplo provázející klimatické změny na naší planetě jsme si zvykli spojovat s pouštěmi nebo se změnami v mořích a oceánech. Ovšem už ani nejvyšší horstva světa nejsou proti tomuto fenoménu nijak chráněny. A ledové oblasti právě v těchto lokalitách jsou hlavním zdrojem vody pro největší vodní toky na světě, ze kterých čerpají miliony lidí. Posun teplot má tak vliv i na obyvatelnost těchto územích.

Glaciologové využívají průběžná satelitní data k průzkumu chování ledovců v různých lokalitách asijských velehor. Závěry z těchto analýz mění pohled na prognózy objemu ledu v regionu. Ten má přímý vliv na udržitelnost místních ledovců coby spolehlivého vodního a energetického zdroje do dalších dekád. Od 60. let minulého století se ledovce ve všech asijských oblastech radikálně ztenčily a ustoupily z původních míst.

Modelování a pozorování spojuje síly

Satelitní data a simulační modely poskytují první přesnější a dlouhodobější pohled na kolísání ledovců v oblastech velehor včetně Himálaje, Pamíru, Tibetského pohoří nebo Ťan-Šanu. Tání v těchto oblastech je pozorovatelné už skoro šest desítek let. Po tuto dobu dochází ke kontinuálnímu úbytku na většině zmíněných míst a nově i tam, kde se ledovce měnily jen zcela minimálně, nebo dokonce přibývaly. V současnosti už i do těchto oblastí dosáhl dostatek tepla.

Glaciologové použili data mezinárodních týmů a spojili měření z velehor s modely klimatických změn z celého světa. Výsledky do sebe přesně zapadaly, procesy odehrávající se v asijských velehorách tak vlastně jen doplnily celosvětový obrázek klimatických změn. Nejde jen o zdroje energie nebo vody pro místní obyvatele. Prudké výkyvy letních teplot mohou snadno vést k záplavám v oblastech, kde to bylo dříve skoro nepředstavitelné.

Zdroj: Nature Communications, Čínská akademie věd, Apnews

Článek Himaláje čeká nevyhnutelná tragédie. Dopad bude na celé lidské osídlení v oblasti, varují vědci se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nejteplejší zima v historii

Zimní sezóna 2019/2020 v Evropě byla tou nejteplejší zimou v historii. Vyskytlo se jen velmi málo sněhu, což je velmi špatné. Následné jaro je tím pádem také velmi suché a musí se potýkat s teplejším počasím, než je tomu obvykle. S historickou vlnou veder v polovině května to můžeme dokázat. Prognóza na léto 2020 nevypadá mnohem lépe. Již třetím rokem v řadě čelí Evropa potencionálním potížím s vodou.

Pšenice v ohrožení

Podle služby Copernicus Climate Change Service (C3S) začalo meteorologické sucho ve východní Evropě začátkem jara 2020 a v dubnu a květnu migrovaly živočichové přes kontinent za suchého počasí. Přítoky a hlavní toky některých řek kontinentu, jako jsou Labe, Dunaj nebo další významné toky, klesly pod normální sezónní hladinu toku. Koncem května a června se povrchová vlhkost půdy a vodních cest v některých oblastech po silných dešťových přeháňkách trochu napravily, nicméně zůstává rok 2020 pro Evropu stále nejteplejším rokem a drží tak rekord.

Málo srážek během léta

Ve své sezónní revizi a předpovědi společnosti C3S předpovídali podprůměrné srážky pro jižní a východní Evropu na červen, červenec a srpen. GEOGLAM Crop Monitor, což je společnost pro pozorování Země a monitoruje také zemědělské podmínky a zajištění potravin po celém světě, zařadila velkou část střední a východní Evropy a jihozápadního Ruska pod kontrolu možných dopadů sucha na produkci pšenice.

Vysvětlení mapy

Mapy, které zde uvádíme, zobrazují mělké ukládání podzemní vody a půdní vlhkosti kořenové zóny v Evropě k 22.červnu 2020. Snímky jsou měřeny satelity. Barvy zobrazují percentil vlhkosti, což jsou hladiny podzemní vody a půdní vlhkosti ve srovnání s dlouhodobými záznamy za měsíc. Modré oblasti jsou hojnější na vodu více než obvykle a oranžové a červené oblasti mají vody méně. Nejtmavší červené oblasti představují velmi suché podmínky prostředí. A právě tyto podmínky by se měly vyskytovat maximálně jednou za 50 let.

Voda pro plodiny

Zkuste si všimnout rozdílů mezi mapami vlhkosti podzemní vody a kořenové zóny. Monitorování vlhkosti kořenové zóny je nezbytné pro řízení zemědělství, protože jde o vodu, která je přirozeně dostupná pro pěstování plodin.

Článek Satelitní snímky ukazují, jak velké sucho je v podzemních vodách Evropy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.