Restaurace, bistro i modlitebna v jednom pásu ulic

Kdo projde lázeňským jádrem Teplic, narazí na několik podniků, které by v průměrném českém okresním městě nečekal. Mangals Restaurant na adrese U Nových lázní 3270 má v menu výrazně označenou halal nabídku: jehněčí, kuřecí grilované speciality, hummus, fattúš. O pár set metrů dál, v ulici U Hadích lázní 1124/38, funguje bistro Bab Al Hara se středovýchodní kuchyní, dostupné i přes rozvozové platformy. Ve stejném objektu jako Mangals sídlí Teplice Plaza, hotel s restaurací provozovaný firmou AL Qutami Company, podle místních reportáží doplněný i o prodejnu halal potravin.

Tím to nekončí. V blízkosti lázní funguje islámské centrum s modlitebnou, které reportáž Teplického deníku z prosince 2024 popisuje jako místo vonící vykuřovadlem a nabízející datle. Celý tento klastr se vejde do okruhu pár set metrů kolem lázeňských budov v Šanově. Zbytek města vypadá jako kterékoli jiné severočeské okresní město.

Kdo vlastně zůstal, a kolik jich je

Rozlišení mezi lázeňskými hosty a trvale usazenými obyvateli je klíčové. Podle Jahafa Abbase, mluvčího teplické arabské komunity, který se vyjádřil pro Teplický deník v listopadu 2024, žije v Teplicích natrvalo „desítky lidí“ arabského původu. Starší akademická studie Moniky Nové z Masarykovy univerzity z roku 2020 pracovala s odhadem 120 až 130 členů širší arabsko-muslimské komunity, tedy zhruba 1,7 % obyvatel města, ale toto číslo zahrnuje i lidi s volnějšími vazbami.

Ti, kteří skutečně zůstali, nejsou náhodní příchozí. Pracují jako tlumočníci, taxikáři, zprostředkovatelé lázeňských pobytů, někteří v medicíně. Právě oni tvoří infrastrukturu, díky které nově přijíždějící rodiny z Perského zálivu zvládnou měsíční pobyt v cizí zemi, kde se většina lidí arabsky nedomluví. Akademická studie to pojmenovává přesně: klidné prostředí, fungující lázeňský provoz a existence vlastní komunity se službami jsou tři důvody, proč lidé zůstávají.

Ekonomika: velké peníze, ale kolik přesně?

Podle výroční zprávy Lázní Teplice za rok 2024 dosáhly tržby za služby 425,2 milionu korun, zisk po zdanění činil 35,5 milionu. Kolik z toho připadá na arabskou klientelu, lázně veřejně neuvádějí. Historický srovnávací údaj z roku 2014 (tehdy ČT mluvila o zhruba třech tisících návštěvníků z arabských zemí ročně) naznačuje, že šlo o významný segment. Jenže dnešek není rok 2014.

Vedení lázní ve výroční zprávě konstatuje, že arabská i německá klientela zůstala v roce 2024 přibližně na úrovni předchozího roku a proti době před pandemií dosahuje zhruba poloviny. Covid arabskou lázeňskou turistiku výrazně oslabil a k plnému návratu zatím nedošlo. Nejde tedy o nekontrolovaně rostoucí vlnu, ale o stabilizovaný, po pandemii zmenšený segment trhu. Město a lokální služby z pobytů arabských rodin nepochybně profitují: samoplátecké pobyty v Teplicích stojí od 3 050 korun za osobu a noc, rodiny s dětmi na měsíčních turnusech nechají ve městě výrazné částky za ubytování, stravování i dopravu. Přesný rozpad ale veřejně dostupný není.

Soužití: integrační projekt i třecí plochy

Město Teplice fenomén neřešilo jen pasivním přihlížením. V letech 2015 až 2017 financovalo projekt integrace cizinců, jehož součástí byl interkulturní asistent zaměřený právě na arabskou komunitu. Šlo o reakci na napětí, které se objevovalo hlavně v letní sezoně, kdy počet krátkodobých hostů narůstal.

Akademický výzkum i policejní zkušenosti citované ve studii z roku 2020 se shodují na jednom: problémy se týkaly především krátkodobých návštěvníků a kulturních rozdílů v každodenním chování (hluk, odlišné zvyklosti ve veřejném prostoru, jazyková bariéra). Trvale usazená komunita byla hodnocena jako bezproblémová. To je důležitý rozdíl, který se v běžné debatě často stírá.

Teplice nejsou jediné, ale jsou specifické

Arabská klientela míří i do jiných českých lázní, Karlových Varů či Darkova. Teplice se ale odlišují jednou věcí: úzkou vazbou na dětskou rehabilitaci. Nejde o luxusní wellness turismus, ale o léčbu konkrétních diagnóz. Dětské oddělení teplických lázní nabízí komplexní péči na 28denních turnusech hrazených pojišťovnou, pro zahraniční samoplátce pak individuální programy s 21 procedurami týdně. Právě tato specializace vytvořila poptávku, kolem které se zformovaly služby i komunita.

Teplická „malá Saúdská Arábie“ zabírá pár ulic kolem lázní, čítá desítky trvale žijících lidí a ekonomicky stojí na segmentu, který má za sebou silnější roky, než jsou ty současné. Ale kebab na U Hadích lázní si dát můžete kdykoli, a nemusíte k tomu létat do Rijádu.

Článek Šok pro turisty v severních Čechách: Vstoupíte do parku a ocitnete se v Saúdské Arábii! Jak lázně Teplice změnily tvář se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.