těhotenství – VědaŽivě.cz

Neuvěřitelný příběh 1. holčičích šesterčat na světě: Šance, že se vůbec narodí živé, byla 1 ku 104 miliardám

Redakce VědaŽivě — Tue, 26 Aug 2025 03:19:00 +0000

Janet Walton se se svým manželem snažila otěhotnět již delší dobu. Pak se však Liverpool stal místem naprosto jedinečné události, která dodnes nemá obdoby. Janet se vypravila na normální ultrazvuk, všimla si ale dvou rozdílů. Vyšetření trvalo déle a doktorův výraz se během něj změnil. Na její otázku odvětil, že je všechno v pořádku a vypadá to, že čeká dvojčata. Byl to celkově 13. pokus obou manželů o početí za posledních 5 let.

Nadšení a poté silné obavy

Jenže doktorův výraz se změnil znova a pak si přizval několik kolegů. Když se vyděšená Janet znovu zeptala, slyšela neuvěřitelnou větu: „Budete mít šest dětí.“ Šance, že takové těhotenství proběhne v pořádku, je 1 ku 104 miliardám. Tedy asi jako postavit jediného člověka proti 14násobné populaci planety. Jako nastávající matka šesterčat se však Janet cítila podivuhodně klidná. Uvnitř zkrátka věřila, že její děti budou v pořádku. I po 35 letech je při líčení událostí stále nadšená.

Během osudného ultrazvuku byla v 8. týdnu těhotenství a následně ji přijali do nemocnice, kde zůstala až do porodu. Šesterčata jsou sama o sobě extrémně vzácná, tehdy se vědělo jen o 2 případech. Veškerý personál, který tuto situaci zažil poprvé, byl naprosto v šoku. Janet se předtím právě vrátila z dovolené, opálená a zdravá. Najednou byly všude kolem starší ženy čekající na operace a šeptaly si za jejími zády: „Hele, to je ta, která čeká šesterčata.“

Klidná maminka a nervózní lékaři

Prvním kritickým mezník byl 23. týden. Pokud by se těhotenství udrželo přes tuto dobu, měly by děti šanci přežít. Janet tehdy cítila, jak kopou, a skutečně je donosila, dokonce do 31. týdne. Existoval však předpoklad, že všechna miminka nepřežijí. V den samotného porodu císařským řezem zůstávala Janet klidná, ale lékaři byli ve stresu z náročné operace. Když se žena probrala, zeptala se jen: „Jsou naživu?“ Děti byly naživu, a co víc, maminku čekalo další překvapení – narodilo se hned šest holčiček o váze 1,6 kg.

Uběhly kritické dva dny a bylo jasné, že jde o první dívky na světě, které přežily porod šesterčat. Novináři je pro pohodlí číslovali, což se stálo rodinným vtipem. Janet kvůli hospitalizaci neabsolvovala žádné kurzy pro nastávající maminky, s manželem tak naprosto netušili, co dělat. Zvláště, když domů přijde 6 dcer. Jejich život se změnil v pár hodin nočního spánku a nekonečný cyklus kojeneckých lahví a plen. Spotřebovali ohromných 11 000 plen za rok.

Jeden velký kolotoč činností

Když Janet skončila mateřská, musel se rodičem na plný úvazek stát tatínek Graham, jinak výtvarník a dekoratér. Podporu poskytly i místní úřady, které najaly zdravotní sestry. Výchova šestice nebyla jednoduchá, Janet ale uměla věci perfektně a přirozeně organizovat. Dcery se objevovaly ve zprávách a někdy hrály v reklamách, což rodině finančně pomáhalo. Janet jim nikdy nenutila stejné oblečení a i školní uniformy „vybavila“ různými sponkami a barevnými ponožkami pro volný výběr.

Velmi vyčerpávající byly třídní schůzky a Janet si musela pečlivě zapisovat rozhovory s učiteli. Až na nejstarší Hannah bydlí všechny dcery pár minut jízdy od rodičů. Jak dospívaly, chápaly, jak náročná jejich výchova byla. „Mám jedno dítě a mám dost, nedovedu si představit péči o šest, jak to měla matka. O to víc ji obdivuju a dodnes si jí vážím,“ říká Sarah. Janet je naopak ráda, že má dosud jen jednu vnučku – péče o jedno dítě je podle ní zábava.

Kolik vícerčat ve svém okolí znáte?

Zdroj: Mirror

Článek Neuvěřitelný příběh 1. holčičích šesterčat na světě: Šance, že se vůbec narodí živé, byla 1 ku 104 miliardám se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Podivné způsoby, jak naši předkové určovali těhotenství: Ženské oči, pivo a cibule v hlavní roli

Redakce VědaŽivě — Thu, 14 Aug 2025 03:17:00 +0000

Široce dostupnými se těhotenské testy staly už v roce 1978. Na výsledek u prvních verzí se ovšem čekalo přes 2 hodiny a spolehlivost byla pouhých 20 %. Dříve však bylo všechno ještě složitější a naši předkové používali opravdu zajímavé metody. Nutno ovšem říct, že i v nich často figurovala moč, která plní stejnou roli při dnešních proužkových testech. Jen manipulace s ní probíhala poněkud odlišně a přesnost výsledků pokulhávala.

Test pomocí cibule

Zakladatel medicíny Hippokrates přišel s následujícím postupem: žena zjišťující své těhotenství si na noc musela do pochvy vložit cibuli nebo jinou silně aromatickou zeleninu. Voněl-li její vlastní dech druhý den po cibuli, těhotná nebyla. Test byl založen na myšlence, že pokud by byla děloha ženy otevřená, pak se pach cibule dostane vnitřkem těla až do jejích úst.

Zkoušení ječmenem a pšenicí

Dost možná úplně první těhotenský test však spatřil světlo světa ve starověkém Egyptě. Roku 1350 před Kristem byly ženy vyzvány k tomu, aby po několik dní močily na zrna pšenice a ječmene. Pokud došlo ke klíčení u pšenice, měla žena očekávat narození dívky, v případě ječmene naopak chlapce. Nevyklíčilo-li nic, žena těhotná nebyla.

Zajímavé však je, že platnost tohoto testu byla roku 1963 vědecky ověřena. Během experimentu badatelé zjistili, že moč těhotných žen může v 70 % případů způsobit klíčení semen. Při absenci těhotenství k tomuto efektu nedošlo vůbec.

Metoda se západkou či klíčem

Jedno z lékařských pojednání pocházející z konce 15. století vyjevuje velmi zvláštní postup: „Pokud chcete vědět, zda je žena těhotná, musíte ji požádat o vymočení se do mísy. Do té pak vložte západku nebo klíč, a to na 3–4 hodiny. Pak je nutné moč vylít, odstranit západku a zjistit, zda na dně mísy zůstal otisk. Pokud ano, žena je těhotná.“

Pivní test pro těhotné

Staroegyptské papyry odhalují i další zvláštní metodiku určení jiného stavu. Na podlahu v uzavřené místnosti bylo nutno nalít hodně piva a zkvašené mladiny. Do této louže si pak testující žena sedla. Není nic divného, že se jí z pachu v místnosti následně udělalo nevolno a podle mohutného zvracení se následně zjišťovalo, zda je těhotná.

Močoví proroci

V 16. století existovali tzv. močoví proroci. Tito lidé tvrdili, že dovedou těhotenství zjistit podle barvy a dalších vlastností ženské moči. Někteří například smíchali moč s vínem a výsledek bedlivě pozorovali. Zajímavé je, že alkohol může opravdu reagovat s bílkovinami, které moč těhotné ženy obsahuje. Pomocí analýzy moči tito „proroci“ zjišťovali nejen těhotenství, ale i případné choroby, kterými pacientka trpěla.

Ženské oči

Lékař Jacques Gullemo v 16. století tvrdil, že těhotnou ženu lze poznat pohledem do jejích očí. Autor slavného pojednání o oftalmologii uvedl, že ve 2. měsíci „jsou oči těhotné ženy hluboko posazené, zorničky malé, oční víčka pokleslá a v koutcích můžeme pozorovat oteklé žilky.“ Pravděpodobně to není pravda, změna vidění je však během těhotenství u ženy možná.

Která metoda vás zaujala nejvíce a čím?

Zdroj: Science

Článek Podivné způsoby, jak naši předkové určovali těhotenství: Ženské oči, pivo a cibule v hlavní roli se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vizuální hádanka potrápí logické myšlení a procvičí oči: Jedna z žen lže o svém těhotenství, odhalí ji jen ti nejpozornější

Redakce VědaŽivě — Thu, 07 Aug 2025 05:51:00 +0000

Nejdelší těhotenství, které bylo kdy zaznamenáno, trvalo 375 dní. Podle zprávy v New York Times z roku 1945 porodila Beulah Hunter v Los Angeles téměř 100 dní po průměrné době 280 dní. Jedno z nejkratších, při kterém novorozenec přežil, trvalo jen 22 týdnů. Provázelo ho přirozeně mnoho komplikací, miminko však přežilo. A to dokonce i v případě ještě mladšího miminka, které se narodilo už za 21 týdnů a 4 dny.

Kdy umí dítě poznat hlasy a čínská rovnováha

Nejstarší těhotné ženě na světě bylo 66 let. Během jiného stavu se objem krve v těle zvyšuje o 40–50 %. Je to proto, že krev nese kyslík a ten je jako podpora zdravého těhotenství zcela klíčový. V průběhu těhotenství se mění i hlas ženy, protože následkem hormonálních změn otečou ženě hlasivky. Po porodu a kojení se ve valné většině případů vrátí zvukový projev do normálu. Podívejte se na obrázek a určete, která z žen není těhotná.

Během třetího trimestru je dítě schopné i z dělohy rozeznat matčin hlas. Mnoho těhotných žen v Číně se vyhýbá studeným jídlům, jako je zmrzlina nebo vodní melouny. Preferují horké nápoje jako polévky nebo čaje. Věří totiž, že těhotenství je „studené“ povahy a že horké tekutiny jim pomohou vyrovnat jing a jang jejich těla. Neexistuje žádný vědecký důkaz, že by to tak fungovalo. I přesto se jedná o velmi častou kulturní praxi.

Japonské odznaky a kouřící Francouzky

V Japonsku zase těhotné ženy nosí na krku zvláštní odznak. Myšlenkou je, že spolucestující ve vlaku nebo autobuse uvidí tuto známku a uvolní ženě místo. Jde hlavně o první měsíce, kdy fyzické znaky nejsou tak patrné. Turecko má nejvyšší podíl dětí, které se narodily císařským řezem, asi 50,4 ze 100 porodů. Island naopak nejnižší, konkrétně 15 ze 100 porodů. V roce 2015 kouřilo 17,8 % Francouzek až do svého třetího trimestru.

Následkem toho začaly nemocnice nabízet slevové kupony za účast v programech na odvykání této neřesti. Osmerčata. To je nejvyšší počet dětí, které se narodily živé jediné matce. Bylo to v roce 2009, jmenovala se Nadya Suleman a v kalifornské nemocnici přivedla na svět 6 chlapců a 2 dívky. Z každých 1 000 dětí se 32 řadí mezi dvojčata. V USA je nejvyšší koncentrace takových sourozenců v Connecticutu, New Jersey a Massachusetts.

Problémy s početím a řešení hádanky

V rámci USA řeší potíže s početím a udržením těhotenství 1 z 8 párů. A více jak 7 milionů žen tu obdrží během svého života služby spojené s neplodností. V roce 2012 bylo pomocí umělého oplodnění počato 61 000 miminek. Největší podíl novorozenců se narodí mezi 8 ranní a polednem každého dne. V noci jsou to 3 % či méně. Jestli stále tápete mezi trojicí žen, všimněte si, které nejsou znát prsa. Ta se nastávajícím matkám výrazně zvětší.

Krom jiného stoupá také popularita domácích porodů. Většina maminek však stále rodí ve speciálních centrech nebo v nemocnici. V roce 2011 rodilo doma 1,26 % maminek, o rok později 1,36 %. I uvnitř dělohy mohou děti plakat. Badatelé nacházejí znaky jejich nepohodlí na ultrazvuku už od 28. týdne těhotenství. V USA také klesá míra těhotenství náctiletých, konkrétně mezi lety 2014–2015 šlo o pokles o 8 %.

Článek Vizuální hádanka potrápí logické myšlení a procvičí oči: Jedna z žen lže o svém těhotenství, odhalí ji jen ti nejpozornější se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Porodila dvojčata, po roce začala mít pochybnosti. Když lékař provedl genetické testy, zůstala v naprostém šoku

Redakce VědaŽivě — Thu, 07 Aug 2025 04:11:00 +0000

Jak se blížily první narozeniny jejích potomků, začala mít brazilská maminka pochybnosti stran identity jejich biologického otce. Devět měsíců před porodem měla ve stejný den sex se dvěma muži. Nebyla si tak úplně jistá, který z nich je má „na svědomí“. Pro potvrzení svého podezření si podle New York Post nechala udělat test otcovství. Takový výsledek ovšem určitě nečekala. Shoda byla totiž jen u jednoho z narozených dvojčat.

Velmi vzácný fenomén dvojitého oplodnění

„Pamatuju si sex ještě s jedním mužem a zavolala jsem mu kvůli testu. Ten byl pozitivní,“ sdělila nová matka (která chtěla zůstat v anonymitě) místním novinám. „Tenhle výsledek mě překvapil. Nevěděla jsem, co se mohlo stát a obě miminka si byla velmi podobná.“ Nicméně ačkoli je takový případ skutečně extrémně vzácný, může na něj i tak dojít. „Je to možné tehdy, když jsou dvě vajíčka stejné matky oplodněna dvěma různými muži.“

Tak situaci vysvětluje praktický lékař této ženy. „Miminka pak sdílí genetický materiál matky, rostou ale z různých placent.“ Technický termín pro takovou situaci je heteropaternální superoplodnění“. Ale pro zjednodušení jde o extrémně vzácnou situaci, kdy jsou během jednoho menstruačního cyklu uvolněna dvě vajíčka. Když k tomu dojde, je možné každé oplodnit během dvou oddělených pohlavních styků.

Fungující strategie u dalších zvířat

Franco popsal tento jev jako jeden z milionu a dodal, že takových případů je asi jen 20 po celém světě. Podle jiných lékařů bude však kolem 400 podobných případů. Podle Firstpost se heteropaternální superoplodnění objevuje mnohem častěji u dalších zvířat. Jde hlavně o krávy, psy či kočky. Tato taktika je totiž samičkami uplatňována zcela záměrně. Mají pak větší šanci na to porodit více mláďat v jediném vrhu.

Funguje to však i u člověka, nicméně frekvence je mnohonásobně nižší. Podobná situace se objevila už v roce 2015. Otec z New Jersey se tehdy dověděl, že má platit alimenty jen na jednu holčičku z dvojčat. Protože byl pouze jejím biologickým otcem. Podle CNN matka dosvědčila, že ve stejný týden sex se dvěma různými muži. Toho, kterého považovala za otce obou, pak vzala k soudu, který měl rozhodnout právě o alimentech.

Více případů, které nejsou vůbec zjištěny

Provedený test DNA se ovšem shodoval jen u jednoho dítěte. „Byl to první případ tohoto druhu v New Jersey a světově jich je jen hrstka,“ uvedl soudce Sohail Mohammed při svém rozsudku. Rozsudek také citoval článek z roku 1997 od Karla-Hanze Wurzingera, experta na DNA. Dle Keitha Eddlemana, ředitele porodnictví na Mount Sinai Hospital v New Yorku, je životní dráha spermie asi 7 – 10 dní, takže prostor pro překrytí existuje.

Když tedy žena během cyklu uvolní dvě vajíčka, dovolí to dvěma mužům oplodnit je naprosto separátně. V některých případech vzniknou i dvojčata rozdílných ras, což bude rodičům mnohem zjevnější. „Je to mnohem častější, než si myslíme,“ uvedl Eddleman. „V mnoha situacích to ale vůbec nevíme, protože není žádný důvod provádět test otcovství na obou dvojčatech.“

Článek Porodila dvojčata, po roce začala mít pochybnosti. Když lékař provedl genetické testy, zůstala v naprostém šoku se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Může si miminko v děloze ublížit i samo? Kopání není divadýlko pro rodiče

Redakce VědaŽivě — Tue, 05 Aug 2025 06:10:00 +0000

Můžeme tak spatřit, jak se plod obrací, tleská nebo kope. V takových chvílích nejednoho rodiče napadne, jestli si pohybující se tělo nemůže uvnitř samo nějak ublížit. Případně zda nemohou jeho prudší pohyby prorazit dělohu a ublížit jak jemu, tak mamince. Děti lze zranit už v děloze, jde však výlučně o následky těžkých traumat, jak potvrzuje i Carolyn Kay, M.D.. Ultrazvuk je v tomto naprosto bezpečný, podstatou vyšetření je právě reakce plodu.

Místo, které plod dokonale ochraňuje

Nejde ovšem jen o „divadlo“ pro pobavení rodičů nad pěstičkami a pohyby rukama. Toto pozorování ukazuje zdravý vývoj reflexů plodu a reakci na podněty. Jeho pozice ovšem někdy připomíná boxerský postoj, což může zvláště prvorodiče poněkud vyděsit. Děloha je však na všechny projevy plodu připravena a snese je naprosto bez potíží. Jde o ochranu před vnějšími i vnitřními vlivy, zateplené a perfektní vnitřní „nosítko“.

Děloha je neuvěřitelně polstrovaná a plodová voda chrání miminko i před většími otřesy. Dojde-li k vážnějšímu zranění břicha ženy, obvykle není – právě díky tolika vrstvám – poškozen plod. V každém případě je ale nutná kontrola specialisty. Děloha je po většinu času mimo těhotenství překvapivě malá – asi jako malé jablko. S pobytem miminka se ovšem roztáhne až do objemu vodního melounu. Docela působivá pružnost.

Starořecké zdůvodnění hysterie a náklon dělohy

Po porodu se postupně opět stáhne do původních rozměrů. Tohle může trvat cca 6 týdnů a jde o proces zvaný involuce. Žádný jiný orgán lidského těla se nemůže takto roztáhnout, aniž by utrpěl trvalé poškození. Ve starém Řecku věřili, že se děloha pohybuje po těle a způsobuje tak ženské zdravotní problémy. Zdůvodňovali tak především výskyt hysterie. Dnes to zní směšně, tedy představa orgánu, který se po těle volně potuluje.

Ačkoli děloha nikdy „necestuje“, existuje tak zvaná nakloněná děloha. U většiny žen totiž tento orgán směřuje dopředu, tedy směrem k pupíku. Některé ji mají ale nakloněnou dozadu, až k páteři. Není to nic zvláštního, přibližně 1 z 5 žen má tento náklon dělohy. Obvykle o této situaci vůbec neví. V takových případech může být obtížné zavádění tamponu a i některé sexuální polohy jsou značně nepříjemné. Pak bývá na místě porada s gynekologem.

Vzácné případy absence nebo přebytku

Ještě existují opravdu vzácné případy, kdy se žena narodí zcela bez dělohy. Vrozená vývojová vada se jmenuje Mayerův-Rokitanského-Küsterův-Hauserův syndrom a jde o zakrnění nebo plnou absenci dělohy. Samotná vulva přitom může vypadat zcela normálně. Prvním příznakem je nezahájení menstruačního cyklu do 16 let věku. V posledních letech už je možné dělohu transplantovat a v roce 2014 se z ní ve Švédsku i narodilo první dítě.

Jen asi 1 ze 4 500 žen se narodí s tímto postižením. Je také opačná – a velmi vzácná – možnost, tedy narození se dvěma dělohami. Žena pak má také dvě vaginy a dva děložní čípky. Jinak je pro ni možné běžným způsobem počít dítě a projít zdravým těhotenstvím. Jedná se však o opravdu velmi vzácné případy.

Článek Může si miminko v děloze ublížit i samo? Kopání není divadýlko pro rodiče se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vzácný případ dvojčat: Jedno se narodilo přímo v hlavě toho druhého. Žilo v něm 6 týdnů

Redakce VědaŽivě — Fri, 01 Aug 2025 06:16:00 +0000

Při operaci se ukázalo, že tato dívka měla uvnitř hlavy nevyvinutý plod. O případ tohoto tzv. plodu v plodu se podělili v časopise Neurology lékaři z Fudan University v Šanghaji. Dítě mělo silně zvětšenou hlavu, trpělo také motorickými problémy. To rodiče přimělo vyhledat lékařskou pomoc. Vyšetření na tomografii ukázalo výrazný útlak mozku a tekutinu v jeho komorách, což způsobilo značný růst hlavy, byla tedy na místě operace.

Překvapení pro lékaře uvnitř mozku

Šlo o jedinou možnost, jak dívce zachránit život. Jaké bylo ovšem překvapení lékařů, když uvnitř mozku narazili na plod nenarozeného dítěte. Přestože se nejedná o neznámý zdravotní stav, je tento „nitrokomorový plod v plodu“ stále velmi vzácnou skutečností. Například v roce 1982 odebrali vědci v londýnské nemocnici 14 cm velký plod se zřetelnými končetinami, hlavou i tělem. Nacházel se v 6 týdnů starém dítěti a fotky snadno šokují.

Fetální hmota odebraná této dívce byla velmi nevyvinutá, jsou na ní ovšem patrné horní končetiny, a to včetně náznaků prstů. Fetus in fetus je tak obecně velmi vzácnou anomálií, ke které dochází ve velmi raných fázích těhotenství s dvojčaty. Příčinou je nerovnoměrné rozmístění totipotentních buněk blastocysty, takže je nakonec jedno embryo kompletně obklopeno druhým. To uvnitř už se pak dále nevyvíjí, stále však zůstává živé.

Vzácný případ s možností multiplikace

Lékaři zdůrazňují, že tento druh léze se v mnoha ohledech velmi podobá retroperitoneálnímu teratomu, tvar patologického útvaru je však odlišný. Odhadem se tato malformace vyskytne v 1 z 500 000 porodů. Ve většině případů však jde o nenarozený plod uvnitř těla živého dítěte. Nenapáchá tedy tolik škod jako v momentě, kdy se nachází přímo v mozku. Současně je třeba zdůraznit, že tento plod může sdílet četné morfologické znaky s živým plodem.

Nemá ovšem žádné vyhlídky na vlastní život a pro druhý plod tak představuje čistou hrozbu. Obvykle jde také o dvojici, možné jsou i vícečetné plody v plodech. Lze je považovat za živé, ale jen v tom ohledu, že buňky dosud neodumřely. Jsou tedy podobné buňkám v nádorech, které zůstávají naživu v ohledu běžné metabolické aktivity. Stran fyzické zralosti mají funkční přísun krve z hostitele, současně ale kritické defekty a nefunkční orgány

Článek Vzácný případ dvojčat: Jedno se narodilo přímo v hlavě toho druhého. Žilo v něm 6 týdnů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jak kdysi ženy poznaly, že jsou těhotné: Pivní test i močení na obilí

Redakce VědaŽivě — Sat, 22 Jun 2024 02:33:00 +0000

Těhotenské testy jsou v dnešní době naprostá samozřejmost, na kterou spoléhají téměř všechny ženy na světě. Jsou volně dostupné v lékárnách nebo drogeriích, kde si je můžete zakoupit při prvním podezření na těhotenství. V minulosti však ženy takovou možnost neměly. Mnohdy se tak musely spoléhat na opravdu bizarní způsoby, které s menší či větší přesností dokázaly odhalit, jestli jsou těhotné.

Těhotné ženy ve starověkém Egyptě

Stejně jako téměř všechny věci i první těhotenské testy mají své kořeny ve starověkém Egyptě. Starověcí Egypťané jako první přišli s myšlenkou, že s těhotenstvím ženy nějak souvisí její moč. V tomto ohledu se rozhodně nemýlili, i když ještě netušili, proč tomu tak je. Potenciálně těhotné ženy ve starověkém Egyptě měly močit na oddělené snopy ječmene a pšenice. Pokud klasy po několika dnech vzklíčily, žena byla pravděpodobně těhotná.

Podle toho, zda vzklíčil ječmen nebo pšenice, se následně určovalo pohlaví dítěte. Moderní vědci tuto metodu po staletích testovali a k jejich překvapení měla až 70 % úspěšnost. V jiných obdobích starověkého Egypta zase bylo ženám doporučováno, aby se naložily do kádě se zrajícím pivem. Pokud se ženě udělalo z výparů špatně, byla těhotná.

Moderní těhotenské testy dokáží zjistit váš stav během pár minut. V minulosti to měly ženy složitější.

Odborníci přes moč a kyvadlo

O moc lépe na tom nebyly ani ženy ve středověku. V té době se někteří lékaři specializovali na zkoumání lidské moči. Zkoumali především barvu a zápach moči, případně její chuť. Školený lékař dokázal podle těchto indicií určit, zda je žena těhotná. Zkoumání moči se však používalo také při běžném posuzování zdravotního stavu pacientů.

Další oblíbenou metodu představovalo kyvadlo. Většinou se používal snubní prstýnek zavěšený na provázku, který se přidržel nad břichem ležící ženy. U těhotné ženy mělo dojít k výrazným výkyvům kyvadla. Podle způsobu, jakým se kyvadlo hýbalo, se ještě určovalo pravděpodobné pohlaví dítěte. Úspěšnost těchto metod však není známá.

Těhotenské testy na zvířatech

Málokdo tuší, že těhotenský test, jak ho známe dnes, je poměrně mladý vynález. Počátky jeho vzniku pochází z 20. let 20. století. Tehdejší vědci zjišťovali, jakou reakci bude mít moč těhotné ženy s drobným živočichem. První pokusy probíhaly na králících, do kterých se injekcí vpravila moč zkoumané ženy. Zhruba po deseti dnech musel být králík zabit, aby následná pitva odhalila, zda je žena těhotná.

Pokud se u králičí samice objevily zvětšené vaječníky, žena byla těhotná. Tato metoda měla až 98 % úspěšnost. Ve 40. letech se místo králíků používaly žáby, které těhotenství ženy dokazovaly tím, že po pár dnech snesly vajíčka. Jednalo se o poměrně nehumánní metody, které však přivedly vědce k hormonu HCG, na jehož základě fungují moderní těhotenské testy.

Článek Jak kdysi ženy poznaly, že jsou těhotné: Pivní test i močení na obilí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Proč královské ženy odpradávna musely rodit před velkým davem lidí: Některé kvůli tomu málem přišly o život

Redakce VědaŽivě — Sun, 04 Dec 2022 03:30:00 +0000

Dne 1. listopadu 1661 začaly Marii Therese Habsburské, stydlivé manželce krále Ludvíka XIV., porodní bolesti. Jakmile došlo na kontrakce, její tiché komnaty se začaly plnit princeznami, vévody a hraběnkami. Porod královského potomka byl považován za tak důležitý, že potřeboval svědky. Královny tak často rodily před velkým obecenstvem, což jen zvyšovalo strach a celkovou mizérii během už tak náročného procesu porodu.

Pojistka před podvody a výměnami

V tomto případě sloužila tlačenice dvořanů jako pojistka. Toho, že živé dítě nebude nahrazeno mrtvým, a že královskou holčičku nikdo nezamění za vytouženého chlapce. Venku panovala atmosféra připomínající karneval. „Španělští herci a muzikanti tančili přímo pod okny a kytary, harfy a kastaněty měly královně připomínat její domov,“ píše Antonia Fraser v Love and Louis XIV. „Zvuky měly nebohou královnu rozptýlit.“

Ta ovšem stále řvala: „Nechci rodit, chci zemřít,“ a to španělsky. Její strach měl opodstatnění, protože v době před moderním lékařstvím byl porod děsivý a hlavně smrtící. Infekce byly naprosto běžné, a 1 z 3 dětí zemřelo ve Francii před dosažením 1 roku. A královna byla pod obrovským tlakem, aby dala králi mužského dědice, a zajistila tak pokračování dynastie. Po 12 hodinách agonie nakonec porodila zdravého chlapce a dvořané všem oznámili pohlaví.

Ihned po svatbě pod přísným dohledem

Pro mnoho královských žen začal tlak na porod dědice prakticky ihned po konci svatebního veselí. Podle Randiho Huttera, autora knihy Get Me Out, byla Kateřina Medicejská v 16. století natolik posedlá otěhotnět, že si zavolala léčitele. Ten jí radil, aby „vypila kobylí moč a své lůno namáčela do pytle s kravským hnojem smíchaným s mletými jeleními parohy.“ Jakmile královny otěhotněly, byly neustále podrobovány zkoumání.

Pravděpodobně nenajdeme očekávanější porod, než ten od Marie Antoinetty, která prvně rodila v roce 1778. Ačkoli její matka s veřejnými porody v Rakousku skončila, Marie to ve Versailles nedokázala. Brzo ráno 19. prosince se tak rozezněl zvonek oznamující, že její porod začal. Zámek se brzy propadl do chaosu, protože do komnat mířily davy. Mnoho lidí si hledalo ta nejlepší místa a soukromé komnaty se změnily v divadelní sál.

Vedro, mdloby a péče o holčičku

„Tlak lidu, vedro a nedostatek čerstvého vzduchu, protože okna byla v zimě pevně zavřena, byl po 12hodinovém porodu prostě moc.“ Trvalo několik minut, než si někdo všiml, že královna je v bezvědomí. Nakonec byla okna otevřena a ledový vzduch královnu probral. Dalších 18 dní strávila v posteli. Protože porodila holčičku, mohla s ní trávit o něco více času. „Syn by prakticky okamžitě náležel státu,“ jak jemně vysvětlila své dceři.

„Ty budeš moje, budeš mít mou péči, budeš sdílet mé štěstí a tlumit můj žal.“ Na sklonku 19. století učinily pokroky v medicíně i porod o něco snesitelnější a také přinesly větší míru přežití. V roce 1853 šokovala královna Viktorie mnoho lidí použitím chloroformu, který jí ulevil při porodu prince Leopolda. Ačkoli staré tradice v některých královských rodinách přetrvávají, porod dítěte se právem stal mnohem soukromější záležitostí.

Článek Proč královské ženy odpradávna musely rodit před velkým davem lidí: Některé kvůli tomu málem přišly o život se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

75 % maminek má v mateřském mléce mikroplasty, hlásá nová studie. Teď je potřeba zkoumat otázku vlivu na novorozené děti

Redakce VědaŽivě — Wed, 23 Nov 2022 03:37:00 +0000

Nová studie publikována v časopise Polymers, která byla provedena v Římě, odhalila, že 75 % nových maminek má v mateřském mléce mikročástice plastu. A to týden po samotném porodu. V posledních letech se daly mikroplasty najít prakticky kdekoli – od oceánů až po lidskou krev. „Přítomnost mikroplastů v mateřském mléce je ve spojení s předchozím objevem v placentě velkou hrozbou. Ohrožuje to totiž extrémně zranitelnou populaci novorozenců,“ uvádí výše zmíněný časopis.

Vystaveny částicím prakticky neustále

Podle The Guardian odebrali vědci vzorky mateřského mléka 34 nových maminek týden po porodu. Otestování tekutiny prokázalo, že ve 26 z nich jsou mikroplasty. Nejhojnějšími druhy byly polyethylen, PVC a polypropylen, tedy všechny druhy obalových materiálů. Testované matky se ovšem také lišily „věkem, produkty osobní péče, které používaly, konzumací ryb nebo mořských plodů, nápojů a balených potravin.“ Co z toho plyne?

Že dotyčné ženy byly vystaveny mikroplastům bez ohledu na své návyky nebo sortiment, který nakupovaly. Skutečnost, že mikroplasty jsou i v placentě, už badatelé potvrdili v roce 2020. A nové závěry uvedené v tomto rozboru naznačují, že „všudypřítomnost mikroplastů dělá lidské vystavení tomuto materiálu naprosto nevyhnutelným“. Nejsou si ale jistí, co přesně tohle znamená pro novorozence a jak s touto informací dále naložit.

Otázka vlivu na novorozené děti, výhody kojení převažují

Jak podotýká Salon, našli je už v krvi a mají ovlivňovat naše zažívání. Jenže miminka jsou mnohem zranitelnější než dospělí a vliv mikroplastů je tady nejasný. „Důkaz mikroplastů v mléce zvyšuje už tak velké obavy o zdraví této zranitelné skupiny,“ říká Dr. Valentina Notarstefano, jedna z autorek výzkumu. „Bude naprosto klíčové najít a posoudit způsoby, jak redukovat toto vystavení hlavně během těhotenství a následně kojení.“

Přesto badatelé stále radí matkám, aby v kojení pokračovaly. „Je třeba podotknout, že přínosy kojení pro dítě jsou mnohem větší než nevýhody způsobené přítomností těchto částic,“ vysvětluje podle The Guardian Notarstefano. „Studie jako ta naše nesmí připravit děti o mateřské mléko, ale zvýšit veřejné povědomí o tomto problému. Jde také o tlak na politiky, kteří mají v moci zákony na redukci tohoto druhu znečištění.“

Více studií, větší vzorky ohrožené populace

Dick Vethaak z Vrije Universiteti v Amsterdamu uvedl, že je rozhodně potřeba dalších bádání. Ideálně s většími vzorky populace. „To, co vidíme, je jen vrcholek mikroplastového ledovce. A v tuto chvíli nemáme žádné znalosti o jeho možném dopadu na kojená miminka. Je tedy potřeba provést více studií hlavně v těchto raných fázích života. Novorozenci a malé děti jsou na částice i připojené sloučeniny mnohem citlivější než my dospělí,“ shrnul situaci.

Co mohou tedy nastávající a nové matky udělat pro ochranu svých dětí? Aktuálně je prakticky nemožné se v normálním životě mikroplastům vyhnout. Vědci doporučují hlavně opatrnost při nákupech čehokoli od zeleniny po oblečení. „Rádi bychom matkám doporučili větší obezřetnost. Vyhněte se potravinám a nápojům v plastových obalech, kosmetice nebo zubním pastám s mikroplasty. Stejně tak oblečení vyrobenému ze syntetických vláken.“

Článek 75 % maminek má v mateřském mléce mikroplasty, hlásá nová studie. Teď je potřeba zkoumat otázku vlivu na novorozené děti se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

5letá dívka se stala nejmladší rodičkou na světě. Její těhotenství doprovázely děsivé okolnosti a spousta otázek

Redakce VědaŽivě — Sat, 30 Jul 2022 02:00:00 +0000

Lina Medina byla dcerou klenotníka z Peru a narodila se v roce 1933. Ve věku 5 let ji rodiče s obavami odvezli do nemocnice. Její břicho už bylo opravdu veliké a lékaři se nejdříve děsili nádoru. K jejich značnému překvapení to však nebyl nádor, ale sedmý měsíc normálního těhotenství. Ošetřující lékař Gerardo Losada ji vzal do hlavní nemocnice přímo v Limě. Chtěl se totiž s kolegy ujistit, že se neplete a dívka je skutečně v jiném stavu.

Dospělá už v dětství

Dne 14. května 1939, tedy měsíc a půl od zjištění těhotenství, se Lině pomocí císařského řezu narodil syn. Šlo o naprosto zdravého potomka o váze 2,7 kilogramů. Na památku ošetřujícího lékaře dostal jméno Gerardo. V průběhu operačního zákroku lékaři zjistili, že přes věk pouhých 5 let jsou Lininy pohlavní orgány naprosto vyvinuté. Její první menstruace se objevila ve 2 letech a ve 3 už ji dostávala naprosto pravidelně jako dospělá žena.

Konečnou diagnózou byl vzácný jev zvaný „předčasná puberta“. Její rodiče se chlapečka ujali a ten byl až do věku 10 let zcela přesvědčen, že Lina je jeho sestrou. Všechny zúčastněné ovšem zajímala jediná otázka – kdo je otcem? Hlavním podezřelým se stal záhy Linin otec, který byl okamžitě zatčen. Nenašlo se ovšem dost důkazů, musel být tedy propuštěn. Dívka sama mlčela a nikdy ani slovem nenaznačila, s kým dítě má.

Otec neznámý, stejně tak pozdější život

Tajemství držela celý svůj život a jméno Gerardova otce ani okolnosti početí se nikdy nedostaly na veřejnost. Existuje ovšem jedno podezření. Vesnice, odkud Lina pochází, je místem občasných bujarých oslav končících až sexuálními orgiemi. Je tudíž pravděpodobné, že právě něčeho takového se malá Lina zúčastnila. Ošetřující lékař, který Gerardovi pomohl na svět, cítil vzhledem k okolnostem za svou pacientku silnou odpovědnost.

Dohlížel na její vzdělávání a Lina se později stala na jeho klinice sekretářkou. Stejně tak jejímu synovi pomohl s přijetím na střední školu. Její první syn bohužel zemřel v mladém věku pouhých 40 let, konkrétně na rakovinu kostní dřeně. Jen pár let před jeho tragickým skonem porodila Lina druhého syna. Následně se provdala za Raula Jurada. Je o něm k dispozici jen velmi málo informací, což platí i pro další život mladé maminky.

Kusé informace, život téměř v utajení

Prakticky jediná dohledatelná informace je, že oba žili v chudých oblastech hlavního města Peru. Objevilo se i podezření, že celý příběh je pouhá senzační smyšlenka. Zachovaly se však jak Lininy fotografie, tak i úřední dokumenty. Navíc – pokud by rodina toužící po senzaci a pozornosti něco takového vymyslela, rozhodně to nebude tajit. Lina se však publicitě vyhýbala, novináře systematicky odmítala a neexistuje s ní žádný rozhovor.

V kolika letech jste měli první dítě?

Zdroj: TheScientist

Článek 5letá dívka se stala nejmladší rodičkou na světě. Její těhotenství doprovázely děsivé okolnosti a spousta otázek se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Bizarní a bolestivé metody, jak se ve starověku vyhýbali početí: Antikoncepcí byl krokodýlí trus, arsen i rtuť

Redakce VědaŽivě — Tue, 26 Jul 2022 02:13:00 +0000

Pokud se chce žena v dnešní době vyhnout nechtěnému početí, má hned několik možností. Může použít například pesar, tělísko, vaginální kroužek, podkožní implantát či náplast. Všechny tyto metody jsou však až výdobytky moderní doby. V minulosti to ženy tak jednoduché neměly. Jaké druhy antikoncepce tedy ženy ve starověkém Egyptě, Římě a Řecku, případně ve středověké Evropě až do konce 19. století používaly? Kromě počítání plodných dní a modlení měly ještě několik zajímavých metod.

Krokodýlí trus

Pravděpodobně tou nejnechutnější a nejméně hygienickou metodu měli staří Egypťané a Mezopotámci. Ti totiž k prevenci otěhotnění používali zvláštní formu pesaru vyrobenou ze směsi krokodýlího trusu a bylin, kterou si ženy vkládaly před stykem do pochvy. To však není jediný záznam o používání zvířecích výkalů jako antikoncepčního prostředku ve starověku. Ve starověké Indii a na Blízkém východě lidé podobným způsobem používali i výkaly slonů. Zda byly tyto metody účinné, není známo.

Med a akácie

Záznamy z roku 1850 př. n. l. ukazují, že mezi nejoblíbenější staroegyptské metody kontroly početí patřilo používání medu, plodů a listů akácie. Ženy smíchaly med a plody akácie a do této směsi namáčely plátno nebo smotky bavlny. Plátno nebo bavlnu si před pohlavním stykem vložily do pochvy a tato kombinace působila jako přírodní spermicid. Podobnou kombinaci obohacenou o datle používaly i ženy ve starověkém Římě.

Olovo a rtuť

Před dávnými časy lidé často konzumovali jedovaté látky, jako jsou těžké kovy, o kterých dnes víme, že jsou velmi nebezpečné. Po celém světě používaly starověké civilizace těžké kovy k prevenci otěhotnění. Staří Egypťané, Asyřané, Řekové a Číňané pili tekutou rtuť, tekuté olovo nebo arzen (nebo jejich kombinaci), aby zabránili početí. Bohužel tyto jedovaté látky vedly také k selhání ledvin a plic a k poškození mozku. Jako antikoncepce však fungovaly.

Silphium

Ve starověkém Římě a Řecku a na starověkém Blízkém východě používaly ženy orální antikoncepci zvanou silphium, což byl druh obrovského fenyklu. Do šťávy z této byliny také namáčely bavlnu nebo žíně a vkládaly si je do pochvy, aby zabránily otěhotnění. Semena silphia se nakonec stala tak cennými, že se používala jako forma měny, která byla považována za cennější než stříbro. Rostlina na konci starověku vymizela.

Citron

V minulosti lidé předpokládali, že kyselina citronová v citronu má spermicidní vlastnosti, což z tohoto ovoce činilo účinnou formu starověké antikoncepce. Ženy namáčely houbičky nebo vatu do citronové šťávy a vkládaly si je do pochvy. Působila jako bariéra děložního hrdla a zároveň jako spermicid. Proslýchá se, že Casanova, slavný benátský milovník žen v 18. století, z poloviny citronu vyráběl čepec na děložní čípek, který používal při sexu se svými partnerkami.

Olivový olej

K výrobě starověké antikoncepční směsi, kterou navrhl Aristoteles, používaly ženy v Řecku olivový a cedrový olej, aby snížily pohyblivost spermií. To jim dávalo čas na opláchnutí nebo výplach po sexu, aby snížily možnost otěhotnění.

Výplachy

Výplachy byly oblíbené ve starém Římě jako prevence otěhotnění. Ženy si vyplachovaly pochvu nejrůznějšími látkami, jako je mořská voda, citronová šťáva a ocet.

Kondomy

Kondomy se začaly používat před stovkami let. V 17. století byly první známé kondomy vyrobeny ze zvířecích blan, včetně močového měchýře a střev. Používání kondomů může sahat ještě dále do starověkých civilizací Egypta, Řecka a Říma, ale chybí nám důkazy, které by to potvrzovaly. Víme však, že kondomy byly nejprve používány k prevenci šíření nemocí. Teprve později se začaly používat také jako primární forma kontroly porodnosti.

Kdybyste žili ve středověku, jakou metodu byste využili vy?

Zdroj: ScienceNews

Článek Bizarní a bolestivé metody, jak se ve starověku vyhýbali početí: Antikoncepcí byl krokodýlí trus, arsen i rtuť se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dvakrát utekla ze Severní Koreje: Napínavý příběh ženy, která byla prodána do otroctví a dokázala nemožné

Redakce VědaŽivě — Fri, 15 Jul 2022 02:04:00 +0000

Jihuyn se narodila v Severní Koreji a její život v této zemi rozhodně nebyl jednoduchý. Během let si musela projít mnoha útrapami, aby se nakonec dočkala lepšího života. Při korejském hladomoru, který propukl v roce 1994, přišla o svého strýce, jenž zemřel hladem. Stejný osud potkal později jejího otce, před svou smrtí ale dceři řekl, aby vzala svého mladšího bratra a společně ze Severní Koreje oba uprchli. Jaký je čekal osud?

Útěk s bratrem a rozloučení

Jihyun musela nechat otce jeho osudu a dodnes přesně neví, kdy zemřel ani kde byl následně pohřben. Poslušni otcova posledního přání se sourozenci setkali na hranici Koreje a Číny, aby ji uprostřed noci překonali. Byli v půlce řeky, když za sebou zaslechli výstřely. Stihli ale utéct a zabušili u nejbližšího domu. Majitel Jihyun varoval, že pokud má v zemi bezpečně zůstat, musí si vzít Číňana, jinak ji pošlou zpátky. Její bratr se pak vydal vlastní cestou.

Následně byl ovšem chycen a poslán zpět, přičemž se dosud neví, zda přežil, nebo je mrtev. Jihyun koupil později čínský farmář se svou matkou, takže pracovala na farmě jako otrokyně. „Vstávala jsem ve 4:30 a pracovala až do tmy. Dávali mi jen rýži a kimči (pikantní probiotický salát z čínského zelí).“ Svůj život na této farmě přirovnává k původnímu životu v Koreji. Několikrát přemýšlela o sebevraždě, pak zjistila, že je těhotná.

Lágr, noha a další pokus

Během porodu jí nikdo nepomohl, prošla tak 12 hodinami bolesti, rodina chtěla dítě následně prodat. Jihyun protestovala a varovala je, že je zabije, jestli se jejího syna jen dotknou. Z farmy se jí podařilo uprchnout a 5 let žila se svým synem v různých částech Číny. Bohužel byla nakonec zatčena čínskými úřady a poslána zpátky do Koreje, kde se dostala do lágru. Její syn zatím zůstal v Číně. Měla problémy s nohou, s těmi se poté nějaký čas léčila v sirotčinci.

Právě tehdy se rozhodla pro další útěk, byl rok 2004. Severní Korea měla v té době ustanovené převaděče, kteří pomáhali lidem s překročením hranice. Jihyun se s jedním spojila a dověděla se, že jedinou cestou, jak zemi opustit, je skrze pašování lidí. Zatajila před ním svá zranění a převaděč jí slíbil pomoc. Jakmile dorazili do Číny, Jihyun, převaděč a dva další se dostali do taxíku, kde je řidič zaplavil otázkami. Choval se jako špion, ale Jihyun naštěstí mluvila čínsky.

Pašování s dotekem lidskosti

Řidiče nakonec přesvědčila, že jsou Číňané, a ten je odvezl na místo. Den nato měla možnost zavolat svému synovi, a když převaděč slyšel jeho pláč, změnil názor. „Tuhle noc jsi mi zachránila život, v Severní Koreji mám dvě děti. Kdyby nás řidič dovezl na policii a já byl poslán zpět, asi skončím někde v lágru, ale zachránila jsi mi život. Takže teď zase pomůžu já tobě.“ Navzdory původní dohodě ji nechal jít a ona se vypravila za svým synem.

Jihyun věděla, že potřebuje Čínu opustit, a dostala radu, aby oslovila OSN. Byla to právě Organizace spojených národů, kdo pak poslal ji i jejího syna do Británie, kde mohli začít nový život. Od té doby, co se tam dostala, je každý den opravdu šťastná.

Co vás na Severní Koreji nejvíc zarazilo?

Zdroj: Science

Článek Dvakrát utekla ze Severní Koreje: Napínavý příběh ženy, která byla prodána do otroctví a dokázala nemožné se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Badatelé se podívali do nitra první těhotné egyptské mumie. Neporušený plod dítěte v ní dřímal bezmála 2000 let

Redakce VědaŽivě — Mon, 14 Feb 2022 04:55:00 +0000

Neuvěřitelný nález první známé těhotné egyptské mumie byl představen v minulém roce týmem z Varšavy. Zaujati touto tzv. Záhadnou dámou použili vědci CT sken, aby se do jejího nitra podívali důkladněji. Studie vedená doktorem Wojciechem Ejsmondem z polské Akademie věd se pak objevila v Journal of Archeological Science. Neexistuje zatím jiný případ starověké těhotné mumie, zvláště ne z Egypta.

Co bylo na CT skenu Záhadné dámy

CT snímky mumie ukázaly, že pánevní dutina obsahuje plod. Zůstávala však stále otázka, jak se právě ten zachoval neporušený po celé 2 000 let? Ve studii badatelé vysvětlují, že plod byl zachován stejným způsobem, jako těla v rašelinách a močálech. Jedná se o lidské mrtvoly, které byly mumifikovány přirozeným způsobem v silně kyselém prostředí močálů s nedostatkem kyslíku. Taková nalézají archeologové stále nová.

U plodu Záhadné dámy se projevil stejný proces, ona sama byla balzamována pomocí tradičních egyptských technik. PH krve u lidí v normálním případě po smrti prudce klesá. Krev se stává kyselejší s koncentrací amoniaku a kyseliny mravenčí, které se časem zvyšuje. Navíc je plod hermeticky uzavřen uvnitř dělohy, což je stejné jako v močálech, kde také dochází k izolaci těla před okolním prostředím a tedy i kyslíkem.

Jako okurka naložená v láku

„Plod zůstal v nedotčené děloze a začal se chovat jako naložená okurka. Není to zrovna estetické přirovnání, ale pokrývá klíčový proces,“ uvedli badatelé. Stejně jako u těl v močálech je vnější vrstva plodu pozoruhodně zachována, nicméně kosti téměř úplně zmizely. Právě ty prochází ve vysoce kyselém prostředí procesem demineralizace. Nicméně plod neměl žádné stopy kostí, nebyly předtím zachyceny.

„Naše vysoce kvalitní vybavení nám dovoluje vidět opravdu hodně detailů. Dosavadní výzkum ukázal, že plody mohou mít kosti velmi špatně zachovalé kvůli tafonomickým (pohřebním) procesům během balzamování. Proto nejsou pak viditelné ani na rentgenu, ani na CT,“ upřesnil Ejsmond. To ovšem vyvolává několik zajímavých možností. Konvenční techniky by si totiž plodu nejspíš ani nevšimly.

Další mumie s nenarozenými dětmi?

Z toho důvodu je možné, že existují i další starověké mumie se stejně zachovalými nenarozenými dětmi. I ony by mohly být takto perfektně uchované. Tým už kontaktovalo několik učenců, kteří další mumie zkoumají. A podle nich by se mohlo jednat právě o těhotné ženy. Varšavský tým je podrobí dalšímu zkoumání. Určitě je takových případů více, aktuálně se na ně badatelé ovšem nesoustředí.

Prozatím zůstává tedy egyptská Záhadná dáma jedinou oficiálně známou těhotnou mumií na světě. A představuje tak mnohem více otázek, než kolik zatím poskytla odpovědí. Například to, proč byl ponechán plod, ale byly odstraněny další orgány? Byla to běžná praxe? A co tento nález a s ním spojené nové skutečnosti znamenají pro egyptské pohledy na posmrtný život? Děti v nich totiž nefigurují, rituály a další praktiky se týkaly jen dospělých.

Které skutečnosti egyptského pohřbívání vás nejvíc fascinují?

https://www.youtube.com/watch?v=KrvfUvd23J0

Zdroj: IFLScience

Článek Badatelé se podívali do nitra první těhotné egyptské mumie. Neporušený plod dítěte v ní dřímal bezmála 2000 let se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Díky „evoluční pojistce“ mají starší ženy větší naději na dvojčata, přišli odborníci s revoluční teorií. Jak je to vůbec možné?

Redakce VědaŽivě — Thu, 25 Nov 2021 04:23:00 +0000

Dvojvaječná dvojčata neboli zygota, jsou ta, která se vyvinula ze dvou různých oplodněných vajíček. Ta jsou geneticky odlišná, ale byla v děloze ve stejnou dobu. Identická dvojčata pochází z jednoho oplodněného vajíčka, které se později rozdělilo na dvě. Výsledkem jsou geneticky stejní jedinci stejného pohlaví. Dvojvaječná jsou také známa jako „evoluční paradox“. Podrobnosti komentuje profesor Joseph Tomkins z univerzity v Západní Austrálii.

Otázka evoluční strategie

Že to tak u starších žen funguje, je známo už dlouho. Jenže byla záhadou evoluční strategie skrývající se za tímto projevem. Podle vědců je teď zřejmé, že jak ženy stárnou, mají větší sklon ovulovat dvojitě. Během jednoho měsíce jsou pak uvolněna dvě vajíčka, což zvyšuje pravděpodobnost, že aspoň jedno bude oplodněno a donošeno. Pro stanovení přesnějších pravděpodobností vyzkoušel mezinárodní tým badatelů simulaci několika scénářů.

Použili dostupnost šancí na přežití plodu v různých fázích těhotenství jak pro dvojčata, tak pro jednotlivé děti od žen, které počaly přirozenou cestou. Tato mapa byla následně porovnána s očekávanou šancí na dokončené těhotenství v závislosti na věku ženy a pravděpodobnosti dvojité ovulace. Paradox byl vyřešen poukázáním na skutečnost, že zrod dvojčat a samotných dětí není konkurenční strategií. Dvojvaječná dvojčata jsou adaptací na podmínky.

Větší příkon s postupujícím věkem matky

S přibývajícím věkem matky přepíná tělo postupně více a více na režim dvojité ovulace, což podporuje úspěch reprodukce. Jde o evoluční adaptaci na podmínky, která reaguje na klesající plodnost a není jednostranná. Míra dvojovulace se v závislosti na věku zvyšuje i snižuje a je pozorovatelná napříč celou lidskou populací. Projev s přibývajícím věkem může vysvětlit až 90 % výskytu dvojčat. S ním také ovšem přichází vyšší riziko potratu.

Frekvence dvojité ovulace se vyvinula proto, aby ženy dokázaly biologickým mechanismem udržovat vlastní plodnost. Práce naznačuje, že pravděpodobnost vypuštění dvou vajíček se zvyšuje jako evoluční odpověď na úpadek životaschopnosti plodu, který s věkem matky přirozeně přichází. Tato práce přispívá k hlubšímu porozumění širším souvislostem růstu populace v době, kdy stále více rodin odkládá plození potomků.

Chtěli jste v rodině dvojčata nebo jedno dítě?

Zdroj: IFLScience

Článek Díky „evoluční pojistce“ mají starší ženy větší naději na dvojčata, přišli odborníci s revoluční teorií. Jak je to vůbec možné? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Při přenosu covid protilátek z matky na plod hraje zásadní roli pohlaví dítěte. Jsou na tom lépe dcery, nebo synové?

David Mencl — Wed, 17 Nov 2021 04:55:00 +0000

U žen, které byly během těhotenství testovány pozitivně na covid-19, ukazují podle nové studie placenty chlapců větší aktivaci imunity než ty dívčí. Výrazně vyšší hladina určitých proteinů a genů spojených se zvýšenou aktivitou imunitního systému může plod chránit před infekcí koronaviru. Jenže se pojí s vyšší mírou zánětlivých reakcí, což představuje riziko pro další vývoj plodu, podotýká Andrea Edlow, autorka studie a specialistka nemocnice v Massachusetts.

Ochrana z matky na dítě

U těhotných žen se navíc ukázal znatelně menší přenos imunity na plod mužského pohlaví, což může u novorozenců zvýšit riziko nákazy koronavirem. Pohlaví plodu tak citelně ovlivňuje jak matčinu schopnost generovat protilátky, tak možnost přenést je na vlastního potomka. Jde o první studii, která se zabývá právě vlivem pohlaví na již dříve pozorovanou možnost přenosu protilátek z matky na dítě.

Bádání epidemiologů už ukázalo, že dospělí muži, chlapci a novorozenci mají oproti něžnějšímu pohlaví vyšší výskyt onemocnění covid-19 a průběh nemoci je u nich také silnější. Plody a novorozenci mužského pohlaví jsou také náchylnější při vystavení viru než holčičky. Proto Edlow zkoumala placenty, krev matek a pupečníkovou krev z těhotenství ovlivněných koronavirem. Tato studie zahrnovala 68 těhotných žen, z nichž 38 se nakazilo během třetího trimestru, a to před nalezením vakcíny.

Další vrstvy mechanismu vlivu

Zbývajících 30 osob byly zdravé ženy, které měly v celém těhotenství negativní test na koronavirus. V obou skupinách bylo stejné zastoupení pohlaví plodů. Placenty chlapečků vykazovaly v případě matek s covidem mnohem více genů ovlivněných interferonem, který hraje klíčovou roli při ochraně plodu v děloze před viry. Aktivace těchto genů a následná produkce cytokinů však vytváří v děloze zánětlivé prostředí, což může negativně ovlivnit další vývoj dítěte.

Druhým objevem bylo, že ženy, které čekaly chlapečky, vytvářely méně protilátek proti koronaviru než ty s holčičkami. Do plodů mužského pohlaví navíc těchto protilátek z krve matky přecházelo méně. Novorození chlapci jsou tak náchylnější k onemocnění covidem-19. Další fází je studium produkce protilátek po podání vakcíny v jednotlivých trimestrech a samozřejmě opět v závislosti na pohlaví plodu.

Jak se u vás projevil covid-19, pokud jste ho měly v těhotenství?

Zdroj: TheHarvardGazette

Článek Při přenosu covid protilátek z matky na plod hraje zásadní roli pohlaví dítěte. Jsou na tom lépe dcery, nebo synové? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nenarozené dítě v bříšku vnímá okolní svět více, než si myslíte. Pozor na nadávky

Redakce VědaŽivě — Fri, 08 Oct 2021 03:38:00 +0000

Možná bychom se měli mít více na pozoru, co říkáme před jakoukoli těhotnou ženou. Plod, který postupně roste v její děloze, je totiž schopen rozeznat zvuky – a tím pádem i slova –, která k němu přichází z vnějšího světa. Dokonce jim rozumí natolik dobře, že si je dovede vybavit i po narození. K takovému závěru aspoň došla nová vědecká studie. I když se to tedy může zdát nemožné, plod skutečně vnímá vnější signály.

Pozor na nadávky

Představa reálného poslouchání asi není úplně přesná, plod se tomu ale v pozdější fázi už blíží. Části mozku, které u člověka zpracovávají zvuky, se totiž stávají aktivní už v posledním trimestru těhotenství. A právě zvuk se přes všechny vrstvy, které dítě oddělují od okolí, přenáší poměrně spolehlivě. „Pokud si rukou zacpete pusu a promluvíte, jste v podobné pozici jako právě plod,“ upřesňuje neuroložka Eino Partanen.

Studie z roku 1988 naznačila, že novorozenci například rozeznají znělku maminčina oblíbeného televizního seriálu. Novější studie rozsah učení plodu v děloze ještě rozšířily. Novorozenci jsou tak do nějaké míry už při narození obeznámeni se svým mateřským jazykem. Například američtí novorozenci vnímali jako neznámé švédské slabiky, švédská miminka měla to samé s americkými. Studie se ovšem odvíjejí od chování miminek, které je na zkoumání dosti zrádné.

Zapojení maminek

Jakmile si člověk zapamatuje nějaký zvuk, vytvoří se pro něj vzpomínka. Ta se znovu aktivuje při jeho opětovném poslechu, což se dá sledovat aktivitou mozku. Zvuky konkrétního jazyka tak lze rozeznat jako vzory mozkových vln, a to dokonce u spícího miminka. Maminky během těhotenství dostaly od badatelů diktafon s nahrávkou. Ta obsahovala nesmyslné slovo s proměnnými slabikami i tóninou, které měly přehrávat několikrát týdně.

Čím častěji byl plodu v děloze tento zvuk přehrán, tím silnější reakci mělo miminko při pozdějším poslechu. Plyne z toho, že se dítě v děloze může naučit mnohem větší spektrum informací, než si vědci dosud mysleli. Po narození jsou jasně detekovatelné paměťové stopy toho, co se dělo během těhotenství. Tento mechanismus má potenciál pro děti s rizikem poruch učení. Myslíte si, že jste se nějaká slova naučili už takhle malí?

Zdroj: Science

Článek Nenarozené dítě v bříšku vnímá okolní svět více, než si myslíte. Pozor na nadávky se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Je větší pravděpodobnost, že očekáváte dívku, nebo chlapce? Stres může klíčovým způsobem ovlivnit pohlaví vašeho dítěte

Redakce VědaŽivě — Mon, 09 Aug 2021 03:38:00 +0000

Snad každá nastávající maminka uvažuje nad tím, zda bude mít holčičku, nebo chlapečka. Existuje řada „zaručených“ babských rad, jak pohlaví dítěte určit, od sledování tvaru bříška přes výskyt nevolností až po chutě na sladká, či naopak slaná jídla. Vědci nedávno přišli na to, že značný vliv na pohlaví miminka může mít stres matky.

Máte větší pravděpodobnost očekávat dívku, anebo chlapce?

Průměrně se narodí 105 chlapců na 100 dívek, což znamená, že mužské pohlaví mírně převažuje. O to podivnější je tedy fakt, že pouze třetina žen, která zažila nějaký fyzický či psychický stres, porodila syna. Mezi fyzický stres se počítá zvýšená hladina hormonů, krevního cukru, změny tělesné hmotnosti či dokonce známky zánětu.

Je tedy jasné, že tlak každodenního života může ovlivnit pohlaví budoucího dítěte. Existují dokonce studie, ve kterých je jasně uvedeno, že ženy, které prožívají jakýkoliv druh stresu, mají o mnoho menší pravděpodobnost na početí syna. Není to ovšem považováno za věc, která pohlaví určí na 100 %, jde pouze o jeden z faktorů ovlivňujících těhotenství.

Fyzický stres má větší dopady než ten psychický

Jak fyzický, tak psychický stres může snižovat šance mít chlapce, jelikož mužské pohlaví je více náchylné na nepříznivé prenatální prostředí. Ještě více výzkumů říká, že mužské plody mají také menší šanci na přežití, takže klidový režim beze stresu zvyšuje šance mít zdravé a spokojené dítě. I podpora okolí v tomto směru hraje roli. Čím více sociální podpory matka dostala, tím se šance, že porodí chlapce, zvyšovala.

Jen tak pro zajímavost bylo zjištěno, že chlapci se narodili v 56 % případů, kdy matka byla úplně zdravá. Pokud byla pod psychickým stresem, chlapci se narodili jen ve 40 % případů, a pokud byla zatěžována i fyzicky, toto číslo kleslo dokonce pouze na 31 %. Mělo by tedy platit, že fyzický stres je něco, co ovlivňuje pohlaví budoucího dítěte, ovšem psychická zátěž je rovněž věcí, které by se nastávající maminky měly vyhnout.

Zdroj: Brightside

Článek Je větší pravděpodobnost, že očekáváte dívku, nebo chlapce? Stres může klíčovým způsobem ovlivnit pohlaví vašeho dítěte se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Proč se v některých rodinách rodí jen chlapci, či naopak dívky? Stresový faktor hraje důležitou roli

Redakce VědaŽivě — Fri, 23 Jul 2021 03:23:00 +0000

Asi 60 % rodičů žijících v Americe má více než jedno dítě. A mnozí lidé se zmateně škrábou na hlavě kvůli tomu, proč mají několik dětí stejného pohlaví a co by mohli udělat proto, aby se dočkali vytouženého chlapce, nebo holčičky. Jaké jsou tedy důvody za tímto fenoménem? A může mít rodina, v níž se po generace rodí spíše dívky, či naopak chlapci, další dítě opačného pohlaví? Pojďme se společně podívat na zákonitosti, které mohou dovádět rodiče k šílenství.

Není možné mít gen pro jedno pohlaví

I když většina rodin má podíl pohlaví nerovnovážný, některé jako by ani nemohly počít chlapce, resp. dívky. A další dokonce věří, že mají v rodině geny pro chlapce nebo pro dívky. Vědci ale pro tuto domněnku zatím nenašli ani nejmenší důkaz, který by indikoval, že by rodič mohl kvůli genům zplodit jen jedno pohlaví. Někdy to možná bude přehodnoceno, ale v současné době neexistuje konkrétní gen, který by ovlivnil pohlaví potomka.

Hodně lidí věří, že na pohlaví potomka má vliv matka, protože ona ho přece nosí v děloze. Jenže tato věc je ve skutečnosti spíše v rukou otce. To spermie v sobě nesou jeden ze dvou pohlavních chromozomů – X pro dívky, Y pro chlapce. Žena disponuje pouze dvěma chromozomy X, takže záleží na tom, která spermie se dostane do vajíčka. Nicméně vědci našli několik faktorů, které mohou mít na pohlaví potomka vliv.

Faktor stresu a konkrétní typ stravy

Bylo poměrně dobře prokázáno, že pohlaví potomků se mění po stresových událostech. Například po prožití některých přírodních katastrof se rodičům rodilo více dívek. To znamená, že vliv zde může mít vyšší hladina stresu zažitá matkou. Podobně některé druhy potravin mohou vychýlit šanci početí směrem k něžnému pohlaví – kupříkladu omezení konzumace soli a přidání mléčných výrobků. Naopak přidání soli a draslíku do stravy vede spíš k početí chlapců.

Máme naprostou jistotu v tom, že šance pro konkrétní pohlaví jsou stabilní už celá staletí a neexistuje v nich žádný výrazný výkyv. Rodiny, kde dominuje striktně jedno pohlaví potomků, jsou vzácné, ale dají se vysvětlit statisticky. Každé dítě má šanci půl na půl, zda bude chlapec, nebo dívka. Pokud mají tedy některé rodiny „kliku“ jen na chlapečky, nebo naopak na holčičky, je to čistě náhoda. Pokud chcete holčičku, změňte stravování nebo se přimotejte k nějaké katastrofě.

Zdroj: BrightSide

Článek Proč se v některých rodinách rodí jen chlapci, či naopak dívky? Stresový faktor hraje důležitou roli se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

V Anglii byl nalezen vzácný předmět používaný při porodech

Redakce VědaŽivě — Mon, 10 May 2021 13:20:17 +0000

Vědcům se podařilo nalézt unikátní exemplář pergamenu zvaného „porodní pás“ nebo „porodní svitek“. Ten obsahuje množství ilustrací s motivy křesťanství jako krev kapající z rány v boku ukřižovaného Krista, kříž a svaté litery. Tento vzácný pruh pergamenu je dlouhý více jak tři metry. Vědci na něm objevili stopy vaginálních tekutin a rovněž zvířecí a rostlinné proteiny ze středověkých léků a zdravotních přípravků.

Vzácný pás dokládá rituály pro těhotenství a porody

Zmíněné přípravky, jejichž stopy svitek uchoval do současnosti, měly vyléčit běžné těhotenské a porodní problémy. Tento pás na sobě měly ženy během porodu, proto také délka, díky které se s ním mohly doslova opásat. Vykazuje známky značné obnošenosti, takže mnoho obrazů i textu už je poničeno, také se na něm objevuje mnoho skvrn a kazů, což poukazuje na materiál s četným používáním.

Dlouhý a úzký pergamen byl původně vyroben zřejmě koncem 15. století a to ze čtyř částí ovčí kůže, které byly sešity dohromady. Výsledný svitek je pokryt ilustracemi hřebů, ukřižování, svatým monogramem IHS, což je způsob zápisu Kristova jména, zobrazena je dále stojící figura (opět nejspíš Ježíš) a vypsány jsou i texty modliteb, které se objevují na obou stranách pergamenu. Tento svitek je uchován ve Wellcome Collection – muzeu vědy, medicíny, života a umění v Londýně.

Porod jako hlavní příčina úmrtí žen

Podobné ochranné svitky byly coby magický lék dosti běžné, protože v období středověku byl porod jednou z nejčastějších příčin úmrtí žen, takže nepřekvapí použití jakýchkoli nástrojů k jejich ochraně. Kostely a kláštery napříč středověkou Anglií je obvykle zapůjčovaly ženám výměnou za příspěvek. Když například otěhotněla manželka krále Jindřicha VII., byla zaplacena částka šesti šilinků a osmi pencí mnichovi, které tento svitek královně přinesl.

Porodní svitky se používaly dlouhá desetiletí, staly se však terčem kritiky při reformě církví v roce 1536. Reformátoři totiž považovali tyto pergameny za zakázané praktiky a aktivně se je snažili potlačit, i když ženy je tajně používaly dále. Reformace se totiž obávala jakékoli pomoci od nadpřirozených sil mimo svatou Trojici. Vzhledem k tomu je s podivem, že se tento konkrétní svitek dochoval až do dnešní doby.

Zdroj: Sciencemag

Článek V Anglii byl nalezen vzácný předmět používaný při porodech se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Žena porodila dvojčata počatá s odstupem třech týdnů

Redakce VědaŽivě — Fri, 16 Apr 2021 10:56:41 +0000

Když žena otěhotní, její tělo obvykle spustí několik silných biologických procesů, jejichž cílem je zabránit konkurenčnímu těhotenství. Tudíž je jejich součástí také tvorba hormonů, které zabraňují ovulaci. Existují ovšem vzácné případy, kdy žena může dál ovulovat, případně uvolnit vajíčko, které pak lze normálně oplodnit spermií, zkrátka může proběhnout běžný proces početí. Tento fenomén dvou oplodněných vajíček v jedné děloze se jmenuje superfetace.

Dvě souběžná těhotenství v jedné ženě

V tomto případě byla dvojčata počata tři týdny po sobě. Jejich matka, Rebecca Roberts, je 39letá žena, který prvně otěhotněla po letech snažení a užívání léků na podporu těhotenství. Ve 12. Týdnu těhotenství objevili doktoři během vyšetření ultrazvukem druhé dítě s rozdílem tří týdnů od prvního. Protože je superfetace velmi vzácný jev, její doktor nebyl nejdříve schopen vysvětlit rozdíl mezi oběma miminky.

Jeho první reakce byla logický údiv nad tím, jak mohl minout druhé dítě, následně se mu ulevilo, že nic neminul, pouze vyšetřoval velmi zvláštní těhotenství. Budoucí matce oznámil situaci superfetace a podotkl, že mladší dítě nemusí přežít. Ve 33. Týdnu těhotenství vyvolali porod, protože mladší dvojce, Rosalie, se kvůli problémům s pupeční šňůrou nevyvíjelo správně. Starší Noah zůstal tři týdny v inkubátoru, a Rosalie pak 95 dní. Oba sourozenci jsou nyní doma a zdraví.

Velmi silné vzájemné propojení

Když je matka doma položila vedle sebe, okamžitě o sobě navzájem věděli a dotkli se jeden druhého. Dvojčata mají obecně velmi silné vzájemné pouto, ale tohle je ještě silnější případ, takže až vyrostou a doví se vzácnou historii svého zrodu, určitě to jejich vztah ještě posílí. Superfetace je vzácný jev a není jasné, kolik se jich objevilo. Mnoho jich ujde detekci, protože plody jsou si časově velmi blízko, takže je lékaři berou jako běžná dvojčata.

Většina známých případů pochází ze situací s umělým oplodněním in vitro nebo podobných případů. Pořád jde ovšem o extrémně vzácnou situaci, protože musí dojít ke třem nepravděpodobným věcem: ovulaci, kterou obvykle zastaví těhotenské hormony, oplodnění (tomu brání zátka bránící vstupu spermií) a usazení, které vyžaduje v děloze dostatek místa pro další embryo. A samozřejmě hormony, jejichž produkce ovšem začátkem těhotenství obvykle ustává.

Zdroj: Livescience

Článek Žena porodila dvojčata počatá s odstupem třech týdnů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.