Nadšený návrat do starých kolejí po samotce

Nelze se přesně dopátrat toho, co zvířata cítí, ale pozitivní chování surikat, kterého si pozorovatelé všimli, je naprosto zřetelné: více sociální interakce mezi zvířaty i lidmi celkem jasně ukazuje, že návrat návštěvníků byl jednoznačně pozitivní. Zoo či akvaparky navštěvuje po celém světě každoročně více jak 700 milionů lidí. Jenže pandemie donutila obě strany náhle zavřít brány a zvířata zůstala sama jen se svými ošetřovateli.

Ti časem začali hlásit, že zvířata bez společnosti trpěla a postrádala své „lidské kamarády“. Konstatovala to zoo na Novém Zélandu, a zoo v Singapuru brala tučňáky na procházky, aby neztratili povědomí o lidech. Vědce tyto příhody dovedly k zájmu o to, jak se zvířata cítí během uzavření, protože zoologické zahrady obvykle nejsou uzavřeny na tak dlouhou dobu, což poskytlo unikátní příležitost pro studium chování zvířat v osamění.

Nový vhled do chování zvířat v zajetí

Materiálem zásobovali vědce přímo ošetřovatelé, kteří chování svých svěřenců zaznamenávali. Zvířata se věnovala hledání potravy, hře a vzájemné péči, jako obvykle. Po návratu návštěvníků byly například surikaty při těchto činnostech znatelně živější. Měly se ovšem také více na pozoru, pokud návštěvníci po znovuotevření déle setrvali v bližších pozorovacích místech. Tučňákům bylo obecně jedno, jestli kolem nějací návštěvníci jsou, či nikoli.

Studie se stala pilotním projektem delšího výzkumu vlivu samotných návštěvníků na zvířata v zoo a jejich chování. Jako každá dobrá studie se i tato projevila tím, že otevírá další široké spektrum otázek, které by bez pandemie a souvisejících opatření nejspíše nikdy nevyvstalo. Otevírá tak pole pro další bádání i lepší porozumění zvířatům, a nám dává možnost zlepšit jejich prostředí a lépe se s nimi jako druh s druhem propojit.

Zdroj: Live Science

Článek Surikaty se po návratu návštěvníků do Zoo zřetelně radují. Konec pandemie a otevření institucí potěšilo nejen lidi se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.