Hajzl má 13 nositelů soustředěných výhradně v okolí Chrudimi, Zadek eviduje 11 lidí na Vysočině a příjmení Šílená nese 71 osob, převážně na Českobudějovicku, jak jsme v redakci VědaŽivě zjistili. Čísla pocházejí z poslední veřejně dostupné databáze Ministerstva vnitra platné k lednu 2017, novější data ministerstvo přestalo zveřejňovat. Ale i ta stará stačí na to, aby člověk pochopil: za každým kuriózním příjmením stojí konkrétní rodina, konkrétní historie a velmi konkrétní moment u okénka na poště.

Velká desítka: od Lumpa po Vítámváse

Titulková trojice je jen špička ledovce. Při průchodu databází KdeJsme.cz se vynoří příjmení, u kterých si člověk nejdřív ověřuje, jestli nekliknul na satirický web. Tady je naše desítka seřazená od nejpočetnějších:

Vítámvás zní jako pozdrav z pohádky, přesto ho nosí 118 lidí. Nevím má 105 nositelů, a ano, představte si telefonát s operátorem banky. Vražda existuje ve třech exemplářích, Lempl je v celém Česku unikát. Jeden člověk v Chomutově.

Proč se taková příjmení vůbec dědí

Česká příjmení nevznikla v kanceláři. Většina se zafixovala ze středověkých přezdívek, podle vzhledu, povahy, řemesla nebo chalupy, ve které rodina žila. Lingvistka Dobrava Moldanová vysvětluje, že příjmení Nevím vzniklo ze slovesa „nevědět“, pravděpodobně jako přezdívka pro člověka, který na otázky odpovídal právě tímto slovem. Hajzl, Hňup nebo Lump mohly začít jako posměšky sousedů, které se pak přilepily na celý rod.

Zlomový okamžik přišel v roce 1780. Reformy Josefa II. zavedly povinnost mít příjmení a zapisovat ho do matrik. Co bylo do té doby živou přezdívkou, se přes noc stalo dědičnou součástí identity. A zůstalo jí dodnes, i když původní kontext dávno vybledl a zbylo jen slovo, které v moderní češtině zní jako urážka.

Když řeknete „Hajzl“ a úředník zvedne obočí

Přímý manuál pro jednání s nositeli komických příjmení žádný úřad nevydal. Ale situaci si dokáže představit každý. „Jak se jmenujete?“ „Hajzl.“ Pauza. Pohled. Případně: „Promiňte, jak jste říkal?“

V praxi ale identita nestojí na tom, jak jméno zní, nýbrž na tom, co stojí v dokladu. Občanský průkaz je veřejná listina a úředník ho musí akceptovat bez ohledu na to, jestli se mu příjmení zdá reálné, nebo ne. Totéž platí pro eDoklad v mobilu. Komický moment tedy trvá pár vteřin, formální stránka věci je neprůstřelná.

Dá se z toho uniknout?

Ano. Ministerstvo vnitra výslovně uvádí, že změna příjmení se povolí, jde-li o příjmení hanlivé nebo směšné. Postup je standardní správní řízení: písemná žádost na matriční úřad podle trvalého bydliště, rodný list, případně oddací list, odůvodnění a správní poplatek 200 korun. Rozhodnutí přijde do třiceti dnů, ve složitějších případech do šedesáti. Po něm následuje výměna občanského průkazu a dalších dokladů.

Dvě stě korun a měsíc čekání, zní to jako snadný únik. Jenže změna se může vztáhnout i na manžela a nezletilé děti, vyžaduje nové matriční doklady a fakticky přepisuje rodinnou identitu. Řada nositelů si proto příjmení ponechává. Ne proto, že by nevěděli o možnosti změny, ale proto, že je to jejich jméno. Zděděné, zapsané, vlastní.

Bonus: křestní jména, která matrika pustila

U příjmení stát historicky nezasahoval, co se jednou zapsalo, zůstalo. U křestních jmen ale funguje právní filtr: matrika nepovolí neexistující, zkomolené ani zesměšňující jméno a při pochybnostech může vyžadovat odborný posudek. Přesto databáze eviduje případy, které se podle mínění redakce VědaŽivě značně vymykají:

Ženy:

• Arwen — 3 nositelky (elfí princezna z Tolkiena)
• Xena — 3 nositelky (bojovná princezna z televizního seriálu)
• Klotylda — 19 nositelek (starobylé, ale dnes výrazně neobvyklé jméno)

Muži:

• Napoleon — 1 nositel
• Merlin — 19 nositelů
• Némo-Ian — 1 nositel

Rozdíl oproti příjmením je markantní. Zatímco Nevím má 105 nositelů a Vítámvás 118, u křestních jmen se výstřednost projevuje v jednotkách. Právní filtr zkrátka a dobře funguje, jen ho občas někdo elegantně obejde.

Článek Hajzl, Zadek nebo Šílená: 10 českých příjmení, se kterými je každá návštěva úřadu zážitkem se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zrození, výroba a láska

Do zemského povrchu udeří po celém světě 8,6 milionu blesků. A teď si představte, že by se to stalo na jednom místě. Každý strom (pokud ho zrovna netrefí blesk) poskytne kyslík dvěma obyvatelům modré planety. Z výrobních linek továren sjede 142 000 nových automobilů. Pokud by parkovaly jeden za druhým, obsadily by celou délku silnice, která vede z Berlína do Stuttgartu. To znamená, že by pokryly vzdálenost 512 kilometrů.

V Číně lidé na všech polích sklidí neuvěřitelných 510 000 tun rýže a během toho všechna kuřata snesou 190 milionů vajec. Po celém světě dojde k 22 miliardám spláchnutí záchodu, přičemž bude použito tolik vody, že by si v ní polovina světové populace dala koupel. A zatímco se bude 231 milionů lidí oddávat jeden druhému v sexuálních radovánkách, astronauti na ISS uvidí 16 západů a 16 východů Slunce.

Stromy, smích, krysy a chůze

Pro výrobu papírových sáčků bude pokáceno 40 000 stromů, dalších 27 000 padne na výrobu toaletního papíru. Každý člověk na planetě se za jediný den 15krát zasměje, zatímco jeho srdce provede 104 000 úderů. Během té doby si všichni vyděláme 16 dolarů, tedy necelých 400 Kč (samozřejmě průměrně). Protože v nulové gravitaci se prach nechytá na povrchu věcí, ale pluje mnohem více vzduchem, astronauti ve vesmíru si asi 100krát kýchnou.

A aby bylo možné kýchnout, je potřeba se nadechnout – těch nádechů bude za den asi 23 000. A pojďme se podívat na další čísla: jen v samotném Londýně se denně narodí 93 000 krys, takže po celém světě to je skoro nespočítatelně více. Kvůli ekologickému poškození prostředí vyhyne 150 – 200 různých druhů rostlin, hmyzu, ptáků a savců. A ve svých normálních dnech ujde každý z nás v průměru 8 000 kroků. Zatímco se to bude dít, každý netopýr na světě sní 1 000 kousků hmyzu.

Zlatá rybka, zemětřesení a sprchování

Víte, že zlaté rybky opakovaně zapomínají, že jsou zlatými rybkami? Děje se jim to 28 000krát za den. Po celém světě proběhne 18 000 bouří (proto ta hrozná kvanta blesků) a také 7 naprosto samostatných zemětřesení. Všichni strávíme asi 12 minut ve sprše a naše tělo ztratí a zase obnoví na 50 trilionů buněk. O 8 minut více, tedy 20, strávíme pak v průměru na toaletě. Pokud si tam pravidelně berete mobilní telefon, bude to určitě více.

Naše vlasy poporostou o 0,35 milimetru a ztratíme jich v průměru 40 – 100 kousků. Za jeden běžný den řekneme asi 48 000 slov. Po celém světě se prodá neuvěřitelných 15 milionů cigaret. A jepice, okřídlený hmyz s původem datovaným až do prvohor, prožije celý svůj život. Dospělí jedinci tohoto druhu mají redukované ústní a trávicí ústrojí a vůbec nepřijímají potravu. Za jeden den se toho na Zemi stihne opravdu hodně.

Co všechno děláte každý den bez ohledu na roční dobu?

Zdroj: BrightSide

Článek Tušíte, co všechno se děje na Zemi během jediného dne? Tipněte si, kolik udeří blesků, pokácíme stromů či vyrobíme automobilů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.