<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>slzy &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/slzy/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Wed, 06 Oct 2021 11:18:29 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>slzy &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Co se děje s tělem, když pláčete? Slzy mají v lidském organismu fascinující funkci</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/jakou-funkci-maji-slzy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 06 Oct 2021 03:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[hormony]]></category>
		<category><![CDATA[Mozek]]></category>
		<category><![CDATA[slzy]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=33250</guid>

					<description><![CDATA[<p>Když pláčeme, celý svět se najednou zastaví. Srdce tluče třikrát rychleji a okolí pro nás ztratí veškeré barvy. Nemůžeme dýchat a na hrudi cítíme váhu několika cihel.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ačkoli lidský pláč může vypadat jako čistě emocionální stav, má hluboké kořeny v&nbsp;evolučních taktikách přežití druhu. V&nbsp;základu totiž existují tři typy slz, a to bazální, reflexní a psychické. Právě ty poslední, zvané též floridní,<strong> jsou reakcí těla na smutek, hněv, frustraci, bolest, nebo naopak potěšení. </strong>Pro naše tělo jsou velmi přínosné, protože jsou naplněné koktejlem látek, který našemu organismu sděluje, aby se uklidnil.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-slzy-s-r-znou-funkc">Slzy s&nbsp;různou funkcí</h2>



<p>Stresové slzy jsou naplněné endorfiny a látkami proti bolesti, které uklidňují duhovku. Tento pláč spouštějí<strong> zcela</strong> <strong>specifické neurotransmitery a mají jediný účel</strong> – ochránit oko a uklidnit organismus. Slzy jsou tedy ve skutečnosti jasným nástrojem, který tělo využívá, aby pro nás otupilo náročnou situaci. Proto je lidem často i odborníky doslova předepsán pláč právě jako metoda úlevy. Proces mění celkové psychické naladění.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="680" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/miminko-place-1024x680.jpg" alt="" class="wp-image-33253 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Poté, co něco spustí emoční reakci, přichází ke slovu endokrinní systém, který má na starosti žlázy s&nbsp;vnitřní sekrecí. Skrze ty vypouští do oka hormony a způsobuje, že se oči plní slzami.<strong> Jakmile se nahromadí dostatek emocí, je uvolněn hormon stresu kortizol. </strong>Vypouští ho mozek a přepíná tak tělo do stavu boje nebo útěku (fight or flight). Kromě jiného jsme si pak velmi podrobně vědomi, co se kolem děje, a ze situací si dlouho pamatujeme každý detail.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-knedl-k-v-krku-a-o-i-t-n">Knedlík v krku a očištění</h2>



<p>Zmíněný kortizol způsobuje napětí v&nbsp;hrdle a ztěžuje nám dýchání – odtud pověstný „knedlík v&nbsp;krku“. Jde ovšem jen o pocit, v&nbsp;krku se ve skutečnosti nic nevyskytuje. Během pláče se pak naše tělo zbavuje toxinů. <strong>S&nbsp;emočními slzami je vypouštěn také leucin, enkefalin a také endorfin,</strong> který tlumí bolest a dostává nás do lepší nálady. Jde o velice důležitou detoxikační soustavu, protože okamžitě dochází k&nbsp;redukci stresové zátěže pro organismus.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="577" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/smutna-zena-1024x577.jpg" alt="" class="wp-image-33256 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Ačkoli i další živočišné druhy křičí během stresu nebo bolesti, lidé jako jediní produkují slzy. Evoluční biologové došli k&nbsp;názoru, že kromě vypuštění potřebných chemikálií jde také o<strong> společenské značení stavu, v&nbsp;jakém se nacházíme</strong>. To následně vyvolává soucit a další emoce, takže okolí bude na náš stav reagovat – ať je to přítel, nebo cizinec. Právě toto komunitní posílení je nástroj, který stojí za ranou evolucí slzení. Kdy jste tímto stavem naposledy prošli vy?</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-bustle">Zdroj: <a href="https://www.bustle.com/articles/122203-5-things-that-happen-to-your-body-when-you-cry" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Bustle</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/jakou-funkci-maji-slzy/">Co se děje s tělem, když pláčete? Slzy mají v lidském organismu fascinující funkci</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
