Stále nová zjištění ohledně spánku

Během dlouhých let vědci z mnoha oborů zkoumali cirkadiánní rytmus člověka a přicházeli na stále nové a nové skutečnosti. Vnitřní hodiny se nacházejí v mozku, konkrétně v hypothalamu. Jejich rytmus určuje náš spánkový vzorec a je ovlivněn více faktory. Patří sem především denní světlo a dále například cestování skrze časové zóny. Střídání světla a tmy je jedním z klíčových faktorů, které podle odborníků ovlivňují cirkadiánní rytmus.

Pokud jde o odpolední touhu jít se natáhnout, máme tendenci svádět unavenost na jídlo, ovšem je v tom trochu víc. Podle doktorky Phyllis Korkkiové je pro cirkadiánní rytmus přirozené, že si chce tělo odpočinout poté, co bylo aktivní asi 7 nebo 8 hodin. Je to spojeno s dalším fenoménem, tzv. homeostází. Jde o vnitřní potřebu organismu regulovat sama sebe a nacházet stav rovnováhy.

Dobrý nápad Španělů

Španělé mají odnepaměti tradici odpoledního odpočinku neboli siesty, ačkoli v poslední době tuto tradici někteří lidé opouštějí. Na druhé straně ji ale převzalo mnoho dalších komunit. Dotyční totiž zjistili, že odpolední „šlofík“ přispívá k produktivitě a pozornosti po celý zbytek dne. Americké společnosti jako Google, Uber a Nike poskytují místo k odpočinku v rámci zaměstnaneckých benefitů a jde již o normální součást pracovního prostředí.

Nejde totiž o nijak zvlášť dlouhý spánek. Naše tělo potřebuje na dobití vnitřní energie zhruba 20–30 minut, tedy tzv. power nap. Delší spánek už jde proti produktivitě, protože znamená přerušení skutečného spánkového cyklu, který trvá zhruba 90 minut. Zakotvení odpoledního zdřímnutí do naší kultury by mohlo být poměrně přínosným aktem, který vypadá, že přináší rozhodně více užitku než nákladů. V zásadě jde jen o přehodnocení náhledu na rozvržení dne.

Zdroj: News24

Článek Máte nutkání jít si po obědě na chvíli lehnout? Vědci odhalují, zda má smysl s tím bojovat se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.