Částečky pylu v Jižní Americe

Pyl, který se chová jako velmi malé částečky prachu, se může pomocí větru dostat neuvěřitelně daleko. Když pak padá dolů z atmosféry, může se zachytit v sedimentech jezer nebo bažin. V případě opravdu silných větrů, které rychle dují přes celý svět, se mohou částice dostat i z kontinentu na kontinent. Například zrnka z Jižní Ameriky se našla na ostrově Jižní Georgie. Ta je od kontinentu vzdálena 1 700 kilometrů.

Tato zrnka přenesly západní větry jižní hemisféry, které patří k těm nejdůležitějším na celé planetě. Foukáním po celém povrchu Země řídí například cirkulaci oceánů kolem Antarktidy. Vlivem interakcí mezi oceánem a atmosférou to vodě dovoluje přebírat ze vzduchu CO2 a dostat ho i do hlubokých vod. Od průmyslové revoluce to vedlo k tomu, že Jižní oceán pohltil už asi 40 % antropogenního uhlíku. Větry také chrání Antarktidu před tropickým vedrem.

Větry se tak nechovaly vždycky

Ačkoli plní úlohu štítu, díky kterému se mnoho ledovců ještě nerozpustilo, nechovaly se západní větry tímto způsobem vždycky. Během dlouhého časového období se západní větry měnily ve své síle a také v jádru svého proudění. Tento pás se posouval na jih i na sever, což přirozeně ovlivnilo cirkulaci oceánů a klimatické systémy. Proto badatele zajímá jejich přirozená variabilita a možná změna kvůli momentálnímu globálnímu oteplování.

Nálezy v sedimentech Jižní Georgie ukazují, že síla větrů během posledních 10 000 let vzrostla. Svého vrcholu dosáhly asi v době před 2 800 – 1 500 lety. Časy silnějšího proudění jsou nejspíš spojeny s chladnějším podnebím na ostrově. To se shoduje také s nálezy z Patagonie a jižního Atlantiku. Částice tak poskytují slibnou cestu monitoringu minulých větrných systémů, které jinak prakticky nelze určit.

Jaký nejsilnější vítr jste v životě zažili a kde to bylo?

Zdroj: ScienceNorway

Článek Jaké u nás bylo počasí před 10 000 lety? Vědci jsou pomocí pylu z dávných dob schopni určit povětrnostní podmínky se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jaro přichází předčasně

Jistě jste si všichni všimli, že jaro začalo v letošním roce mnohem dříve než obvykle. Důkazem jsou vysoké teploty, které obyčejně bývají až začátkem léta. Následkem toho začalo mnoho rostlin předčasně kvést už v polovině dubna, což je o 3 až 4 týdny dříve, než je tomu obyčejně. Tyto typy sezónních anomálií vznikají v důsledky změny klimatu stále častěji. Výsledná nejistota může narušit načasování vzájemných vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači hmyzu.

Požírači listů rostlin

Výzkumný tým objevil, že jedno zvláštní chování čmeláka může pomoci překonat tyto problémy usnadněním koordinace mezi včelami a rostlinami, které se opylují. Skupina navíc zjistila, že čmeláci používají své části úst k sevření do listů rostlin, které ještě nekvetly. Výsledné poškození listů stimuluje produkci nových květů, které kvetou dříve než rostliny, u kterých tomu tak nebylo. Čmeláci tak představují velmi překvapivé chování, které by mohlo změnit mnoho věcí.

[anketa id=“680″ ]

Kolonie čmeláků pro testy

Vědci si nejprve všimli chování čmeláků během jiných experimentů, kdy opylovači kousali listy testovaných rostlin ve skleníku. V návaznosti na tato pozorování vědci vymysleli několik nových laboratorních experimentů a provedli venkovní studie, při kterých použili komerčně dostupné kolonie čmeláků. Tyto kolonie se obvykle prodávají na opylování zemědělských plodin a dalších různých druhů rostlin.

Se čmeláky více pylu

Na základě těchto výzkumů vědci dokázali, že sklon čmeláků k poškozování listů rostlin je v silné korelaci s množstvím pylu, který mohou získat. Zjistili také, že poškození listů má dramatický dopad na dobu květu u dvou různých druhů rostlin. Například rostlinky rajčat, které byly napadeny kousnutím čmeláka, kvetly o 30 dní dříve než rostliny, které takto zasažené nebyly. A například hořčičné rostliny kvetly o 14 dní dříve než rostliny, které byly napadeny včelami.

Článek Vědci potvrdili, že usilovná práce čmeláků může urychlovat proces kvetení rostlin se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.