Pád společnosti nejen díky klimatu

Rozpady Puebla ovšem neměly podle všeho na svědomí pouze klimatické změny, protože i s dlouhodobou nepřízní počasí se místní farmáři dovedli vyrovnat. Tudíž se archeologové podívali blíže na procesy, které se v těchto společnostech děly v době před rokem 1 400. Analýza letokruhů ze dřeva užívaného ke stavbě jejich domů dovolila archeologům nahlédnout do časů produktivity místní společnosti.

Vrcholná stavební období korelovala s lety dobré úrody kukuřice, ačkoli tyto časy nebyly celkově pro tuhle plodinu příliš příznivé. Nový výzkum došel k závěru, že zatímco se společnost nejprve dostávala z jednotlivých recesí celkem rychle, postupně v těchto obnovách zpomalovala a objevovalo se více a více násilí. Podobný vzorec opakujících se zpomalení lze sledovat i v dalších společnostech v neolitické Evropě.

Období bez spojitosti s klimatem

Obecně nemají tyto vzorce zpomalení růstu spojitost s klimatem či jeho změnami. Podobné tendence lze totiž pozorovat i v jiných komplexních systémech, např. v tropických lesích či lidském mozku. Varovná znamení, která předznamenávají kritické momenty, jsou naprosto univerzální. Postupem času dochází při regeneraci z malých krizí ke ztrátě odolnosti. S vývojem společnosti se postupně akumulují různé sociální problémy jako nerovnost mezi chudými a bohatými nebo rasová nesnášenlivost.

To všechno vede k obecnému nepokoji, k jakémusi tlaku, který postupně narůstá, až v jednom momentu přeteče. Tohle se lidem v Pueblech stalo kolem let 700, 900 a 1 140. Až nakonec kolem roku 1 300 donutila kombinace vnějšího konfliktu a sucha lidi region opustit natrvalo. Soudržné kultury obvykle nacházejí cesty, jak překonat klimatické změny, ale sociální konflikty jsou vnitřní, proto způsobují roztříštěnost a nestabilitu společnosti jako celku.

Zdroj: Science Alert

Článek Globální oteplování může mít pro společnost fatální důsledky. Jak historie ukazuje, kolaps starověkých společností je těsně spjat s klimatickými změnami se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.