<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>přemnožení &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/premnozeni/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Wed, 24 Jun 2026 20:55:00 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>přemnožení &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Invazivní rákos nahrává množení komárů. Agresivní rostlina mění podmínky v řekách a tůních</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/invazivni-rakos-nahrava-mnozeni-komaru-agresivni-rostlina-meni-podminky-v-rekach-a-tunich/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Tereza Říha]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 25 Jun 2026 13:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[komár]]></category>
		<category><![CDATA[přemnožení]]></category>
		<category><![CDATA[Voda]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=210634</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>Jarní studie z Barcelony prokázala, že opad invazní třtiny Arundo donax ve vodě dramaticky urychluje vývoj komárů a zvyšuje jejich počet.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Představte si litrovou nádobu se stojatou vodou, do které napadalo pár listů mohutné trávy. Za devět dní se v ní hemží dvakrát víc komářích kukel než v nádobě s listy běžného rákosu, a ty kukly jsou těžší, což znamená větší a odolnější dospělce. Přesně tohle <a href="https://neobiota.pensoft.net/article/167149/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">změřil tým vědců z Univerzity v Barceloně a Cardiffské univerzity</a> v experimentu publikovaném letos v březnu v časopise NeoBiota. Viníkem není jakýkoli rákos u plotu. Je jím konkrétní invazní druh, trsť rákosovitá, latinsky Arundo donax, a její opad musí skončit ve vodě, kde se líhnou larvy komára obecného. Bez vody žádné peklo. S vodou a správným opadem ale peklo docela reálné.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co přesně studie zjistila</h2>



<p>Výzkumníci sestavili laboratorní mikrokozmy, litrové nádoby s vodou, do nichž přidávali opad buď původního rákosu obecného (Phragmites australis), nebo invazní trsti Arundo donax, případně jejich směsi v poměrech 75:25, 50:50 a 25:75. Do každé nádoby umístili dvacet čerstvě vylíhlých larev komára obecného (Culex pipiens) a sledovali, co se stane.</p>



<p>Výsledky byly jednoznačné:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Počet kukel</strong>&nbsp;v nádobách s převahou Arundo donax vyskočil zhruba na 15–20, zatímco v čistě „rákosových&#8220; kontrolách se pohyboval kolem 5–10.</li>



<li><strong>Doba vývoje</strong>&nbsp;se zkrátila přibližně z 25–38 dnů na pouhých 9–18 dnů.</li>



<li><strong>Hmotnost kukel</strong>&nbsp;byla statisticky významně vyšší, což podle autorů naznačuje vyšší reprodukční potenciál budoucích dospělců.</li>
</ul>



<p>Účinek se projevil už při pouhém čtvrtinovém podílu invazní trsti v opadu. Autoři proto varují, že stanovit „bezpečný práh&#8220; příměsi v porostu je prakticky nemožné. Mechanismus? Rozkládající se listy Arundo donax mění chemii vody a složení mikrobiálních společenstev tak, že larvám poskytují vydatnější potravu a příznivější prostředí. Jde o redakční odečet z grafů&nbsp;<a href="https://orca.cardiff.ac.uk/id/eprint/186284/1/NB-106-265_article-167149_en_1.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">studie publikované v NeoBiota</a>; čísla jsou orientační, nikoli přesné laboratorní protokoly.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč by to mělo zajímat Čechy</h2>



<p>Arundo donax je středomořský invazní druh. Dorůstá čtyř až šesti metrů, někdy i deseti, stébla má silná skoro jako bambus a listy široké až šest centimetrů. V jižní Evropě kolonizuje říční břehy tempem kolem pěti centimetrů denního přírůstku a šíří se vegetativně, oddenky a úlomky stébel, které odnáší proud.</p>



<p>V Česku zatím nejde o rozšířený problém. Databáze&nbsp;<a href="https://pladias.cz/taxon/data/Arundo%20donax" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Pladias</a>&nbsp;uvádí u Arundo donax „nedostatečně doložený výskyt ve volné přírodě&#8220; a v Nálezové databázi ochrany přírody (NDOP) figuruje jediný veřejný záznam z roku 2019. To je spíš okrajová stopa než zavedená invaze. Nicméně klimatické trendy posledních let posouvají areály teplomilných druhů na sever a český trh se zahradními rostlinami nezná hranice; Arundo donax se občas prodává jako okrasná tráva.</p>



<p>Jak ji odlišit od běžného rákosu? Phragmites australis dorůstá maximálně kolem čtyř a půl metru, má užší listy a na přechodu pochvy a čepele místo jazýčku bílé chlupy. Arundo donax je prostě mohutnější, tlustší, širší; působí spíš jako subtropická kulisa než jako mokřadní porost.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Zdravotní riziko není jen svědění</h2>



<p>Komár obecný, Culex pipiens, není pouhý obtížný hmyz. Podle&nbsp;<a href="https://www.ecdc.europa.eu/en/infectious-disease-topics/related-public-health-topics/disease-vectors/facts/mosquito-factsheets/culex-pipiens" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí</a>&nbsp;jde v Evropě o významného přenašeče viru západonilské horečky a viru Usutu. Přenáší také psí dirofilariózu a ptačí malárii. Studie z Barcelony netvrdí, že komáři odchovaní na opadu Arundo donax jsou sami o sobě infekčnější. Říká ale, že jich může vznikat víc a rychleji, a v populační biologii platí jednoduchá rovnice: víc komárů znamená víc příležitostí k přenosu.</p>



<p>Důležitý kontext přidává i samotná tisková zpráva Univerzity v Barceloně: v chemicky zatížených sladkovodních ekosystémech často chybějí přirození predátoři larev (ryby, vážky, vodní brouci). Tam, kde predace selhává a zároveň přibývá invazní opad, se efekt násobí.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co s tím můžete udělat</h2>



<p>Autoři studie i barcelonská univerzita výslovně říkají: nepodléhat alarmismu. V normálně fungujících ekosystémech mají komáři řadu přirozených nepřátel a ve vytížených oblastech existují kontrolní služby. Mnohem důležitější je kontrola vody kolem domu než panika z jakékoli vysoké trávy u plotu.</p>



<p>Praktická prevence podle doporučení Státního zdravotního ústavu a CDC:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Jednou týdně</strong>&nbsp;vylévejte a vydrhněte všechny nádoby se stojatou vodou: misky pod květináči, pítka, staré pneumatiky.</li>



<li><strong>Sudy na dešťovku</strong>&nbsp;těsně zakrývejte víkem nebo jemnou síťkou.</li>



<li><strong>Sítě do oken</strong>&nbsp;udržujte bez děr.</li>



<li><strong>Repelenty</strong>&nbsp;s účinnými látkami DEET, IR3535 nebo ikaridinem nanášejte podle návodu.</li>



<li>Tam, kde vodu nelze vypustit ani zakrýt, zvažte larvicidy.</li>
</ul>



<p>Pokud byste v okolí vodní plochy narazili na mohutnou trávu, která vypadá spíš jako bambus než jako rákos, stojí za to nález nahlásit obci nebo Agentuře ochrany přírody a krajiny. Studie doporučuje v zasažených lokalitách prioritně odstraňovat Arundo donax a obnovovat původní břehovou vegetaci.</p>



<p>Léto 2026 klepe na dveře a komáří sezóna s ním. Nejúčinnější zbraní zůstává to nejbanálnější opatření: zbavit se stojaté vody. Žádná rostlina u domu vás nesežere, pokud kolem ní není louže, ve které se líhnou larvy.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/invazivni-rakos-nahrava-mnozeni-komaru-agresivni-rostlina-meni-podminky-v-rekach-a-tunich/">Invazivní rákos nahrává množení komárů. Agresivní rostlina mění podmínky v řekách a tůních</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Nejúčinnější past na myši z obyčejného kbelíku. Ušetří nervy, spoustu peněz a na rozdíl od těch kupovaných opravdu funguje</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/domaci-past-na-mysi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 28 Jul 2021 03:05:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[myši]]></category>
		<category><![CDATA[past]]></category>
		<category><![CDATA[přemnožení]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=17482</guid>

					<description><![CDATA[<p>Pokud se u sebe doma potýkáte s myšími útoky, možná hledáte jednoduchý způsob, jak se vetřelců zbavit bez nástrah a jedů.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když se populace hlodavců vymkne kontrole, obvykle zamíříme do obchodu nakoupit pasti. Jenže ty jsou navrženy tak, aby chytily jen jednu myš po druhé. <strong>A to na přemnožené myši prostě nezabere</strong>. V&nbsp;tu chvíli přichází ke slovu docela jednoduchá past zcela domácí výroby. Myši jsou velmi invazivní druh, který přináší zkázu celým ekosystémům. Hlavně úrodné kraje jsou zvláště zranitelné, pokud do nich tito vetřelci zavítají.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-n-kolik-my-ch-dat-na-vod">Několik myších dat na úvod</h2>



<p>Pokud vás zajímá trocha statistiky, tak jedna z&nbsp;nejhorších myších invazí se udála v Austrálii v&nbsp;letech 2010–2011 a škody tehdy přesáhly 1,5 miliardy korun. Myši sežraly úrodu, útočily i na lidi, <strong>prokousaly se gumou a izolacemi a zničily i zemědělské stroje</strong>, vozidla a celé budovy. A to ani nemluvíme o přenášených nemocech a psychických otřesech. Zamoření domova myšmi není rozhodně nic, na co by člověk zapomněl za pár dní.</p>



<iframe src="https://assets.pinterest.com/ext/embed.html?id=288582288628855066" height="551" width="600" frameborder="0" scrolling="no"></iframe>



<p>Bohužel neexistuje rychlá cesta, jak se s&nbsp;takovým návalem hlodavců vypořádat. Můžete si ovšem sestavit zařízení, které <strong>bude kolem vašeho domu odchytávat případné „návštěvníky“</strong>. To může poskytnout také trochu vnitřního klidu. Výhodou této pasti je, že ji můžete postavit prakticky kamkoli a bude fungovat dlouhodobě. Na rozdíl od těch kupovaných totiž nekončí u jedné polapené myši, ale vejde se jich tam několik.</p>



<iframe src="https://assets.pinterest.com/ext/embed.html?id=797348309006614444" height="551" width="600" frameborder="0" scrolling="no"></iframe>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kouzlo-kbel-ku-a-rampy">Kouzlo kbelíku a rampy</h2>



<p>Pomocí vrtačky vyvrtejte do kbelíku dírku asi tři centimetry pod okraj, to samé na protilehlé straně. Provrtejte dno a vršek plechovky od nápoje. Plechovkou provlékněte drát, zajistěte ji v&nbsp;jeho středu a <strong>provlékněte konce drátu dírami v&nbsp;kbelíku.</strong> Je potřeba, aby se plechovka mohla na drátu otáčet. Stěny kbelíku potřete olejem, aby byly pro myši či krysy kluzké a ony se nemohly dostat ven, když se o to budou snažit.</p>



<iframe src="https://assets.pinterest.com/ext/embed.html?id=53480314301992525" height="551" width="600" frameborder="0" scrolling="no"></iframe>



<p>Na plechovku naneste hodně burákového másla a o kraj kbelíku opřete konec nějakého prkénka, aby tvořilo přístupovou rampu. <strong>Past dejte do sklepa nebo ven a pravidelně ji kontrolujte.</strong> Nemělo by trvat dlouho, než začne fungovat. U místních úřadů si ověřte, jak se správně zbavit mrtvých myší. Je to důležité, protože mohou přenášet mnoho nepříjemných infekcí. Rozhodně se na ně vybavte aspoň gumovými rukavicemi. Přejeme dobrý lov.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-bhg">Zdroj: <a href="https://www.bhg.com.au/homemade-mouse-trap" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Bhg</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/domaci-past-na-mysi/">Nejúčinnější past na myši z obyčejného kbelíku. Ušetří nervy, spoustu peněz a na rozdíl od těch kupovaných opravdu funguje</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
