Nad zahradou není ani bezprávný prostor, ani váš soukromý koridor

Nejčastější mýtus zní: „Nad mým pozemkem nemá co létat nic, co jsem nepovolil.“ Český ani evropský právní řád ale vlastníkovi parcely nepřiznává výlučnou kontrolu nad vzdušným prostorem. Dron je z pohledu práva civilní letadlo, bez pilota na palubě, ale letadlo, a jeho provoz se řídí evropskými nařízeními EASA a českým zákonem o civilním letectví.

Jenže to neznamená, že si pilot může dělat, co chce. V takzvané otevřené kategorii, kam spadá většina rekreačních dronů, platí pro podkategorii A3 povinnost udržovat minimálně 150 metrů odstup od obytných, obchodních, průmyslových nebo rekreačních oblastí. Dron visící u okna rodinného domu tuto podmínku zjevně nesplňuje. A i v podkategoriích A1 a A2, kde je přiblížení k lidem povoleno za přísnějších podmínek, musí pilot dodržovat vizuální dohled, maximální výšku 120 metrů a pravidla zeměpisných zón.

Krátce: nad zahradou platí pravidla. Jen je neurčujete vy, ale letecký úřad, evropská regulace a občanský zákoník.

Tři roviny, kterými se můžete bránit

Síla obrany majitele zahrady spočívá v tom, že se vrstvy práva sčítají. Nejde jen o „obtěžování“, ale potenciálně o letecký delikt, zásah do osobnostních práv i porušení GDPR, a každá rovina má vlastní sankční režim.

• Leteckoprávní rovina. Porušení provozních pravidel pro drony řeší Úřad pro civilní letectví. Fyzická osoba může dostat pokutu podle typu deliktu; zákon stanoví stropy 50 tisíc, 75 tisíc, 100 tisíc korun, a v některých případech až 3 miliony korun. Policie má pravomoc pilota vyzvat k prokázání totožnosti, předložení dokladu o způsobilosti i k přerušení letu.
• Ochrana soukromí a osobnosti. Cílené natáčení lidí a jejich obydlí může být zásahem do osobnostních práv podle občanského zákoníku. Úřad pro civilní letectví sám ve svých poskytnutých informacích za rok 2025 výslovně propojuje provoz dronů se záznamem a osobnostní práva.
• GDPR a osobní údaje. Pokud dron systematicky zaznamenává osoby nebo soukromé prostory, vstupuje do hry doporučení ÚOOÚ č. 1/2024 ke kamerovým systémům bezpilotních letadel. Úřad posuzuje přiměřenost zásahu a může uložit vlastní sankce.

Dron s kamerou nad zahradou tak může být postižen přísněji než „obyčejné“ natáčení z ruky, protože k soukromí přidává bezpečnost a pravidla létání.

Co dělat, když dron právě krouží: postup krok za krokem

Nejsilnější zbraň majitele zahrady není rušička signálu ani brokovnice; obojí je samo o sobě nelegální. Je to rychlá a chladná dokumentace, která spojí stroj s konkrétním pilotem. Bez toho bývá postih podstatně těžší.

• Natočte dron i širší okolí – ideálně video, kde je vidět stroj, vaše nemovitost a směr letu.
• Zapište přesný čas, adresu a opakování – „středa 18:47, zahrada Na Výsluní 12, třetí den po sobě“ má jinou váhu než „někdy minulý týden“.
• Hledejte pilota – zkuste zachytit místo startu nebo přistání, osobu s ovladačem, auto v blízkosti.
• Při probíhajícím incidentu volejte 158 – policie může zasáhnout na místě, vyzvat pilota k identifikaci a přerušit let.
• Ověřte lokalitu v oficiální mapě DroneMap – od 1. září 2025 nahradila starší aplikaci DronView a ukazuje aktuální zeměpisné zóny pro provoz dronů.
• Při systematickém natáčení zvažte podnět na ÚOOÚ – pokud jde o opakovaný záznam osob a soukromých prostor, je to samostatná rovina ochrany.

Samotný obecný pocit „něco tu létalo“ je pro postih slabý. Policie i ÚCL potřebují dron navázat na konkrétního provozovatele, a právě k tomu slouží i technologie Remote ID, která od ledna 2024 povinně vysílá identifikaci u dronů tříd C1 až C3.

Ani malý dron s kamerou není mimo pravidla

Častý omyl: „Vždyť je to maličký, ten se přece nemusí nikam registrovat.“ Registraci provozovatele se nevyhne ani část strojů pod 250 gramů, pokud nesou kameru nebo jiný senzor schopný zachytit osobní údaje. Výjimku má jen lehký stroj zcela bez kamery, nebo skutečná hračka ve smyslu směrnice o bezpečnosti hraček. K únoru 2024 evidoval ÚCL téměř 57 tisíc registrovaných provozovatelů a přes 60 tisíc pilotů; drony dávno nejsou okrajová hračka, ale masová technologie s masovým dopadem na soukromí.

A právě proto se vyplatí vědět, že největší rozdíl mezi „nic se nestane“ a reálným postihem často udělá jediná věc: zda se podaří spojit bzučící stroj nad vaší zahradou s člověkem, který drží ovladač.

Článek Krouží vám nad hlavou cizí dron? Pozor na obří past, naštvaní Češi kvůli tomu končí před soudem se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Ke zneužívání může docházet i na dálku

Podle sdělení čínských úřadů se čím dál častěji objevují případy, kdy pachatelé kontaktují děti přes internet, kde si získají jejich důvěru a následně je nebezpečně vydírají nebo dokonce zneužívají. Typický scénář podle našeho průzkumu vypadá takto: přes chat dítě přimějí poslat své intimní fotografie (zpravidla pod nejrůznějšími nevinnými záminkami), a pak ho začnou tlačit ke schůzce. To vše samozřejmě pod hrozbou zveřejnění oněch fotografií.

Nový výklad zákona proto jasně říká, že už samotné vylákání nahých fotografií nebo videí bude považováno za trestný čin sexuálního obtěžování. A to je zásadní posun. Dřív se totiž něco podobného prostě neřešilo, dokud se na scéně neobjevilo vydírání, bylo vše často bráno jen jako dobrovolná komunikace.

Přísnější tresty včetně těch nejvyšších

A teď to nejtvrdší. Pokud pachatel dítě nejen zneužije, ale ještě mu způsobí vážnou újmu, nutí ho k sebepoškozování nebo šíří záznamy zneužívání, může počítat s výrazně vyšším trestem.

V těch nejzávažnějších případech může přijít bez pardon na scénu trest smrti. Nedávno byly například podle informací naší redakce popraveny tři osoby, které přes internet nalákaly nezletilé dívky a následně je znásilnily. Šlo o případy, které tehdy Čínou pořádně otřásly, i když se o tom v zahraničních médiích pochopitelně příliš nemluvilo.

Zvlášť přísně se pak podle nového zákona posuzují situace, kdy zneužívání páchají lidé, kteří mají děti chránit. Tedy třeba učitelé nebo dokonce rodiče. V takových případech může soud rovnou sáhnout po nejvyšším možném trestu.

Nová pravidla: rychle jednat a nahlásit

Součástí změn je i důraz na rychlou reakci. Pokud bude mít dojem, že je dítě obětí zneužívání, měl by to okamžitě nahlásit. A to bez ohledu na to, jestli je to jeho povinnost, nebo ne.

V této souvislosti se hodí zmínit to, že Čína systém povinného hlášení už zavedla. Ten podle zjištění naší redakce funguje od roku 2020. Od té doby bylo řešeno přes pět tisíc případů týkajících se násilí na dětech, přičemž většina z nich souvisela právě se sexuálním násilím.

Článek Tvrdý zásah proti internetovým predátorům: V Číně padají u nás jen těžko představitelné tresty se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.