Eco 40-60 a skutečná teplota: co prozrazují tabulky výrobců

Výrobci teploty nijak neskrývají, jen je ukládají do příloh návodů, kam málokdo nahlédne. Evropská pravidla jim totiž ukládají zveřejnit pro program Eco 40-60 maximální dosaženou teplotu při plné, poloviční i čtvrtinové náplni. Když jsme hodnoty z manuálů položili vedle sebe, vyšel přehled, který většinu majitelů praček nejspíš překvapí:

Šedesáti stupňů nedosáhl žádný z uvedených strojů. Nejvýš se dostal Electrolux se 44 °C, a to jen s plně naloženým bubnem. Whirlpool se pohybuje v úzkém pásmu 34 až 38 °C, AEG při menší dávce prádla spadne do teplot, které připomínají vlažnou koupel.

Z tabulky vyplývá i praktická lekce: kdo pere po troškách, pere ještě chladněji. Malá várka znamená kratší cyklus a slabší ohřev. Pračka se tak chová logicky, protože méně textilu potřebuje méně energie. Výsledná lázeň ovšem může být výrazně studenější, než by člověk čekal.

Žádná porucha za tím nevězí. Bosch v návodu přímo uvádí, že skutečná teplota praní se může kvůli úspoře energie odchylovat od teploty uvedené u programu a že prací výkon přesto splňuje zákonné požadavky. Whirlpool připojuje podobné upozornění a dodává, že doma ovlivní výsledek tlak a teplota přiváděné vody, druh a množství prádla, míra zašpinění i zvolený prací prostředek.

Proč pračka hřeje méně: delší čas, buben a chemie místo topné spirály

Klíč k celé záhadě leží v Bruselu. Název programu vychází přímo z nařízení Komise (EU) 2019/2023 o ekodesignu praček. To definuje Eco 40-60 jako cyklus, který dokáže v jednom praní zvládnout běžně znečištěné bavlněné prádlo označené na štítku jako pratelné na 40 nebo 60 °C. Čísla v názvu tedy popisují druh textilu, s nímž si program poradí. O teplotě vody nevypovídají nic.

Nařízení zároveň stanoví, že výrobci musí program pojmenovat právě „eco 40-60“ na voliči, displeji nebo v aplikaci. Označení „eco“ je vyhrazeno pouze jemu a obecné názvy jako „normal“, „daily“ nebo „standard“ se u programů objevovat nemají. Pokud pračka nabízí automatický výběr programu, má být Eco 40-60 přednostně výchozí volbou.

Jak tedy pračka vypere stejně dobře s menším ohřevem? Jan Prokop pro Kupi.cz vysvětluje, že program „ubírá hlavně na teplotě“ a ztrátu dohání časem. Ohřev vody tvoří největší položku spotřeby elektřiny, takže úspora začíná u topné spirály. Zbytek obstarají tři pomocníci:

• delší působení prací lázně, kdy se prádlo déle máčí a nečistoty se uvolňují pozvolna,
• mechanika bubnu, jehož otáčení a převalování textilu odvádí kus práce,
• prací prostředek, který má víc času rozpustit mastnotu a rozložit skvrny.

Evropská pravidla přitom stanovují i horní hranici trpělivosti. Při plné náplni smí cyklus trvat nejvýš 240 minut, při poloviční a čtvrtinové nejvýš 180 minut. Proto program běžně zabere něco mezi dvěma a čtyřmi hodinami.

Eco 40-60 navíc slouží jako měřítko pro energetický štítek, který zákazník vidí v obchodě. Podle Evropské komise platí od 1. března 2021 štítky se stupnicí A až G a všechny údaje na nich, tedy spotřeba energie na 100 cyklů, voda na jedno praní, délka programu i hlučnost, pocházejí právě z tohoto cyklu. Pravidla jsou povinná pro každého výrobce a dovozce, který chce prodávat v Evropské unii. Stejný princip proto platí u Bosche, Whirlpoolu, Electroluxu, Samsungu i dalších značek z českých regálů. Mimochodem, nařízení ukládá ještě jeden povinný program: dvacetistupňový cyklus pro lehce zašpiněnou bavlnu.

Kolik ušetří úsporný program: redakční výpočet v korunách

Nižší teplota se v peněžence projeví hned. Pro srovnání jsme vzali údaje z manuálu Electroluxu a z návodu Bosche, které oba stavějí Eco 40-60 vedle klasického bavlněného programu na 60 °C:

U Electroluxu činí rozdíl 0,57 kWh na jednu plnou várku, u Bosche celých 1,15 kWh. Při stovce praní za rok a orientační ceně 6 Kč za kWh vychází úspora zhruba 342 Kč u Electroluxu a asi 690 Kč u Bosche. S cenou vysokého tarifu D02d v distribuční oblasti ČEZ pro rok 2026, která podle ceníku Utylis dosahuje přibližně 6,65 Kč za kWh, se částky vyšplhají na zhruba 380 a 765 Kč.

Ani voda nepřichází nazmar. Electrolux na Eco spotřebuje o 30 litrů méně, Bosch o 36 litrů. Za sto cyklů se nastřádají zhruba tři až tři a půl tisíce litrů, tedy obsah asi dvaceti plných van.

Jde o modelové počty. Konkrétní částku ovlivní tarif, dodavatel, velikost náplně i to, jak často domácnost pere. Řád úspory je však zřejmý: stovky korun ročně za pouhé otočení voličem.

Ručníky, povlečení po chřipce a zatuchlina: kdy Eco vynechat

Podle nás dává Eco 40-60 největší smysl pro všední bavlněné prádlo, tedy trička, košile, džíny nebo pyžama po pár dnech nošení. Evropská norma ho pro tento typ várky vyladila a vyžaduje, aby splnil požadavky na prací účinnost i kvalitu máchání.

Jiná situace nastává u ručníků, spodního prádla, dětského oblečení se zbytky tělních tekutin nebo povlečení po nemoci. Tady se vyplatí volit klasický bavlněný či hygienický program s vyšší teplotou, případně přidat vhodnou dezinfekční přísadu podle štítku textilu. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) u zdravotnického prádla připomíná, že hygienický účinek vzniká souhrou mechaniky, tepla a chemie. Jako běžný dezinfekční režim pro nemocniční praní uvádí 71 °C po dobu 25 minut. Domácí Eco cyklus pracuje v úplně jiné lize, a pro rizikové várky je proto rozumné sáhnout po teplejším nastavení.

Nízká teplota klade větší nároky na prací prostředek. Americký institut pro čisticí prostředky (ACI) upozorňuje, že enzymy pomáhají rozkládat organické nečistoty a pro praní při nižších teplotách jsou zásadní. Při volbě prášku či gelu proto stojí za to hledat označení pro praní na 30 až 40 °C. Dávkovat je třeba podle obalu, tvrdosti vody, množství prádla a míry zašpinění. Whirlpool k tomu radí, aby se při praní nad 50 °C dávala přednost prášku před tekutým prostředkem.

Domácnosti, které perou dlouhodobě jen na Eco, by měly hlídat i samotnou pračku. Výrobce Beko vysvětluje, že chladnější cykly mohou přispívat k usazování zbytků pracího prostředku a aviváže v bubnu. Proti zatuchlému pachu pomáhá několik návyků:

• vlhké prádlo vyndat z bubnu hned po doběhnutí programu,
• nechat dvířka i zásobník pootevřené, aby vnitřek vyschl,
• pravidelně otírat gumové těsnění a čistit filtr,
• nepředávkovat prací prostředek ani aviváž,
• jednou za čas pustit horký nebo samočisticí program bez prádla.

Ručníky, které po vyprání voní spíš sklepem než svěžestí, bývají prvním signálem, že si pračka o takovou údržbu říká.

Článek Eco 60 na pračce většinou pere na 30 °C. Číslo na displeji neznamená teplotu, ale rozsah prádla, které zvládne se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Když vůně slibuje víc, než nakonec dá

Jako první vyzkoušeli Silan z řady Aromatherapy. Už při otevření působí příjemně a nevtíravě, jenže to je také vše. Po vyprání se vůně na prádle skoro vytratí (to tím spíš, pokud ho strčíte do sušičky). Objeví se až po úplném uschnutí, a i tehdy je velmi jemná. Pro citlivé nosy to může být výhoda, kdo ale čeká výraznější efekt, ten se neubrání zklamání. Cena i jednoduché dávkování sice potěší, ale výsledek bude spíš zklamáním. Plusové body si zaslouží dobrá dávkovatelnost a velké balení.

Luxusní jméno, slabší výsledek

I u značky Coccolino prý čekali víc – koneckonců právě ta se v poslední době objevuje v reklamách snad nejčastěji. Květinová vůně je sice na první přičichnutí poměrně výrazná, ale na prádle se bohužel dlouho neudrží. Po uschnutí zůstává jen lehký náznak, který snadno přehlušíte třeba silnějším antiperspirantem nebo parfémem. Nejvíce vadil nepoměr ceny, množství a výsledku. Tady se zkrátka a dobře platí víc za značku než za skutečný efekt.

Dražší, ale téměř bez chyby

Naše redakce zjistila, že největší „aha efekt“ přinesla aviváž Lenor. Vůně je výrazná už před praním a po usušení ještě zesílí. Ano, cena je samozřejmě trochu vyšší, ale v tomto případě rozhodně odpovídá kvalitě. Praktický uzávěr a celkové zpracování jsou pak už jen příjemným bonusem.

Elegantní vůně, která vydrží

Velmi příjemným překvapením byla aviváž Tesori d’Oriente. Její vůně působí elegantně, nevtíravě a na prádle vydrží i po usušení (a to přitom při použití cca polovičního množství oproti výše uvedeným značkám). Právě kombinace rozumné ceny, velkého balení a výdrže z ní dělá jednoho z favoritů testu. Sedne ale spíš těm, kdo mají rádi orientální tóny – to je jediná výtka, kterou k ní lze mít.

Článek Odborníci vybrali nejlepší aviváž. Peněženku potěší, o drahý produkt z reklamy nejde se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Sláva značky vám čisté prádlo nezaručí

Výsledek testů mnohé překvapil. A už teď vám můžeme prozradit, že méně známé prací prostředky dokázaly vyprat prádlo lépe než zavedené stálice typu Persil nebo Ariel. A jak obnos s nimi ušetříte i peníze.

A jak vše probíhalo? Odborníci v testech hodnotili nejen samotnou účinnost praní, ale i zvoleného prostředku schopnost odstranit mastnotu, pot nebo zaschlé skvrny. Dalším hodnotícím kritériem byla i bezpečnost – jinými slovy, přihlíželo se také k tomu, jak moc prostředky ničí vlákna a přispívají k blednutí barev.

Zabodovaly hlavně specializované prostředky

Na špici hodnocení se objevily hlavně prací prostředky určené na konkrétní typy oblečení. Pokud tak například často perete různé sportovní a funkční textilie, potěší vás svou účinností Nikwax Tech Wash. Skvěle si také vedl Perwoll Sport, který skvěle ochránil barvy a svěžest oblečení, a to i při opakovaném praní.

Z univerzálních prostředků si pak velmi dobře vedl například Formil od Lidlu, Denkmit od DM nebo Domol od Rossmannu. Podotýkáme, že jde vždy o privátní značky řetězců, které jsou k dostání za opravdu nízkou cenu (jedno praní standardně naplněné pračky vás tak vyjde cca na 5 Kč). A jak obvykle skvěle perou i při 30 °C, takže ušetříte i za teplou vodu.

Ekologie už není sprosté slovo

Testy se zaměřily i na dopad na životní prostředí. Je všeobecně známo, že řada běžných pracích prostředků obsahuje zbytečně agresivní látky, které zatěžují vodu i čističky. Ovšem ukázalo se, že jejich ekologičtější varianty s biologicky odbouratelnými složkami dnes dokážou ovšem prakticky srovnatelný výsledek jako jejich bratříčci z chemické laboratoře. Navíc často méně dráždí pokožku, což ocení lidé s citlivou kůží nebo rodiče malých dětí.

Článek Odborníci testovali prací prášky: Levnější konkurence smetla drahé favority jako jsou Ariel nebo Persil se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Proč je čtyřicítka takový problém

Britský lékař Xand van Tulleken upozorňuje, že 40 °C je teplota, která vlastně k ničemu není. Nemá totiž dostatečně velkou razanci na to, aby zlikvidovala bakterie, a zároveň je dostatečně vysoká na to, aby vám zbytečně spotřebovala energii. Jak sám trefně říká, je to teplota „moc teplá na úsporu a moc studená na hygienu“.

A proč je v našich domácnostech tak oblíbená? Je to jednoduché: lidé si na ni zvykli hlavně proto, že se bojí studené vody a zároveň už nechtějí prát na 60 nebo 90 stupňů jako dřív. Čtyřicítka působí tak nějak bezpečně, jak se říká. Není to prostě ani málo ani moc. Jenže pocit jistoty je v tomhle případě bohužel trochu falešný.

Kdy je lepší zvolit vyšší teplotu?

To samozřejmě neznamená, že byste měli pračku nastavovat vždy „pekelně vysoko“. Naopak. Pokud doma někdo marodil, měl střevní potíže nebo jste do bubnu dali ručníky či ložní a spodní prádlo, klidně v nastavení trochu přitlačte. 60 °C je v těchto případech minimum, protože teprve při těchto teplotách dochází k výraznému snížení množství bakterií. A pomůže i sušička, která zbytek mikrobů, jak se říká, dorazí.

Naopak praní na 40 °C bez následného sušení může bakterie v textilu klidně zachovat, takže pak na šňůře klidně věšíte takovou malou biologickou laboratoř. A to je problém hlavně u věcí, které přicházejí do přímého kontaktu s pokožkou.

Nízké teploty dávají smysl

Zajímavé je, že u běžně nošeného oblečení, které jste měli na sobě pár hodin, se naopak vyplatí jít co nejníž. Je to v zásadě proto, že moderní prací prostředky s enzymy fungují nejlépe při 20 až 30 °C. Prádlo se vypere, barvy netrpí a pračka spotřebuje výrazně méně energie. Je to trefa do černého ve všech směrech. Průměrně lze praním na 20 °C ušetřit až 60 procent energie oproti čtyřicítce. A to už je znát.

Článek Prát na 40 °C je hloupost. Škody utrpí jak vaše peněženka, tak i planeta se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nejlepší prací prostředky podle odborníků 

Odborníci v rámci rozsáhlého testování porovnávali účinnost praní, schopnost odstranit skvrny i šetrnost k oblečení. Výsledky překvapily hlavně tím, že zavedené značky, jako jsou Persil nebo Ariel, skončily až za méně známými konkurenty. Testy tak ukázaly, že samotná popularita značky neznamená automaticky lepší vyprané prádlo. Rozhodující je složení a způsob, jakým si prostředek poradí s různými typy nečistot.

Na samotný vrchol hodnocení se dostaly produkty zaměřené na konkrétní typy oblečení. Velmi dobře dopadl například Nikwax Tech Wash, který odborníci doporučují hlavně na sportovní a technické textilie. Skvělé výsledky zaznamenal také Perwoll Sport, jenž si poradil s barevným prádlem a dokázal ho vyprat bez ztráty barvy i po opakovaném praní. 

Lidé by měli volit ekologičtější varianty 

Vedle samotné účinnosti se testy zaměřily také na dopad na životní prostředí. Řada běžných pracích prostředků totiž obsahuje látky, které nejsou k přírodě zrovna šetrné. Odborníci proto upozorňují, aby zákazníci sledovali jejich složení a dávali přednost výrobkům s biologicky odbouratelnými látkami. Ekologičtější varianty dnes už přitom neznamenají horší výsledek, ale naopak velmi slušný kompromis mezi výkonem a ohleduplností.

Důležitou roli hraje i forma pracího prostředku. Sypké prášky se dlouhodobě osvědčují při praní bílého prádla a silně znečištěných kusů. Tekuté gely jsou naopak vhodnější pro barevné a tmavé oblečení, protože se lépe rozpouští a nezanechávají mapy. Kapsle poté bodují hlavně jednoduchostí použití, i když si za pohodlí většinou připlatíte. 

Článek Odborníci vybrali prací prostředek, který pere nejlépe. O oblíbený Persil ani Ariel nejde se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.