potomek – VědaŽivě.cz

Jak by to vypadalo, kdybychom se dožívali v průměru 150 let? Možná blízká realita má několik „ale“

Redakce VědaŽivě — Sun, 14 Aug 2022 02:52:00 +0000

Co byste měli dělat, abyste takového věku dosáhli? Proč byste měli zrevidovat veškeré své plány, případně koníčky? A jak by se změnila společnost jako celek, kdyby se tohle týkalo naprosto všech lidí? Nejstarší zatím zaznamenaná osoba byla Francouzka Jeanne Calment. Skonala ve věku 122 let a 164 dní. To je o mnohem víc než průměrná globální délka dožití, která dnes činí asi 72,6 roku. Například v Africe je to jen 51 let, což je obrovský rozdíl.

Oprava těla jako oprava auta

Jaké je tedy tajemství tak dlouhých životů? Jeden nedávný výzkum to vidí poměrně jednoduše. Potřebujeme totiž z našich životů odstranit obvyklé stresové faktory, které jsou za stárnutí odpovědné. To jsou hlavně zranění a choroby. Stejně tak potřebujeme najít účinné metody, jak nahradit části těla, poškozené orgány a tkáně. Tedy to samé, co celkem běžně děláme s našimi auty, když se porouchají. Dobře, žijeme 150 let, co ale dál?

Na celé lidstvo by čekalo několik dosti závažných problémů, které bude muset vyřešit. Nejhorší ze všeho by byla otázka potravy. S déle žijící populací by bylo potřeba více jídla a také by se projevilo více úst k živení. Náš svět přitom už tak čelí potravinovému nedostatku. Nejvíce se nabízí řešení v podobě značné redukce odpadu, protože cca 25 % veškerého jídla vyhazujeme. Stejně tak bychom museli přehodnotit naše způsoby farmaření.

Změna farmaření a stravování

Slušnou možností by mohlo být pěstování potravy na zahradách nebo na střechách budov. To se rozhodně hodí, zvláště vezmeme-li v úvahu, že aktuální produkce jídla není dlouhodobě udržitelná. Je zdrojem asi 30 % emisí skleníkových plynů, přičemž zabírá asi 40 % veškeré půdy. Nějakou tu půdu bychom také potřebovali, aby ta žijící populace měla vůbec kde přebývat. Dalším dobrým nápadem by se mohla ukázat vegetariánská strava.

Hlavně proto, že takové hovězí je na zdroje velmi náročné a vyžaduje asi 20krát více půdy než proteiny na rostlinné bázi. Je také potenciálně infekční, což jde trochu proti našemu záměru žít tak dlouho. Není ovšem třeba stávat se naplno veganem. Mnoho důležitých živin poskytují také ryby, mořské plody a vejce. Další stránkou života, která by se nevyhnutelně změnila, je pracovní trh. Bylo by třeba pracovat déle, ovšem pracovní týden by mohl mít jen 4 dny.

Méně dětí, jiná věková hladina

Na druhé straně bychom ale měli nejspíš méně dětí a také by se rodily v pozdějších fázích života. Nejstarší ženě, která kdy porodila, bylo v té době 73 let. V případě celkového života 150 let by se to mohlo ujmout jako normální hladina. Zvířata s delším životem mají obecně méně potomků. Není tedy důvod, proč bychom měli postupovat jinak. Při zamyšlení se nad velikostí populace to z delšího hlediska dává ještě větší smysl.

Takto dlouhý život vypadá jako pouhá fantazie, nicméně by to celkem brzy mohla být realita. A pokud se opravdu okolnosti změní naznačeným způsobem, mohlo by to být celé docela fajn. Představte si, kolik času byste mohli investovat sami do sebe? Všechny věci, které byste stihli poznat, místa, která navštívíte? Třeba byste se dokonce dočkali mezihvězdných letů, jednoho z opravdu dlouhodobých cílů celého lidstva. Opravdu to není tak marný výhled.

Jakého nejstaršího člověka osobně znáte?

Zdroj: TheScientist

Článek Jak by to vypadalo, kdybychom se dožívali v průměru 150 let? Možná blízká realita má několik „ale“ se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jsou prarodiče rozmazlení egoisté a mladí lidé ti, kteří zachrání svět? Generace nejsou vysvětlení pro všechno, varují výzkumníci

Redakce VědaŽivě — Sun, 30 Jan 2022 04:55:00 +0000

Před tímto trendem varuje ve své studii Britt Slagsvold, badatelka Welfare Research Institute v OsloMet. Nejspíš jste už někdy slyšeli rodiče malých dětí, kteří si stěžovali, že prarodiče se raději vypraví do Španělska na golf, než aby pomohli s vlastními vnoučaty. Nebo tvrdí, že dnešní zdraví senioři se starají mnohem více o sebe a vlastní pohodlí než o to, kdo je jednou nahradí a nastoupí na jejich místo.

Generační generalizace

Tohle je jen několik zobecnění, která se zvláště vztahují na generaci narozenou mezi lety 1945–1955. Opakuje se přitom prohlášení, že jsou sobečtí, orientovaní na vlastní požitky a vyžadují stále pozornost. Je tomu ale skutečně tak? Slagsvold a její kolegové se setkali i s dalšími prohlášeními o této generaci. Rozhodli se tedy otestovat, jak tyto náhledy odpovídají reálnému chování.

Použitím dat z velmi rozsáhlé norské studie NorLAJ porovnali údaje o několika generacích, jejich hodnotách i očekáváních. Výsledky ukázaly, že mezi zmíněnou starší generací a tou současnou existují jasně patrné rozdíly. Generace okolo ročníku narození 1950 je více orientovaná na vlastní požitky než jejich rodiče. Jenže když dojde na srovnání této a současné generace, neexistuje podpora pro žádný z podobných předsudků.

Mladí versus staří

Co se týče egocentrického přístupu, tak se obě generace liší jen málo. Obrázek, který Slagsvold získala, ukazuje spíše na to, že mladší generace na tom bude podobně jako současní lidé nad 65 let. Senioři podobné povahy, které teď vídáme, tedy vyrostou z i aktuálně mladé generace. Nabízí se proto otázka určitého vlivu prostředí – jsou dnešní mladí vlastně obětí problémů starší generace?

Vysvětlit něco pomocí generalizace je módní ve veřejné debatě, obvykle jde však o silné zjednodušení a zkreslení. Což může být varování pro politiky i kohokoli dalšího, protože jde o velmi lákavou past. Vznikají tak totiž protimluvy založené na mýtech a dojmech, které nemají v realitě jakoukoli oporu. Nakonec je z toho generační rozpor, či dokonce konflikt v tématu, kde by mělo naopak – v zájmu všech – docházet spíše ke shodě.

Mladá generace a klima

Klimatická debata je tu dobrým příkladem. Existuje hodně náznaků, že mladí lidé přemýšlí o budoucnosti, zatímco staří už myslí jen na sebe. Ovšem mladá generace je obětí ekologických problémů, které vytvořila právě ta starší. Ani to ale není nevyhnutelně pravda. Když se však takové generační zobecnění udrží, může vytvořit výrazný tlak a konflikty mezi oběma generacemi. A to v době, kdy je soudržnost opravdu žádoucí.

Slagsvold proto nabádá k opatrnosti u těchto dojmů a zobecnění, protože mohou mít neblahé důsledky. Je to něco, co je potřeba neustále podrobovat revizi a zjišťovat, zda pro dojmy máme také nějaké reálné podklady. To je podle ní naprosto klíčové. Ostatně to se netýká jen tohoto tématu. Přílišné spoléhání na vlastní dojmy bez skutečných informací a dat je obecným problémem v mnoha diskusích s mnohem větším dopadem.

Jak vnímáte současnou mladou generaci a její možnou budoucnost?

Zdroj: Forskning

Článek Jsou prarodiče rozmazlení egoisté a mladí lidé ti, kteří zachrání svět? Generace nejsou vysvětlení pro všechno, varují výzkumníci se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pravnuk ikonického domorodého náčelníka Sedícího býka je naživu. DNA analýza potvrdila, o koho jde

Redakce VědaŽivě — Fri, 26 Nov 2021 04:55:00 +0000

Vzorek DNA získané z vlasu se shoduje s tou od Ernieho LePointe, který dlouhodobě tvrdil, že je se slavným mužem takto spřízněn. Sedící býk, známý také jako Tatanka-lyotanka, vedl lakotský kmen Siouxů na území, které je dnes právě Jižní Dakotou. Jeho nejznámějším činem je vedení v bitvě u Little Bighornu v roce 1876, kde porazil generálmajora George Armstronga Custera. Podrobnosti k prokázání příbuznosti rozebírá Eske Willerslev.

Nejbližší žijící potomek

Nový nález odhaluje, že náčelníkovým nejbližším příbuzným je LaPointe patřící ke stejnému kmeni Siouxů. Jde také o první případ, kdy byla dávná DNA použita k potvrzení příbuzenského vztahu mezi žijící a historickou osobou. Evoluční genetik Eske Willerslev z univerzity v Cambridge byl potěšen, že ke shodě došlo. Dostatečný vzorek DNA z vlasu Sedícího býka byl srovnán se vzorkem Ernieho i dalších mužů ze stejného kmene.

Do té doby se LaPointe spoléhal a odvolával na rodné a úmrtní listy, pomocí kterých vytvořil rodokmen, jenž ho se Sedícím býkem spojoval. Ale protože tyto listiny lze padělat, bylo jeho tvrzení kontinuálně zpochybňováno. „Po mnoho let zkoušelo hodně lidí zpochybnit vztah, který máme já a moje sestra k Sedícímu býkovi,“ uvedl LaPointe. Když ale washingtonské muzeum vracelo LaPointemu skalp, naskytla se možnost vyřešit věc jednou pro vždy.

Důvod pro novou metodiku

Willerslev a jeho tým strávili 14 let snahou extrahovat DNA z vlasů Sedícího býka. Jednou z hlavních komplikací byl fakt, že k ověření LaPointeho tvrzení potřebovali autozomální DNA, která je směsí obou rodičů. LaPointe totiž tvrdil, že je se slavným náčelníkem příbuzný z matčiny strany. Bohužel tento typ DNA se velmi těžce získává ze starých vzorků, které jsou ve špatném stavu. Badatelé tak museli vyvinout novou technologii, která nakonec testování umožnila.

Postup zahrnuje srovnání omezeného množství DNA ze vzorku s dalšími jedinci ze stejné populace. V tomto případě šlo o LaPointeho a další Siouxe. To genetikům dovolilo stanovit frekvenci opakujících se variací stejných genů. Následně mohli zjistit, zda mají dva jedinci takovéto stejné varianty náhodou, nebo jestli je sdílejí jen z důvodu přímého příbuzenského vztahu. Tato technika může podle nich vyřešit i další záhadné vztahy žijících a historických osob.

Řádný pohřeb Sedícího býka

Náčelník Sioxů byl zabit policií, když se ho v roce 1890 snažili zatknout, a má dva známé hroby. Jeden poblíž pevnosti Fort Yates v Severní Dakotě, kde zemřel, a jeden v Jižní Dakotě. Nikdo ovšem neví, které z míst je jeho skutečným posledním odpočinkem, protože nikdo neví, co se po jeho smrti stalo s tělem. Oba hroby jsou velmi populárními atrakcemi. Ani jedno z těchto míst však nemělo žádný význam pro Sedícího býka nebo samotné Siouxy.

Dle LaPointeho dává větší smysl Jižní Dakota, a protože je teď potvrzeným potomkem, rád by získal náčelníkovo tělo a pohřbil jej někde jinde. Nicméně je ještě potřeba, aby vědci dalším srovnáním DNA potvrdili totožnost těchto ostatků. Tým genetiků je celkově velmi nadšený, že se mohl stát součástí tohoto příběhu. Je pro ně čest, že potvrdili totožnost potomka takové osobnosti a pomohou dopřát Sedícímu býkovi důstojné spočinutí a návrat k jeho pravé rodině.

Znáte další klíčové události, kterých se Siouxové účastnili?

Zdroj: LiveScience

Článek Pravnuk ikonického domorodého náčelníka Sedícího býka je naživu. DNA analýza potvrdila, o koho jde se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.