Pubertální žertík, který si začal žít po svém

Obě sestry dělaly zvuky praskáním prstů a kloubů. K této skutečnosti se Maggie přiznala New York Worldu o 40 let později. V té době se už jejich pubertální žertík naprosto vymkl kontrole a dnes dospělé sestry se staly slavnými médii. Sestry Foxovy a jejich seance pomohly roznítit spiritistickou posedlost, která zachvátila celou Evropu i USA. Vše stálo na víře, že je pro lidi možné komunikovat nějakým způsobem se záhrobím, duchy a mrtvými.

Krátce po objevení svých „schopností“ se obě dívky odstěhovaly ke starší sestře Leah do Rochesteru. Když projevy pokračovaly, Leah se „rozhodla dodat tomu trochu obchodní stránku,“ říká Nancy Rubin Stuart, autorka knihy The Reluctant Spiritualist: The Life of Maggie Fox. V listopadu 1849 předvedly sestry své síly v Rochester’s Corinthian Hall, a to platícímu davu asi 400 lidí. Začaly o nich psát noviny a představení pokračovala.

Formát, kterého se chopilo mnoho dalších

Hodně lidí je odmítlo jako podvodnice – a někteří dokonce správně odhadli metodiku. Další ovšem věřili, že se skutečně stali svědky spiritistického fenoménu. Zakrátko se objevili další jedinci, kteří se prohlašovali za média a trend se šířil jako požár. Samozřejmě včetně soukromých i veřejných představení a také obchodní stránky věci. Spiritismus odlišuje od náboženství nebo spirituality několik klíčových faktorů, které je třeba vnímat.

Seance a další atrakce byly spojeny s výrazným růstem zábavního průmyslu a médii – prostředky – napříč Evropou i Spojenými státy. Lidé v tomto byznysu vytvořili spiritismu vhodné podmínky, zajímavé osvětlení, doprovodné zvuky a další nástroje. Foxovy sestry se staly hvězdami a stejně tak mnoho dalších lidí, kteří se prohlásili za média. Po roce 1850 se stali slavnými například Ira a William Davenportovi, kouzelnická dvojice.

Kouzelníci, lovci a poválečná poptávka

Jejich magická show byla ovšem také napojená na spiritismus, protože za jejich triky měly stát právě duchové a jejich působení. Hodně salónních kouzelníku se od médií a komunikace se záhrobím jasně odlišovalo i distancovalo. Současně s tím odhalovali jejich působení – i Davenportových – jako podvod. Tohle byl později jeden z důvodů proslavení se Harryho Houdiniho. Mistr úniků byl také známým lovcem šarlatánů a médií.

Navzdory všem těmto odhalením a souvisejícím snahám se seance a další praktiky staly během 19. století extrémně populární zábavou i obchodem. V roce 1855 byl počet fanoušků této víry odhadován na 1–11 milionů lidí. Obrovskou popularitu si získala hlavně po Americké občanské válce. Pozůstalí přirozeně toužili po kontaktu s lidmi, kteří při tomto konfliktu zahynuli. Za rozpadem stála ve 20. století kampaň Harryho Houdiniho.

Článek Podvod 2 sester odstartovala vlnu spiritistických seancí. Pobláznily celý svět a byly oslavovány na každém rohu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jak stát skoro na počátku vesmíru

Metody tohoto typu budou vždy malinko nepřesné, protože do samotného bodu zrodu se nelze dostat. Jde o singularitu, kde naše možnosti výpočtů zkrátka kolabují a ztrácí smysl, protože zde postrádáme rozměr času. Díky propočtům a stále většímu simulačnímu výkonu se ovšem můžeme dostat stále blíže tomuto momentu a podívat se tak, jak toto období vypadalo, co obsahovalo a jak se tyto složky chovaly.

Je to podobné jako hádání toho, jak člověk vypadal jako miminko, v momentě, kdy máme jeho fotku ve třiceti letech. Dnešní vesmír ukazuje silnou variabilitu své hustoty, kdy jsou některé body galaxií velmi „nacpané“, zatímco jinde je docela pusto. Poměrně slibnou hypotézou této nerovnosti hmoty je, že v čase Velkého třesku už existovaly fluktuace na kvantové úrovni nebo náhodné a dočasné změny v energii.

Dostatečná výzva i pro nejmodernější počítače

A spolu s masivním a bleskovým rozpínáním prvotního stavu se přirozeně rozpínaly i tyto fluktuace, takže superhusté oblasti vystřelily do téměř prázdného prostoru. O následující vývoj se pak už postarala gravitace, proto se husté oblasti ještě zahustily a skoro prázdné ještě více vyprázdnily. Jenže právě gravitační interakce jsou neuvěřitelně komplexní, takže snaha přetočit „záznam“ vesmíru do prvních momentů je velikou výzvou.

Právě pro tento úkol vyvinuli vědci rekonstrukční metodu, kterou bylo ovšem potřeba otestovat. Proto vytvořili 4 000 verzí vesmíru s lehce odlišnými počátečními hustotami, načež pozorovali, který z nich se nakonec dostane do dnes známého stavu. Rekonstrukce podobného typu již byly dříve provedeny, ovšem rostoucí výkon techniky dovoluje zvládnout stále ranější stádia rozpínání vesmíru, a tudíž prohlubovat naše poznání o jeho vývoji.

Zdroj: Live Science

Článek Kosmologové vytvořili čtyři tisíce virtuálních vesmírů, aby se vrátili do prvních momentů po Velkém třesku se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Raná doba pro raný život?

Nejspíš ne. Horké a velmi husté prostředí v prvních asi 20 minutách po Velkém Třesku vyrobilo pouze vodík a helium s několika stopami lithia (jeden atom v 10 miliardách). Pak ještě zanedbatelné množství těžších prvků. Ovšem život v podobě, v jaké ho známe, vyžaduje vodu a organické sloučeniny. A ty musely zkrátka počkat až na první hvězdy, které spojily vodík a helium do kyslíku a uhlíku, což bylo asi o 50 milionů let později.

Tyto rané doby tak nebyly rozhodně příznivé pro vznik života, šlo spíš o fázi výroby nezbytných stavebních prvků. Takže když vezmeme v úvahu omezenou ranou zásobu těžkých prvků, jak brzo život opravdu začal? Většina hvězd ve vesmíru vznikla miliardy let před Sluncem. Podle historie formování život poblíž hvězd podobných slunci nejspíš začal během několika nedávných miliard let historie vesmíru.

Minulost, přítomnost i výhled do budoucna

Jeho aktuální podobu nějak známe, ovšem v budoucnu se může začít objevovat na planetách kolem trpasličích hvězd, jak je náš nejbližší soused, Proxima Centauri, která vydrží milionkrát déle než Slunce. Nakonec bude pro nás jako lidstvo záhodno přesunout se na obyvatelnou planetu poblíž trpasličí hvězdy jako Proxima Centauri b. Tam se můžeme držet v teple u přírodního nukleárního topení dalších asi 10 trilionů let do budoucna.

Hvězdy jsou vlastně jen fúzní reaktory držené gravitací s výhodou toho, že jsou mnohem stabilnější a odolnější než ty verze, které vyrábíme u nás v laboratořích. Jedinou cestou k určení stáří života ve vesmíru je průzkum jeho výskytu na planetách kolem nejstarších hvězd, které postrádají prvky těžší než helium. A hvězdy slabé na kovy se vyskytují na periferiích Mléčné dráhy a jsou možnou nejstarší generací hvězd ve vesmíru.

Zdroj: ScientificAmerican

Článek Kdy se ve vesmíru poprvé objevil život aneb Jak to bylo se zrodem všeho živého? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.