<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>pláč &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/plac/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Fri, 31 Oct 2025 13:26:08 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>pláč &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Pláč spustí v těle obří množství procesů. Lidé trpící vysokým tlakem by se měli mít obzvlášť na pozoru</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/funkce-lidskeho-place/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 25 Oct 2022 02:27:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[organismus]]></category>
		<category><![CDATA[pláč]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=120099</guid>

					<description><![CDATA[<p>Plakat můžeme z více důvodů. Smutkem, radostí, smíchem nebo bolestí. V našem organismu se během této rozvinuté formy chování děje poměrně dost věcí.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Badatelé už prokázali, že pořádný pláč je někdy všechno, co člověk potřebuje, aby se cítil lépe a vyrovnal se s&nbsp;mnoha negativy. Společnost ho ovšem do značné míry považuje stále za projev slabosti. <strong>Jde ovšem o vysoce očistný zážitek</strong>, který není radno potlačovat ani podceňovat, uvádí <a href="https://www.healthline.com/health/benefits-of-crying" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Timothy J. Legg, PhD</a>. Neurovědec <a href="https://www.neuroscience.umn.edu/people/william-h-frey-ii-phd" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Dr. William H. Frey</a> se pláčem a slzami zabývá už více jak 20 let a jde podle něj o ozdravný proces.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-na-n-s-tedy-pl-funguje">Jak na nás tedy pláč funguje?</h2>



<p><em>„Pláč není jen lidskou reakcí na frustraci či smutek, je také očistným a zdravotním procesem pro celý organismus. A pokud se stres neléčí, bude naše tělo velmi negativně ovlivňovat. Například zvýšeným rizikem kardiovaskulárních chorob,“</em> uvádí Dr. Frey.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-uvoln-n-stresu">Uvolnění stresu</h2>



<p>Chronický stres zvyšuje riziko srdečního infarktu. Stejně tak mívá negativní vliv na některé oblasti mozku, <strong>působí také zažívací potíže a tvorbu vředů</strong>. Navíc se můžete setkat s&nbsp;migrénami a intenzivními bolestmi hlavy. <em>„Schopnost plakat je tak pro člověka nástrojem k&nbsp;přežití a celkové úlevě,“</em> podotýká Dr. Frey.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/muz-v-slzach.jpg" alt="" class="wp-image-120101 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/muz-v-slzach.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/muz-v-slzach-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/muz-v-slzach-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/muz-v-slzach-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/muz-v-slzach-720x481.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-n-stroj-pro-ni-krevn-tlak">Nástroj pro nižší krevní tlak</h2>



<p>Badatelé došli po zkoumání k&nbsp;závěru, že pláč pacientům okamžitě snižuje krevní tlak a také tepovou frekvenci. Vysoký krevní tlak je přitom jedním z&nbsp;hlavních rizikových faktorů poškození cév a výrazně tak přispívá k&nbsp;<a href="/tag/srdce/">srdečnímu</a> selhání, mrtvici i rozvoji demence.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-slzy-vyplavuj-z-t-la-toxiny">Slzy vyplavují z&nbsp;těla toxiny</h2>



<p>Slzení pomáhá z&nbsp;lidského organismu odstranit škodlivé chemikálie, například toxiny a kortizol. Ty se <strong>v&nbsp;těle hromadí hlavně během emočního stresu</strong>, který dlouhodobě způsobuje značné škody. Pláč přináší úlevu jak po emocionální, tak i fyzické stránce, takže se organismus může restartovat a začít s „čistým štítem“.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-sn-en-hladiny-manganu">Snížení hladiny manganu</h2>



<p>Během pláče dochází v&nbsp;těle k&nbsp;redukci hladiny manganu. Tento minerál dovede silně ovlivňovat naši náladu a <strong>v&nbsp;slzách se nachází ve vyšší koncentraci než v&nbsp;krvi</strong>. Je-li jeho hladina opravdu vysoká, může se to projevit úzkostmi, celkovou podrážděností a také silnějšími sklony k&nbsp;agresivitě.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/zena-plac-voda.jpg" alt="" class="wp-image-120106 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/zena-plac-voda.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/zena-plac-voda-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/zena-plac-voda-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/zena-plac-voda-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/zena-plac-voda-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-sob-proti-bolesti">Působí proti bolesti</h2>



<p>Pláč probíhající po <a href="https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4035568/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">delší dobu</a> uvolňuje oxytocin a další opioidy, tedy endorfiny. Ty ulevují od psychické i fyzické bolesti. Jakmile dojde k&nbsp;jejich vyloučení, tělo přejde do určité úrovně otupělosti. Oxytocin způsobuje pocit klidu a <a href="/tag/uvolneni/">uvolnění</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-uvoln-n-emoc-d-l-n-s-lidmi">Uvolnění emocí, dělá nás lidmi</h2>



<p>Oční bulvy mají slzným roztokem pokrytí všichni savci. Jen lidé mohou ovšem pláčem cíleně reagovat na emoční vypětí nebo jiné stavy. Právě skrze tento projev si uvědomujeme naše prožité emoce. <strong>Slzy nás tak motivují k&nbsp;soucitu</strong>, čímž fungujeme jako organizovaná jednotka a přežíváme. Je také pravda, že si pláč za naši historii vymohl výraznou společenskou roli. Jde o formu komunikace, vyjádření povahy a síly vztahu, což sbližuje okolí.</p>



<p>Na druhé straně jeho absence v&nbsp;jistých situacích snadno odhaluje psychopatické jednání nebo další psychologické odchylky. Až se tedy budete příště cítit zcela emocionálně zahlceni, slzám se vůbec nebraňte. <strong>Vzpomeňte si na všechny role</strong> <strong>pláče a nechte ho přijít</strong>. Pokud je to potřeba, najděte si klidné místo, kde vás nebude nikdo rušit. Stejně dobře může posloužit rameno spřízněné duše. A nebojte se, budete se pak cítit mnohem lépe.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/funkce-lidskeho-place/">Pláč spustí v těle obří množství procesů. Lidé trpící vysokým tlakem by se měli mít obzvlášť na pozoru</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jak to, že muži nepláčou aneb Jsou ženy větší citlivky? Má to jednoduché fyziologické vysvětlení</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/proc-muzi-prilis-neplacou/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 21 Jul 2021 03:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[hormony]]></category>
		<category><![CDATA[pláč]]></category>
		<category><![CDATA[společnost]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=16696</guid>

					<description><![CDATA[<p>Podle výzkumů pláčou ženy skoro 64krát ročně, zatímco muži jen 6–17krát. Má to na svědomí nedostatek emočního hormonu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Všichni známe přísloví o tom, že skuteční muži nepláčou. A ačkoli to vypadá spíš jako sociální konstrukt a postoj, kterého se musíme trochu zbavit, je to trochu jinak. <strong>Za touto skutečností stojí skutečný fyziologický důvod</strong>. Ten způsobuje, že muži opravdu pláčou méně než ženy. Nemá to co dělat se sociálním očekáváním, které od mužů vyžaduje tvrdost. Důvodem je prosté rozložení mužských hormonů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zase-ty-zatracen-hormony">Zase ty zatracené hormony</h2>



<p>Holandský profesor Ad Vingerhoets se rozhodl provést rozsáhlou studii, aby lépe porozuměl lidským slzám. Podle jeho závěrů pláčou ženy asi 30 – 64 krát za rok, zatímco <strong>frekvence u mužů je jen něco mezi 6 a 17 případy za stejnou dobu. </strong>Jenže co má na tuto frekvenci vliv? Psycholožka Georgia Ray prohlásila, že za menším počtem pláče u mužů stojí jasné fyziologické a sociologické důvody. Podle ní mají muži znatelně nižší hladinu prolaktinu než ženy.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="690" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/zena-plac-1024x690.jpg" alt="" class="wp-image-16699 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Tento hormon je spojený s&nbsp;výraznými emocemi a hlavně na ně navázanými projevy, což jsou právě i slzy. Kulturní důvod, jak uvádí Ray, je v&nbsp;tom, že společenské<strong> stereotypy odrazují muže od pláče.</strong> Stejné stereotypy ostatní brání mužům obvykle i v&nbsp;dalších výraznějších projevech emocí a přisuzují jim roli silných hráčů s&nbsp;kamennou tváří. Jde o jeden z&nbsp;mnoha přežitků, které by v&nbsp;moderní době zasloužily minimálně revizi.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-soud-spole-nosti-za-projev">Soud společnosti za projev</h2>



<p>Pokud totiž muž na veřejnosti projeví výrazněji své emoce, uškodí mu to. A když je taková situace provázena dokonce fyzickým projevem typu slz, <strong>společnost se na to kouká téměř skrz prsty</strong>. Máme zkrátka zažito, že tohle k&nbsp;modelu muže nepatří. Zajímavé přitom je, že zatímco lidské slzy pochází z&nbsp;nejrůznějších důvodů, vědci napříč obory jsou stále zmateni z&nbsp;toho, proč je vlastně pláč tak užitečným lidským fenoménem.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="639" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/dite-slzy-1024x639.jpg" alt="" class="wp-image-16697 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Společenská očekávání mohou poměrně snadno způsobit potlačování emocí, což rozhodně není zdravé. Pokud se to stane jednou za čas, <strong>naše tělo se s&nbsp;tím ještě nějak vyrovná.</strong> Problém je, že tělo si tato drobná potlačení pamatuje a ukládá. Uložený emoční „materiál“ nás pak ovlivňuje v&nbsp;mnoha dalších ohledech a často marně pátráme po důvodu. Jenže ten vězí v&nbsp;tom, že jsme tělu na základě společenského tlaku zakázali se skutečně uvolnit.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-deccanchronicle">Zdroj: <a href="https://www.deccanchronicle.com/lifestyle/health-and-wellbeing/040817/heres-why-men-do-not-cry-and-there-is-a-physical-reason.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">DeccanChronicle</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/proc-muzi-prilis-neplacou/">Jak to, že muži nepláčou aneb Jsou ženy větší citlivky? Má to jednoduché fyziologické vysvětlení</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
