<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>páření &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/pareni/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Wed, 04 Mar 2026 11:40:47 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>páření &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Muži mají „řvací“ rituál, šance na otěhotnění je jen 2 dny v roce. Jak by to vypadalo, kdybychom se rozmnožovali stejně jako některá zvířata?</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/obdobi-pareni-u-lidi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 17 Oct 2022 02:50:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[páření]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=105756</guid>

					<description><![CDATA[<p>Lidé, na rozdíl od zvířat, nemají pevně dané období v roce, které by bylo vyhrazeno páření. Takto by to vypadalo, kdyby tomu tak bylo.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Lidé sice nemají žádné období říje, čili část roku, kdy by nás příroda hnala k rozmnožování, přesto nás nějakým způsobem ovlivňuje. Vědci spojili měsíce nejvyšší porodnosti s ročními obdobími a dokonce i se zeměpisnými šířkami. V zemích s vysokou zeměpisnou šířkou, jako je Rusko, Norsko a Dánsko,<strong> je nejvíce dětí počato v říjnu</strong>. S postupujícími nižšími zeměpisnými šířkami se vrchol přesouvá do pozdějšího období roku. Tento článek se zamýšlí nad tím, co by se stalo a jak by lidstvo ovlivnilo, kdybychom přece jen pevně dané období páření měli.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ide-ln-doba-pro-po-et">Ideální doba pro početí</h2>



<p>Ideální doba pro početí je prý tehdy, když slunce svítí 12 hodin a teplota je 10 až 21 °C. Naštěstí pro nás to neznamená, že máme období páření. Na rozdíl od jiných živočichů, kteří jsou závislí na ukládání energie pro plození dětí, <strong>pro nás optimální doba není důležitá</strong>. Máme přístup k více zdrojům a můžeme se flexibilně rozhodovat, kde na světě budeme žít. Ale co kdybychom najednou měli období páření a stejné rozmnožovací rituály jako třeba jeleni?</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="666" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/jelev-v-riji.jpeg" alt="" class="wp-image-105759 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/jelev-v-riji.jpeg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/jelev-v-riji-320x213.jpeg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/jelev-v-riji-768x511.jpeg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/jelev-v-riji-172x115.jpeg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/jelev-v-riji-720x480.jpeg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Ženě může trvat v průměru šest menstruačních cyklů, než otěhotní. Nechtěné početí sice nastat může, ovšem obvykle bývá problém spíše opačný, kdy jsou s otěhotněním potíže. Pokud by tedy žena byla jako typická laň, otěhotnění by se ještě více zkomplikovalo, <strong>byla by totiž v říji pouhých 24 hodin</strong>. To by jí dávalo šanci otěhotnět jen dva dny v roce. Navíc by si musela dát pozor, aby nebyla vystresovaná. Pokud jste totiž ve <a href="/tag/stres/">stresu</a>, může otěhotnění trvat o 29 % déle.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-polygynie">Polygynie</h2>



<p>Páření s různými partnery by se mohlo stát způsobem, jak tento tlak snížit. Stejně jako jeleni byste mohli být polygynní, což znamená, že byste se mohli <strong>pářit s více partnery, abyste zvýšili šanci na úspěch</strong>. Ne všichni lidé by však měli stejné období páření nebo stejný rituál. Stejně jako jeleni bychom využívali vodítka prostředí k nastartování pářících rituálů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-c-ritu-ly-v-r-zn-ch-stech-sv-ta">Pářící rituály v různých částech světa</h2>



<p>Na severní a jižní polokouli by tedy pravděpodobně existovalo opačné období páření. Samci by se také chovali odlišně podle toho, kde by se nacházeli. Stejně jako jeleni by se <strong>muži v Evropě a Asii vyhýbali konfrontaci</strong> a k přilákání žen by používali svůj hlas. Ne zpěvem nebo šeptáním básniček, ale řevem. Čím hlubší řev, tím více sexy.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="666" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/2-muzi-boj.jpg" alt="" class="wp-image-105760 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/2-muzi-boj.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/2-muzi-boj-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/2-muzi-boj-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/2-muzi-boj-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/2-muzi-boj-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Na severu, například ve Skandinávii, by se samci stávali agresivními, stejně jako tam žijící sobi, a bojovali mezi sebou na život a na smrt. Pouze ti nejsilnější by měli šanci na rozmnožování. V zemích, jako je Mexiko, by byl<strong> přístup mnohem romantičtější, podobně jako u jelence ušatého</strong>. Námluvy by tam byly hlavní zbraní mužů a žen a honičky by mohly trvat celé dny. A pár by spolu mohl zůstat i několik dní po <a href="/tag/pareni/">páření</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-obdob-po-sp-en">Období po spáření</h2>



<p>Po všem tom řevu, boji a námluvách by se samice, které by zabřezly, sešly a čekaly devět měsíců na vývoj plodu. Až by nastal čas, všechny tyto<strong> ženy by porodily během deseti dnů</strong>. Představte si miliony rodících žen najednou. Porodnice by byly zcela zahlceny. A pak by miliony lidí současně nastoupily na rodičovskou dovolenou.</p>



<p>Vzpomínáte si, jak se jeden muž mohl pářit s různými ženami? To by znamenalo, že většina z nás by <strong>vyrůstala v početných rodinách jako ve stádech</strong>. Děti by se o své hračky musely dělit se stovkami sourozenců. Je tedy pravděpodobně lepší, že toto všechno je jen fikce a my si tak můžeme ponechat své otevřené a flexibilní možnosti.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/obdobi-pareni-u-lidi/">Muži mají „řvací“ rituál, šance na otěhotnění je jen 2 dny v roce. Jak by to vypadalo, kdybychom se rozmnožovali stejně jako některá zvířata?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Pokud vám jízdu autem zkříží divoká zvěř, nezmatkujte. Experti upozorňují na léty ověřený postup</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/postup-pri-srazce-se-zveri/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 20 Dec 2021 04:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[jelen]]></category>
		<category><![CDATA[páření]]></category>
		<category><![CDATA[prosinec]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=50847</guid>

					<description><![CDATA[<p>Prosinec je časem, který jelenům označuje konec sezóny páření. Ani silná světla a zvuky rušného provozu je bohužel neodradí od přebíhání přes vozovku.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Toto jelení období se také kryje se zkracováním dne, kdy je slušné šero už krátce po poledni a silnice jsou viditelné ještě hůř. Kombinace těchto faktorů vytváří poměrně rizikové <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/jak-se-zachovat-v-krizi/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">cestovní podmínky</a>, ovšem několik <strong>postupů vám může ušetřit velmi nepříjemnou kolizi</strong>. Obecně je v zimě potřeba nenechat se zaskočit a neustále se soustředit na cestu před sebou. Ostatně v&nbsp;chladném počasí se vám nemusí pod kola přimotat jen roztoužený jelen.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-o-i-na-stopk-ch-a-na-vozovce">Oči na stopkách a na vozovce</h2>



<p>Vždycky sledujte prostor nejen před samotným vozidlem, ale vnímejte i to, kam dojedete za chvíli. Zatáčejte pozvolna, bez prudkého strhávání volantu, a stále sledujte okolí. Pokud se k vám z protisměru nikdo neblíží, použijte <strong>dálková světla, abyste případného jelena jasně viděli</strong>. Zvláště obezřetní buďte během úsvitu a soumraku, to jsou dvě části dne, kdy jsou zvířata nejaktivnější. Samozřejmě jezděte střízliví a se zapnutým bezpečnostním pásem.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/auto-cesta-v-mlze.jpg" alt="" class="wp-image-50850 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/auto-cesta-v-mlze.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/auto-cesta-v-mlze-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/auto-cesta-v-mlze-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/auto-cesta-v-mlze-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/auto-cesta-v-mlze-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Vždy přizpůsobte svou rychlost povětrnostním podmínkám, ať dokážete případné překážky před vámi <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/technika/pravidla-pro-nocni-rizeni/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">bezpečně rozeznat</a>. Čím pomalejší jízda, tím více času máte na reakci na nečekanou situaci. Stejně tak se váš vůz <strong>bude při nižších rychlostech chovat zcela odlišně, nota bene na vozovkách během zimy</strong>. Samozřejmě i přes dodržování všech těchto preventivních postupů se může stát, že se kolizi nevyhnete. Když na vás zkrátka „vybafne“ jelen zpoza stromů, nestihnete udělat vůbec nic.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-postupovat-p-i-sr-ce-se-zv">Jak postupovat při srážce se zvěří</h2>



<p>Někoho to dost možná překvapí, ale v&nbsp;takovém momentě experti odrazují od snahy se zvířeti vyhnout. Právě takový manévr vás totiž může nasměrovat do dalších překážek na kraji vozovky, jako jsou <strong>kameny, stromy, zeď, nebo dokonce jiné vozidlo</strong>. Nejbezpečnější – aspoň tedy pro vás – je překvapivě ona srážka s&nbsp;jelenem. Většina pojišťovacích společností se přitom shodla na následujících tipech při kolizi s&nbsp;velkými zvířaty obecně.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="669" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/jelen-detail.jpg" alt="" class="wp-image-50853 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/jelen-detail.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/jelen-detail-448x300.jpg 448w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/jelen-detail-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/jelen-detail-768x514.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/jelen-detail-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/jelen-detail-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/jelen-detail-720x482.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Snažte se brzdit, ale těsně před nárazem přestaňte. Když je totiž brzdový pedál sešlápnutý, předek vozu poklesne – je tak větší šance, že se jelen dostane na kapotu a narazí až do čelního skla. <strong>Zapněte výstražná světla, abyste upozornili řidiče kolem. </strong>Nejspolehlivější metodou, jak se srážce vyhnout, je vždycky zpomalení. Čím větší kontrolu máte nad vlastní rychlostí, tím lépe se můžete vyhnout kolizi. Dodržujte pravidla bezpečného provozu, abyste chránili sebe i druhé.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak byste v podobné situaci reagovali vy?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-thefloodlawfirm">Zdroj: <a href="https://www.thefloodlawfirm.com/blog/steps-when-deer-cross-road/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TheFloodLawFirm</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/postup-pri-srazce-se-zveri/">Pokud vám jízdu autem zkříží divoká zvěř, nezmatkujte. Experti upozorňují na léty ověřený postup</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Dva extrémně jedovatí hadi se pářili v odtokové rouře domu. Pozor, může se to stát i u nás</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/odchyt-extremne-jedovatych-hadu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 10 Nov 2021 01:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[Austrálie]]></category>
		<category><![CDATA[jedovatí hadi]]></category>
		<category><![CDATA[páření]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=41861</guid>

					<description><![CDATA[<p>Majitel domu byl notně zaskočen, když v odtokové rouře našel dva silně jedovaté hady. Ti se tam vesele oddávali jeden druhému a nakonec museli být vytaženi z a ocasy.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dvě pakobry východní, které běžně žijí v&nbsp;Austrálii a na Nové Guiney, se dostaly až do odtokové roury domu v&nbsp;Nambour v&nbsp;Queenslandu. Byli zrovna „v nejlepším“, když jejich intimní dostaveníčko přerušili pracovníci odchytové služby. <strong>Byli uvítáni vydatným syčením samce z&nbsp;páru</strong>, který byl připraven pokousat všechny okolo. Nakonec oba hadí milenci skončili v&nbsp;plastovém pytli. Záznam ze zásahu se později objevil na stránkách odchytové firmy.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zara-en-v-trubce-skoro-nadoraz">Zaražení v&nbsp;trubce skoro nadoraz</h2>



<p>Když pracovníci firmy dorazili, hadi byli hlavami zaražení v&nbsp;rouře, takže nebyl problém se k&nbsp;nim nepozorovaně dostat. Opravdu jim ven koukaly jen poloviny těl. Stuart McKenzie, majitel firmy Sunshine Coast Snake Catchers<strong> je tak byl schopen bezpečně vytáhnout za ocasy</strong>. Přestože se oba mrskali a zásobovali chytače vydatným syčením, nijak jim to nepomohlo. Stuart a jeho spolupracovnice Olivia je postupně dali do pytlů.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="683" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/australie-taipan-1024x683.jpg" alt="" class="wp-image-41888 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Navzdory souboji, ze kterého se ježí vlasy, bylo vyrušení párečku naprosto správným krokem. Pakobra východní je totiž druhým nejjedovatějším hadem na světě. Tito velmi rychlí, agresivní a prchliví plazi<strong> zabijí v&nbsp;Austrálii každoročně víc lidí než kterýkoli jiný had</strong>. Jedovatější je už jen vnitrozemský taipan. Pakobry se ovšem velmi snadno množí a dostávají se skrze tenké potrubí i do domácnosti, jsou tak mnohem nebezpečnější.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-minim-ln-smrteln-d-vka-jedu">Minimální smrtelná dávka jedu</h2>



<p>Těmto hadům stačí, když do své oběti vpraví 4 miligramy jedu, ať už jde o člověka nebo jiného živočicha. Směs neurotoxinů, kardiotoxinů a prokoagulantů způsobuje paralýzu, srdeční zástavu a nekontrolovatelné krvácení. <strong>Prokoagulanty jsou látky působící proti srážení krve</strong>. V&nbsp;některých případech uštknutí dojde ke smrti oběti kvůli krvácení do mozku. I když jsou tito hadi obvykle nervózní druh, útočí skoro bez váhání.</p>



<iframe src="https://www.facebook.com/plugins/video.php?href=https%3A%2F%2Fwww.facebook.com%2FSunshineCoastSnakeCatchers%2Fvideos%2F1121770158627356%2F&#038;show_text=0&#038;width=267" width="750" height="476" style="border:none;overflow:hidden" scrolling="no" frameborder="0" allowfullscreen="true" allow="autoplay; clipboard-write; encrypted-media; picture-in-picture; web-share" allowFullScreen="true"></iframe>



<p>K&nbsp;útoku dochází hlavně tehdy, pokud je has překvapen nebo ohrožen. Většinou se pak stočí do klubíčka, než zaútočí na svého protivníka. Říjen je pro hady měsícem páření, takže McKanzie sleduje<strong> výrazný nárůst hadí aktivity, protože samci hledají samičky</strong>. Přestože je na videu chráněn, je na něm znát dost nervozity. <em>„No přerušili jsme je v&nbsp;nejlepším, já bych byl taky vytočenej,“ </em>poznamenal k&nbsp;pochopitelnému vzteku obou živočichů.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Narazili jste někdy doma na hada?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/snakes-caught-mating-drainpipe" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LiveScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/odchyt-extremne-jedovatych-hadu/">Dva extrémně jedovatí hadi se pářili v odtokové rouře domu. Pozor, může se to stát i u nás</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
