Běžné klíště obecné, které Češi znají z lesů a luk, celý život čeká. Sedí na stéblu a doufá, že kolem projde teplokrevný tvor. Hyalomma funguje opačně. Dospělec reaguje na vibrace, CO₂, teplo a vizuální podnět, hostitele identifikuje ze tří až devíti metrů a rozběhne se k němu po zemi. U příbuzných druhů bylo pozorováno sledování cíle přes deset minut do vzdálenosti sta metrů. Podle expertního listu ECDC se obdobné chování týká i druhu Hyalomma marginatum, tedy toho, který se opakovaně zachytává ve střední Evropě. Česká republika není výjimkou a příběh tohoto klíštěte je teprve na začátku.

Šest krajů, jedna domácnost a jedno podpaží

Molekulárně potvrzené nálezy Hyalomma na českém území existují černé na bílém. Studie publikovaná v časopise Ticks and Tick-borne Diseases v roce 2022 doložila dospělce H. marginatum i H. rufipes z Libereckého, Středočeského, Zlínského, Plzeňského, Jihomoravského a Ústeckého kraje. Většina nálezů pocházela z koní. Jeden jedinec H. marginatum byl ale zachycen přímo v domácnosti. A autoři zmiňují ještě neodeslaný fotografický záznam klíštěte přisátého v lidském podpaží.

Samostatná práce z roku 2021 pak popsala případ z jižní Moravy u Sedlece nedaleko Valtic: dospělec H. rufipes nalezený v dubnu 2020, tedy v období, kdy import na tažném ptáku z jara téhož roku nedával časový smysl. Autoři to vyhodnotili jako pravděpodobné přezimování dospělce ve středoevropských podmínkách.

Důležité upřesnění: jde o publikačně doložené nálezy jednotlivců, nikoli o důkaz stabilní rozmnožující se populace v celé republice. Ale samotný fakt, že klíště přežilo českou zimu, posouvá debatu od „exotického importu“ k „potenciálnímu usazení“.

Proč je tohle klíště epidemiologicky závažné

Kdyby šlo jen o větší a rychlejší klíště, byl by to entomologický kuriózní fakt. Jenže H. marginatum je v Evropě hlavní přenašeč viru krymsko-konžské hemoragické horečky. WHO uvádí smrtnost rozvinuté CCHF mezi 10 a 40 %. Licencovaná vakcína neexistuje. Schválená specifická léčba také ne. Kandidátní vakcíny jsou ve vývoji, některé už v klinickém hodnocení, ale do praxe se zatím nedostaly.

Pro srovnání s tím, co Češi znají:

Pravděpodobnost, že se dnes český turista setká s Hyalomma, je nesrovnatelně nižší než u běžného klíštěte. Ale potenciální dopad jednoho takového setkání je řádově vyšší. Přesně tohle dělá z Hyalomma hrozbu typu „nízká frekvence, vysoký dopad“, kategorii, kterou epidemiologové berou vážně.

Jak se sem dostávají a proč jich může přibývat

Hlavní taxislužba pro mladá stadia Hyalomma jsou tažní ptáci. Larvy a nymfy se přisají v afrických nebo jihoevropských zimovištích a na hostiteli vydrží přisáté desítky dnů, dost na to, aby doletěly do střední Evropy. Polská studie z roku 2025 identifikovala Hyalomma na čtyřech druzích pěvců relevantních i pro Česko: rákosníku obecném, rákosníku velkém, rákosníku proužkovaném a sedmihlásku hajním. Všechny zimují v oblastech s endemickým výskytem Hyalomma.

Dospělci pak přecházejí na větší hostitele, koně, skot, psy. A právě přes zvíře vede realistická cesta do domu nebo bytu. Varšavská univerzita ve svém přehledu připomíná nálezy na koních a psech v okolních zemích, což scénář „klíště přivezené domů na srsti psa“ činí prakticky představitelným.

Klimatický trend hraje Hyalommovi do karet. Teplejší a delší sezóny rozšiřují okno, ve kterém dospělci přežívají a loví. Polský občanskovědní projekt Narodowe Kleszczobranie zaznamenal přes 600 online hlášení, z nichž bylo určeno 11 jedinců Hyalomma, přičemž poslední přišel překvapivě pozdě, 24. listopadu. Profesorka Anna Bajer z Varšavské univerzity, která projekt vede, v dubnu 2026 řekla, že v Polsku zatím nelze jednoznačně rozhodnout, zda se Hyalomma už rozmnožuje, nebo jde stále o opakovaný import. Totéž platí pro Česko.

Co dělat, když potkáte klíště s pruhovanýma nohama

Rozpoznání je překvapivě snadné. Hyalomma je výrazně větší než Ixodes, má nápadně dlouhé pruhované nohy a pohybuje se po zemi rychle a cíleně, ne pasivním lezením po stéblu, ale aktivním během směrem k vám.

Pokud na sobě, dítěti nebo zvířeti najdete podezřele velké klíště s pruhovanými končetinami:

• Nemačkejte ho holýma rukama – u CCHFV je popsán přenos kontaktem s krví a tělními tekutinami.
• Odstraňte ho bezpečně pinzetou nebo klíšťovým háčkem, jako běžné klíště.
• Uložte ho do uzavíratelné nádobky nebo sáčku a dejte do mrazáku.
• Zaznamenejte místo, datum a hostitele, ideálně i fotografii.
• Kontaktujte parazitologické, veterinární nebo hygienické pracoviště – v Česku zatím nefunguje veřejný portál zaměřený výhradně na Hyalomma, ale odborná pracoviště vzorky přijímají.

Pro běžnou prevenci v sezoně platí totéž co u ostatních klíšťat: repelent, světlé oblečení, vyhýbání se vysoké vegetaci a důsledná kontrola těla po návratu. ČHMÚ ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem vydává denní předpověď aktivity klíšťat, která pomáhá odhadnout riziko podle aktuálního počasí.

Hyalomma v Česku zatím není důvodem k panice. Je to důvod k pozornosti, a k tomu, aby člověk věděl, co hledá, když si večer prohlíží kůži. Protože tohle klíště nehledá stéblo trávy. Hledá vás.

Článek Už před nimi neutečete: Nový tropický parazit v Česku vás stopuje jako pes a vleze vám až do obýváku se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.