Jako ze sci-fi filmů

Pokud by loď neměla mít přímo kilometr, pak má Čína v úmyslu vybudovat plavidlo o velikosti 10násobku mezinárodní vesmírné stanice. Odborníci se shodují v jedné poměrně klíčové věci ohledně takového nápadu. Přestože totiž stavbě brání některé technické překážky, sestavení lodě takových rozměrů by na oběžné dráze mohlo mít velmi široké využití. Jednou z nich je například vybudování vesmírné elektrárny, která by energií zásobovala planetu.

Tento projekt má Čína jako součást 14. pětiletky mezi lety 2021–2025. Očekává přitom, že se výsledek stane jejím hlavním budoucím vesmírným zdrojem. Plánuje hlavně zkoumání vesmíru a dlouhodobý pobyt lidí v kosmu. Jakmile byl záměr oficiálně venku, okamžitě zaplavil internet a samozřejmě zasáhl i fanoušky sci-fi. Někteří nadšenci ho pak žertem srovnávali právě se slavnými loděmi z filmů a seriálů, například z Hlubokého vesmíru devět.

Nevyhnutelné překážky

Druhou stranou expertních rozborů jsou neoddiskutovatelné technické překážky a samozřejmě také obrovské investice a potřeba pracovních sil. Například montáž stanice ISS na oběžné dráze zahrnovala mnoho samostatných letů, které vynášely jednotlivé součástky. Rakety mají omezenou nosnost a celý tento proces tehdy trval 12 let, konkrétně probíhal v letech 1998–2010. V momentě zkompletování byl první modul na konci své životnosti.

Dá se spekulovat, že takto rozsáhlá loď bude na stavbu jasně časově náročnější a její klíčové součástky budou muset mít mnohem delší životnost. Kromě toho bude muset existovat možnost jejich snadné výměny. Obrovskou výzvou bude nejen technická komplexnost, ale i samotná koordinace stavby, plánování a další logistika. Kromě toho jde o další příspěvek k množství odpadu na oběžné dráze, které je už tak tristní. Ostatně Čína je v tomto ohledu masivním přispěvatelem.

Myslíte, že se Číně podaří takový záměr zrealizovat?

Zdroj: AsiaTimes

Článek Čína chce postavit kosmickou loď o rozměru jednoho kilometru. K ambicióznímu plánu se vyjádřil prezident NASA se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nový přírůstek do rodiny oceánů

Tím, že kartografové ze společnosti National Geopgraphic konečně na mapách uznali Jižní oceán, se celkový počet oceánů na naší planetě zvýšil na pět. Společnost, která mapy světa uveřejňuje od roku 1915, oznámila novou mapovou politiku symbolicky u příležitosti Světového dne oceánů. Kartografové Jižní oceány definovali pomocí proudu kolem Antarktidy, čímž se přidává k Atlantickému, Tichému, Arktickému a Indickému.

Faktem zůstává, že se zatím jedná o uznání mezinárodně sporné, neboť National Geographic nedisponuje v tomto ohledu nějakou pravomocí. Společnost nicméně doufá, že její krok revize map pomůže lidem přemýšlet o těchto vodách jinak a více je chránit. Ostatně tyto vody byly už dlouho uznávány jako pátý oceán vědeckými kapacitami po celém světě, tudíž akt National Geographicu je jen logickým pokračováním.

Další uznání je otázkou

Protože však neexistovala mezinárodní shoda, odehrávalo se uznání oceánu jen na komunitní úrovni. Jižní oceán byl vždycky označen, ale pokaždé a každým trochu jinak. Finální uznání coby oceánu znamená vědomí ekologické samostatnosti ekosystémů, které tyto vody obsahují. Jižní oceán je obklopen rychlým Antarktickým proudem a jde o jediný oceán, který se dotýká tří dalších a kompletně obklopuje kontinent, místo aby jím byl ohraničen.

Dosud se NG řídil podle stanoviska Mezinárodní vodní organizace, která tyto vody za oceán nejdříve uznala roku 1937, ale v roce 1953 stanovisko odvolala. Americká rada pro geografické názvy uznává Jižní oceán od roku 1999, zatímco další společnosti v oboru přijaly název až v únoru tohoto roku. Podle mnoha odborníků bude mít největší dopad vzdělávání, které informaci o pátém oceánu dostane do obecného povědomí.

Zdroj: Dailymail

Článek Nový přírůstek do rodiny oceánů. Planeta Země už jich má oficiálně pět. Co to reálně znamená? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.