Plynojem sloužil dlouho, ale už nebyl potřeba

Původní plynojem byl postaven v roce 1924 jako součást rozsáhlého průmyslového komplexu Vítkovické železárny. Sloužil k uchovávání svítiplynu a nebývalo ho tu zrovna málo. Podle dostupných zdrojů se do obří nádrže vešlo až 50 tisíc metrů krychlových. Po ukončení průmyslové výroby v roce 1998 však stavba přestala plnit svou původní funkci a postupně chátrala.

Naše redakce zjistila, že právě tehdy začala postupná proměna celé Dolní oblasti Vítkovice z průmyslového areálu na kulturní a turistické centrum. Přestavba některých objektů se vyvedla lépe, jiná méně.

Od plynojemu až k moderní aule

Transformace unikátní stavby proběhla podle návrhu architekta Josefa Pleskota. Jedním z nejzajímavějších momentů rekonstrukce bylo vyzdvihnutí takzvaného zvonu plynojemu o téměř patnáct metrů. Šlo o velmi dobrý tah, protože díky tomuto kroku vznikl uvnitř obrovský prostor, do kterého mohly být vestavěny nové konstrukce. Do ocelového pláště byly navíc vyříznuty velké otvory, které do interiéru přivádějí denní světlo, což jako návštěvníci také jistě oceníte. Dole si tak můžete posedět ve stylové restauraci a teprve poté se vydat do horních pater na některou z pořádaných akcí.

Výsledkem je moderní kulturní centrum s několika podlažími. Návštěvníci tu tak kromě občerstvení a toalet najdou i galerii a prostory pro koncerty, konference a divadelní představení.

Příjemný kulturní zážitek? Jak kdy

Sama jsem tu už na různých akcích byla několikrát. A bohužel musím říct, že ne vždy to byl tak skvělý zážitek, jak jsem očekávala. Poprvé jsem asi měla smůlu na techniky nebo něco podobného, protože na bubenickém představení odněkud neskutečně táhlo (o studených kovových sedačkách ani nemluvě). Druhé představení bylo v létě, takže jakž takž, klimatizace asi fungovala dobře. Ale potřetí, tentokrát na podzim, ji pustili asi nějak opačně, protože do hlediště po celou dobu nepříjemně zaváněly smažené pokrmy asi z odvětrávání spodního bistra. A to je něco, co na tanečním představení opravdu nechcete. Pokud se sem tedy rozhodnete zajít, buďte připraveni na cokoliv. Radím vám dobře.

Článek Multifunkční aula Gong sbírá ocenění v zahraničí, Češi z ní už ale tak nadšení nejsou. Není to příjemný zážitek se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Tři mláďata v letošní sezóně

Letos oba páry orlosupů v Ostravě snesly po dvou vejcích. Nakonec ale každá dvojice odchovává jen jedno mládě – stejně jako v přírodě. Jedno z vajec totiž rodiče nešťastnou náhodou rozbili a druhé putovalo do líhně, kde se o něj postarali chovatelé. Jinak by to ani nešlo – pokud by se totiž vylíhla obě mláďata, to silnější by slabšího sourozence zabilo.

Ovšem zcela umělý odchov není žádoucí. Takže jakmile se malý orlosup vylíhl, zamířil do zoologické zahrady v Liberci. Tam ho přijali náhradní rodiče, kteří o své vlastní mládě přišli. Takové „adopce“ jsou mezi zoologickými zahradami poměrně běžné a pomáhají zajistit, aby mláďata vyrůstala co nejpřirozeněji. Pokud vše půjde dobře, mohou se všechna tři letošní mláďata jednou vrátit do volné přírody.

Orlosup byl kdysi považován za nebezpečného – ale pověst má pošramocenou neprávem

Orlosup bradatý patří mezi největší dravé ptáky Evropy. Rozpětí jeho křídel může přesáhnout i 2,8 metru. A přestože působí impozantně a člověku může nahnat strach, ve skutečnosti pro nás žádné nebezpečí nepředstavuje.

V minulosti bohužel pastevci věřili, že loví ovce nebo dokonce napadá malé děti, a nemilosrdně ho likvidovali. Ve skutečnosti jde o mrchožrouta, který se živí hlavně kostmi a zbytky uhynulých zvířat. Mimochodem – pro konzumaci mršin si osvojil unikátní techniku. Ty největší kosti vynese vysoko do vzduchu a pustí je na skály, kde se roztříští na menší kousky. Díky tomu se dostane k morku, který patří na mršinách k nejcennějším zdrojům živin.

Článek V Evropě už skoro vyhynuli. Ostravské zoo se však daří tento druh úspěšně množit už řadu let. Má unikátní techniku se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Tropický únik bez pasu a očkování

Jakmile vstoupíte do skleníků, máte pocit, že jste se teleportovali někam k rovníku. Teplo, vlhko, vůně exotických rostlin a zeleň na každém kroku. Průvodkyně nebo průvodce vás postupně seznámí se vším, co okolo vás roste a kvete. Palmy, banánovníky, orchideje i další tropické druhy tu rostou v plné kráse, zatímco venku může klidně mrznout. Uprostřed zimy je to po všech stránkách ideální kontrast, který funguje jako okamžitý restart hlavy.

Navíc skleníky nejsou žádná malá přístavba – jde o promyšlené expozice, kde se potkává botanika s příběhem. Člověk se dozví, odkud jednotlivé rostliny pocházejí, k čemu slouží a proč jsou důležité pro celý ekosystém. K vidění bude malé rašeliniště s masožravkami, rýžoviště, citrusový skleník a mnoho dalšího – vše je navíc podané srozumitelně a lidsky.

Ideální víkendový plán pro rodiny i páry

A jak se do skleníků dostat? Jak jsme už naznačili v úvodu, stačí si koupit klasickou vstupenku do zoo a tropický zážitek máte v ceně. Stačí se v 11:00 nebo ve 14:00 dostavit ke vchodu do zoo. To z nich dělá perfektní program pro rodiny s dětmi, které se tu nejen ohřejí, ale i nenásilně něco naučí. Stejně tak pro páry, které hledají netradiční, ale klidné místo na víkendovou procházku. Na celý program si vyhraďte přibližně hodinku – ale pozor, ty speciální, například vánoční, mohou trvat o něco déle. S tím počítejte.

Návštěva skleníků v Zoo Ostrava není na celý den, ale právě v tom je jejich kouzlo. Dají se snadno spojit s procházkou po areálu zoo, posezením u kávy nebo výletem do města. A člověk přitom odejde s pocitem, že zažil něco výjimečného – a přitom za to neutratil ani korunu navíc.

Článek Češi objevili, jak si dopřát horké tropy zadarmo. Nejlepší způsob, jak strávit víkend se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.