Krysy velké jako králíci 

Stávka zaměstnanců svozu odpadu začala jako protest proti plánovaným změnám v systému. Podle odborů by nová pravidla znamenala nižší platy a horší pracovní podmínky. Spor se však protáhl na dlouhé měsíce a řešení je stále v nedohlednu. Výsledkem je tak omezený svoz odpadu, který v některých částech města prakticky nefunguje. Odpadky se proto hromadí a vytváří ideální prostředí pro šíření hlodavců.

Obyvatelé mluví o každodenním strachu i znechucení. „Krysy jsou velké jako králíci,“ popisuje situaci jedna z matek, která se bojí pustit děti ven. Podle ní se čtvrť proměnila ve špinavé a nebezpečné místo, které připomíná dávné časy. Podobně to vidí i Kath Simpson, která říká, že pohled na odpadky a krysy jí způsobuje fyzickou nevolnost. Děti si prý na přítomnost hlodavců už téměř zvykly, což považuje za alarmující.

Jde také o lidské zdraví 

Napjatá situace pokračuje i na politické úrovni. Odborový svaz Unite obviňuje vedení města, že odmítá seriózně jednat o požadavcích zaměstnanců. Dokonce oznámil omezení finanční podpory labouristické straně, která má radnici pod kontrolou. Ta naopak tvrdí, že plánuje zavést nový systém sběru odpadu a obnovit recyklaci, a to i v případě, že stávka neskončí.

Mountains of rubbish, terrorised by rats and ‘infected’ streets… welcome to UK city blighted by binmen strikes for A YEARhttps://t.co/3X8admqDyS

— The Sun (@TheSun) March 11, 2026

Pro běžné obyvatele ale zůstává klíčová otázka stále stejná – kdy se jejich město vrátí k normálu. Hromady odpadků, zápach i přemnožené krysy totiž nejsou jen estetickým problémem, ale představují i vážné zdravotní riziko. A dokud se spor nevyřeší, Birmingham bude dál bojovat s obrazem města, které jako by se vrátilo o století zpět

Článek Rok bez popelářů: V Anglii zaplavily ulice hory odpadků a obří krysy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Stejné riziko na souši jako u odpadu v mořích

Oba vědci objevili masy plastu velké jako menší cestovní kufr, které se všechny skládaly z plastových sáčků a nacházely se původně nejspíš v hrudníku již mrtvého velblouda. Obecně se ví o rizicích plastu pro mořské savce, lachtany, želvy, velryby nebo mořské ptactvo, ale to je jen jedna z oblastí. Kdekoli se plasty vyskytují, jsou pro místní zvířata problémem. A protože se vyskytují všude, logicky jsou problémem pro všechna zvířata.

Ve Spojených arabských emirátech žije asi 390 tisíc dromedárů a kolem 1 % z nich pravidelně umírá kvůli konzumaci plastu. Eriksen a Wernery prozkoumali od roku 2008 na 30 tisíc mrtvých velbloudů a více jak 300 z nich mělo vnitřnosti plné plastového odpadu. V pěti případech vážila tato masa od tří do 64 kilogramů. Vědci tyto útvary nazvali polybezoáry, aby je odlišili od klasických bezoárů, které se přirozeně vyskytují jako směs srsti a rostlinné vlákniny.

Akumulace do obřích mas v těle zvířete

Když velbloud pátrá v poušti po potravě, nachází pravidelně plastové sáčky a další odpadky, které se zachytávají na stromech a hromadí podél cest a silnic. Z pohledu velblouda… pokud se nejedná o písek, jde o potravu. Jenže jednotlivé sáčky se mu – hlavně v žaludku – spojí právě do polybezoáru, který jeho organismus zcela ucpe. Paradoxem přitom je, že zvíře nezemře na udušení nebo otravu touto „pochoutkou“.

S žaludkem plným plastu necítí velbloud hlad a nakonec zemře hladem. Procento úmrtí kvůli plastům musí ještě potvrdit další studie, které jsou také potřebné kvůli zvýšení informovanosti lidí o tomto problému. Jednorázové sáčky způsobují velké potíže, protože jsou mistry v utíkání – velmi snadno uletí z odpadkových košů, korby náklaďáků nebo z lidských rukou. Cestují stovky mil a nemusí zabít jen velbloudy, může je pak klidně najít další zvíře.

Zdroj: ScienceNews

Článek Smrtelné ohrožení velbloudů. Plastový odpad je stále častěji příčinou jejich úmrtí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Problém, který doslova pokryl celý svět

O přítomnosti plastových odpadů v mořích celé planety se ví už dlouho, ať už jde o celé kusy lahví nebo plastových sáčků, nebo o mikoskopické částečky. Teď si vytrvalý materiál ale našel cestu i na vrcholky nejvyšších míst na Zemi a stal se tak všudypřítomným problémem celého životního prostředí. Ostatně není divu, protože plast coby materiál si získává v našich životech stále větší a podstatnější roli.

Globálně vzrostlo použití plastu z úrovně asi 5 milionů tun v 50. letech 20. Století na více než 330 milionů tun v roce 2020. A jak jsou výrobky z něj používány a zahazovány, nechávají za sebou drobounké částečky. Úlomky sáčku, lahvi a dalších plastů, hlavně obalů, každý menší než 5 milimetrů, ohrožuje prakticky veškeré formy života, hlavně zvířata, potažmo celé ekosystémy konkrétní lokality. A na jakých místech se tedy plasty vyskytují?

Od mořských hlubin k výškám

Všech 11 vzorků sněhu odebraných z Mount Everestu obsahovalo částečky plastu a nejvyšší koncentrace mikroplastů – 119 000 částeček na krychlový metr – pochází ze vzorků v základních táborech, se se lezci scházejí a voda je na tom podobně. Znečištění v mořích jde do hlubin, není jen na hladině – analýza z roku 2019 našla mikročástice plastu ve vzorcích vody z hloubky 10 890 metru v Mariánském příkopu.

Jedním z hlavních problémů plastu je, že jej může do odlehlých míst velmi snadno zavát vítr, takže se jeho částice dostávají i do Arktických oblastí a zůstávají uvnitř ledu. Současně je omylem si myslet, že tohle všechno zůstává mimo nás. Takový průměrný Američan totiž zkonzumuje v běžné stravě a vodě asi 39 000 – 52 000 částic mikroplastů za rok. Což je naprosto logické, když konzumujeme potraviny pocházející z přírody, která je ho plná.

Zdroj: ScienceNews

Článek Plasty se objevují i na místech, kde by to člověk nečekal se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.