Rychlá reakce znamená rozdíl mezi životem a smrtí

Dřív se strážci spoléhali na baterky a psy. Fungovalo to, ale na obrovských územích to bylo jako hledat jehlu v kupce sena. Tam, kde zrovna nebyli, totiž pytláci snadno proklouzli. Dnes mají ovšem díky kamerám mnohem lepší přehled. Vidí dál, reagují rychleji a hlavně bezpečněji. Místo honiček naslepo dokážou zasáhnout dřív, než se vůbec něco stane.

A výsledky mluví jasně. V některých rezervacích (podle informací, které redakce dohledala, jde hlavně o Ol Pejeta nebo Solio) se pytláctví podařilo úplně zastavit.

Technologie pomáhá i místním lidem

Zajímavé je, že kamery nepomáhají jen zvířatům. Postupně si je totiž (i přes počáteční odmítavý postoj) oblíbily i místní komunity. Zachytí totiž třeba krádeže, ničení majetku nebo konflikty mezi lidmi a divokou zvěří. A když lidé vidí, že technologie chrání i je, začnou spolupracovat.

Keňa jako vzor pro celý svět

Není divu, že se projekt, který začal v několika rezervacích, postupně rozšířil do dalších oblastí. Dnes podobnou technologii využívá jedenáct klíčových míst, kde žije většina keňských nosorožců.

A výsledek? Populace černých nosorožců v Keni roste. Od 80. let se více než zdvojnásobila a země má ambici dosáhnout do roku 2037 až 2 000 jedinců. Že by se konečně nad ochranou těchto majestátních zvířat začalo blýskat na lepší časy?

Článek Pytláci nemají šanci: Nové technologie úplně zastavily lov nosorožců se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.