Bychom a věc kontextu

Podmiňovací způsob dovede zamotat hlavu v mnoha případech. Zapomeňte ale na „by jsme“ a podobné nesmysly. Jediný správný tvar je „já bych, ty bys, on by, my bychom, vy byste a oni by“. Nic dalšího nepřipadá v úvahu. Kromě toho existují slova stejně znějící, jenže významově odvislá od kontextu. Třeba jako tip a typ. Tip znamená odhad, například nějakého vývoje, zatímco typ odlišuje od ostatních – kupříkladu typ osobnosti.

Velmi častým problémem jsou slova hold a holt. Zatímco „hold“ znamená vzdát někomu poctu, slovo „holt“ je výrazem frustrace. Jenže někomu je to holt jedno, co naplat. Hodně lidí také chybuje v hranolku. Ano, řeč je o fritovaných nakrájených bramborách. Jenže to není ta hranolka, ale ten hranolek, tedy zdrobnělina od hranolu. Jde o podstatné jméno rodu mužského neživotného. Kuře je tedy vždycky s hranolky, nikoli hranolkami.

Od číslovek k tématům

Nad číslovkami mnozí moc přemýšlí, až je nakonec pokazí. V zásadě stačí si jen pamatovat, že za řadovou číslovkou se píše tečka, například boj o 1. místo. Zcela chybné je pak psaní různých koncovek, takže prosím už žádné „5tý“ nebo počítat do „10ti“. Všechno tohle je jasné z kontextu sdělení. Zrádná jsou témata a schémata. Ano, podstatná jména napíšeme s dlouhým é, jenže přídavná už nikoli, tedy pouze „tematický“ a „schematický“.

Slova „díky“ a „kvůli“ jsou často užívána v opačném významu. Rozlišení je ovšem velmi snadné. Díky se vztahuje k pozitivním skutečnostem, kvůli k negativním. Díky snaze jste získali lepší práci, jenže kvůli pozdním příchodům jste pak o vysněné místo přišli. Na závěr použití slova „viz“. Vždycky ho pište bez tečky, protože jde o sloveso. Ptáte se jaké? Je to rozkazovací způsob slovesa vidět, tedy nabádáte někoho, aby se na něco podíval.

Zdroj: Dalibor a Petr Behún, Pište správně česky, 2018

Článek Pozor, nejčastější pravopisné chytáky, které dělají vrásky dětem i dospělým. Znáte je všechny? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.