Z Růženky se nestala ztracená hvězda

Ano, je to ona. Podle profilu v Paměti národa se někdejší filmová Růženka narodila jako Marie Horáková a dnes vystupuje jako Marka Míková; k 9. dubnu 2026 je jí 66 let.

O honoráři se po letech vyprávějí konkrétní částky, jenže veřejně dostupné zdroje nemají primární doklad, takže bezpečně sedí jen opatrná verze: za princeznu dostala nízkou částku v řádu několika tisíc korun.

S kytarou je to jinak. Když jsem v redakci VědaŽivě ověřovala dnešní podobu její práce, web Zubů nehtů i osobní profil Marky Míkové ukázaly stejnou věc: v kapele stojí za klávesami a zpívá. Zuby nehty jsou kultovní česká alternativní kapela a právě tady se titulková nadsázka láme o detail, který je potřeba narovnat, protože z kytaristky by se rychle stala věcná chyba.

Filmová dráha pak rychle ztichla. V rozhovoru na webu Marky Míkové sama říká, že po Růžence čekala další příležitosti, ale větší filmovou roli už nedostala, a její oficiální filmografie pak skutečně ukazuje už jen několik dalších titulů.

Na herectví ji nevzala DAMU, tedy Divadelní fakulta AMU v Praze. Později tam ale vystudovala režii a dramaturgii na loutkářství. A právě ve chvíli, kdy film umlkl, začal její nejviditelnější druhý život.

Nové jeviště našla tam, kde se mění atmosféra pokoje

Scénu si dnes staví jinde. Podle spolku Loutky v nemocnici se jevištěm často stává i nemocniční postýlka, ne jen herna nebo sál. Loutky v nemocnici jsou spolek, který pomocí loutek a hudby chodí do nemocnic, léčeben i hospiců, takže Marka Míková dnes nevstupuje do kulis pohádky, ale do obyčejných pokojů, kde podobná návštěva mění atmosféru mnohem přímočařeji.

Pak nastoupí čísla. Podle Loutek v nemocnici spolek vznikl v roce 2005, dnes s ním ve zdravotnických zařízeních pomáhá více než třicet profesionálních loutkářů a muzikantů, zvládá okolo 1400 návštěv ročně a pomohl více než 56 tisícům pacientů. V tu chvíli se portrét bývalé pohádkové hvězdy překlopí: místo vyhaslé vzpomínky stojí před čtenářem dlouhá a pravidelná práce s měřitelným dopadem.

Právě proto neplatí zkratka, že po ní slehla zem. Když jsem v redakci VědaŽivě prošla aktuální program Zubů nehtů, autorský profil na webu Arga i osobní stránky Marky Míkové, vyšel z toho opačný obrázek: nemocniční pokoje tvoří jen jednu část její dnešní práce. A nemocnice navíc nejsou jediné místo, kde je dnes Marka Míková vidět.

Dnešek stojí na hudbě, knihách i loutkách

Její druhá kariéra stojí na víc než jedné noze. V současné sestavě Zubů nehtů dál platí za klávesistku a zpěvačku a nakladatelství Argo u ní mluví o skoro dvou desítkách knih. Jednotlivé profily se v přesném součtu mírně rozcházejí, ale pointu to nemění: z někdejší Růženky se nestala „bývalá herečka“, nýbrž aktivní autorka, muzikantka a loutkářka.

Nejsilnější razítko leží v literatuře. Magnesia Litera za knihu Kabát a kabelka jí v roce 2022 přinesla ocenění v kategorii knih pro děti a mládež; Magnesia Litera patří k nejvýznamnějším českým literárním cenám. Vedle toho má kapela v diskografii Zubů nehtů i album Srdce ven z roku 2021, takže hudba a psaní u ní neběží jako ozdoba po herecké minulosti, ale jako plnohodnotné pilíře dneška.

V redakci VědaŽivě proto v tomhle příběhu nevidím ztracenou slávu, ale špatně položenou otázku. Marka Míková se po Růžence neztratila; jen se přesunula z místa, které si pamatuje televize, na místa, kde ji dlouhodobě potvrzují hudba, knihy a práce s loutkami. Největší role Marky Míkové nezačala na zámku, ale až po něm.

Článek Honorář za Růženku byl k smíchu. Marka Míková dnes místo královské koruny krotí kytaru se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.