Proč skončili lovci mamutů: Nebylo co lovit, zdrojů bylo úplné minimum

Redakce VědaŽivě — Sun, 05 May 2024 02:37:00 +0000

Lovci a sběrači – tak bývají označováni první lidé, kteří náš kontinent obývali před desítkami tisíc let. Obývali rozsáhlé území mezi Dunajem a severským ledovcem, po kterém neustále putovali za potravou. Příhodné podmínky k životu jim přitom poskytovala oblast dnešní Moravy. Podle archeologických nálezů se jednalo o dobře živenou civilizaci, která rozhodně neměla nouzi o jídlo. Období blahobytu však mělo jednou skončit.

Lovci a sběrači v Evropě

V době, kdy bylo klima na Zemi značně studenější, než jak ho známe dnes, obývali náš kraj takzvaní gravettienci, pro které se vžil název lovci a sběrači. Vedli převážně kočovný život, během kterého téměř bez přestání táhli za stády sobů, divokých koní a především mamutů. Stejně jako zvířata i lidé se tak zdržovali v blízkosti velkých říčních toků a na úpatích kopců.

O jejich historii toho víme jen málo. Veškerá naše znalost tohoto období pramení z archeologických nálezů. Své obydlí si většinou stavěli ze dřeva a kostí, stěny a střechu následně vyplňovali drny a hlínou. Základním prvkem interiéru pak bylo velké centrální ohniště. Kromě místa na spaní pak každé obydlí mělo místo ke skladování masa a kůží.

Obydlí stavěli z kostí a dřeva, stěny vycpali trávou a drny.

Obchod i čilá komunikace

Lovci a sběrači se většinou zdržovali v tlupách, které obvykle čítaly okolo deseti lidí. Nebylo však výjimečné, že sem tam došlo k propojení dvou nebo více takových tlup. Většinou se tak dělo za účelem lovu na mamuty, které nebyly pro tehdejší lidi tak časté, jak se obecně věří. Lovy na mamuty se pořádaly pouze párkrát do roka a ve zbylém čase se zaměřovali na lov menší zvěře, jako jsou třeba zajíci.

Podle všeho probíhal mezi jednotlivými tlupami i velmi čilý obchod. Často si tak mezi sebou vyměňovali suroviny, nástroje nebo kamenné výrobky. Důkazem takového obchodu je například Willendorfská venuše, kterou archeologové našli v rakouském Aggsbachu. Vápenec, ze kterého byla vyrobena však pochází ze 150 kilometrů vzdálené Stránské skály u Brna.

Zánik lovců mamutů

Archeologické nálezy dokazují, že lovci a sběrači vedli poměrně bohaté a poklidné životy. Nálezy zubů dokazují, že byli dobře živeni a také nálezy kyprých Venuší dokazují, jaký ideál krásy a plodnosti uctívali. Ve své době měli dostatek zdrojů, které však s rozšiřující se populací začaly docházet. Lidé se tak museli novým podmínkám přizpůsobit, a tak se z kočovných lovců a sběračů postupně stávali usedlíci, kteří začali chovat vlastní zvěř a pěstovat plodiny.

Článek Proč skončili lovci mamutů: Nebylo co lovit, zdrojů bylo úplné minimum se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Byly objeveny prehistorické ženské lovkyně, které mění všechny předpoklady o roli pohlaví. Déle než 9 000 let máme špatnou pásku přes oči

Redakce VědaŽivě — Mon, 05 Jul 2021 03:05:00 +0000

V roce 2018 prováděl Randall Hass vykopávky v Andách, kde s týmem narazil na hroby staré až 9 000 let. Objevili tehdy několik koster a kamenné nástroje určené nepochybně lovcům. Nebo lovkyním, protože mnohé z nich ležely zřetelně vedle kosterních pozůstatků patřících ženám. A nešlo podle všeho o žádnou anomálii, takových lovkyň mohlo být napříč Amerikou v té době někde mezi třetinou a polovinou.

Silné lovkyně dávnověku

Tato studie je největším zvratem v dekády dlouhé debatě ohledně genderových rolí ve starých společnostech založených hlavně na lovu zvěře. Původně vědci věřili, že zkrátka muži lovili zvěř, zatímco ženy sbíraly plodiny a staraly se o děti. Po desítky let ale další vědci namítali, že tyto „tradiční“ role zdokumentované antropology nemusí nutně sahat do naší hluboké minulosti, jak někteří předpokládali.

Nové nálezy z Peru naznačují, že pohřbená byla ženská lovkyně, ovšem nahrávají tomu i další důkazy z jiných nalezišť. Nástroje v hrobech zahrnují hroty šípů, pazourky na lámání kamene i zpracování kůže ze zvířat. Všechny údaje jsou před našima očima, záleží tedy jen na způsobu, jakým si je archeologové budou vykládat. Při otevření těchto hrobů nalezli vědci konkrétně 24 kamenných nástrojů všeho druhu.

Komu nástroje patřily?

Vědci původně usoudili, že majitelem nástrojů byl muž, nejspíš důležitá osoba v komunitě, možná dokonce náčelník skupiny. V kontextu znalostí o světě to dávalo smysl. Podrobné zkoumání pozůstatků v laboratoři ovšem odhalilo fyziologii odpovídající ženě. K tomuto závěru vedla provedená analýza proteinů ze zubů, jež poskytují jasné spojení s pohlavím člověka. Je ovšem důležité zmínit, že tým zná jen biologické pohlaví, nikoli genderovou roli a identitu mrtvého.

Jinými slovy nelze spolehlivě stanovit, zda se tento jedinec žijící před 9 000 lety identifikoval ve společnosti jako muž nebo žena a jaké funkce mu příslušely. Tento nález každopádně otřásá běžnými předpoklady o našich velmi dávných předcích. Náš dosavadní pohled na tyto společnosti vychází z mnohem většího podílu mužů coby lovců a žen odpovědných za péči o osadu a výchovu dětí. Ostatně žena by se těžko mohla vydat na celodenní lov, zatímco by její malé dítě plakalo hlady v úkrytu.

Zdroj: BeydondBlindfold

Článek Byly objeveny prehistorické ženské lovkyně, které mění všechny předpoklady o roli pohlaví. Déle než 9 000 let máme špatnou pásku přes oči se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

lovci a sběrači – VědaŽivě.cz