Pláže, které si ochranu vysloužily

Capo di Feno tvoří dvě pláže, Petit Capo a Grand Capo, oddělené polem, s minimem civilizace okolo. Oficiální ajaccijský turistický web je popisuje jako místo „odpojení“, což zní marketingově, ale v praxi to znamená žádnou promenádu, žádný bufet s plastovými židlemi, žádný výtah z hotelu přímo na písek. Golfe de Lava nabízí dvoukilometrový pás pláže lemovaný hustou pobřežní vegetací maquis a spadá pod ochranu Natura 2000. A pak je tu Parata, skalnatý výběžek s výhledem na krvavě rudé ostrůvky Îles Sanguinaires, chráněný od roku 1974, s obnoveným labelem Grand Site de France z roku 2024.

Kvalita vody odpovídá vizuálnímu dojmu, i když ne plošně. Podle francouzského státního přehledu koupacích vod pro sezonu 2025 mají Capo di Feno, Petit Capo, Barbicaja, Ariadne i Ricanto klasifikaci „excellent“. Parata samotná ale dosahuje jen stupně „dobrá“. I tak jde o standard, který většina jadranských pláží nedosahuje.

Proč tam nestojí resorty

Odpověď není romantická, je byrokratická, a tím pádem spolehlivá. Îles Sanguinaires a pointe de la Parata jsou chráněným celkem od sedmdesátých let, další vrstva ochrany přibyla v devadesátých. Label Grand Site de France, obnovený naposledy v roce 2024, znamená řízený přístup, regulované parkování a pěší trasy navržené tak, aby návštěvník krajinu viděl, ale nepoškodil ji. U golfe de Lava zajišťuje totéž Natura 2000.

Hotely v regionu samozřejmě existují, ale drží se ve městě a v menších kapacitách. Oficiálně zalistovaný tříhvězdičkový La Pinède má 38 pokojů, to je měřítko, které tu funguje. Souvislá hotelová fronta jako na Makarské nebo v Bibione? Na těchto zátokách nemá šanci projít územním plánem. A podle nás je to přesně důvod, proč to tu vypadá tak, jak vypadá.

Cesta z Česka: ne složitá, ale ani triviální

Z Prahy do Ajaccia v červnu 2026 neexistuje přímý let. Skyscanner ukazuje spojení s přestupem, zpáteční tarif se pohybuje od zhruba 5 400 Kč, ale jde o dynamickou cenu, která se mění denně. Alternativa pro ty, kdo chtějí vlastní auto: trajekt z italského Livorna do Bastie trvá asi čtyři hodiny a orientační cena na Ferryhopperu začíná na 22 € za pěšího pasažéra, respektive kolem 86 € za dva dospělé s autem. Z Bastie do Ajaccia je to pak necelé tři hodiny po silnici.

Praktický verdikt: bez auta vychází většinou lépe let. S autem a pobytem delším než týden dává smysl trajekt přes Itálii, ale rezervujte dopředu, zvlášť na červenec a srpen. Moby už má pro sezonu 2026 aktivní nabídky.

Kolik to stojí a kdy jet

Ajaccio není levné Chorvatsko. Hlavní jídlo v běžné restauraci v centru vyjde na 16,50–28 €, dezert kolem 9 €. Noc ve tříhvězdičkovém hotelu startuje na 84–114 €, hotelové agregátory ukazují spodní hranici trhu kolem 85 € za noc. Náš odhad pro pár na sedm nocí bez dopravy: 1 000 až 1 600 €, tedy zhruba 25 000 až 40 000 Kč. V srpnu počítejte s horní polovinou pásma.

A právě srpen je klíčové slovo. Korsická agentura cestovního ruchu uvádí za rok 2024 celkem 37,6 milionu přenocování na ostrově, s absolutním vrcholem 13. a 14. srpna, přes 384 tisíc denních noclehů. Samotná Parata přitahuje ročně přes 450 tisíc návštěvníků. Červen a září jsou měsíce, kdy teploty už nebo ještě stačí na koupání, ale parkoviště u Capo di Feno se nezaplní do desáté dopoledne.

Proč o tom Češi skoro nevědí

Hlavní zahraniční trhy Korsiky jsou Německo, Itálie, Švýcarsko, Nizozemsko a Polsko. Česko mezi nimi nefiguruje. Chybí přímé lety, chybí balíčkové zájezdy velkých českých cestovek, chybí tradice. Korsika se v českém povědomí drží spíš jako „ten ostrov, odkud byl Napoleon“ než jako plážová destinace.

Přitom stačí odbočit z ajaccijské silnice na západ a za deset minut stojíte na písku, který by na Instagramu bez kontextu tipovali na Seychely. Rozdíl je v tom, že tady za tím pískem nestojí resort s all inclusive, ale maquis, žulové skály a tabulka Natura 2000. A to je přesně ten důvod, proč to tak vypadá, a proč to tak nejspíš zůstane.

Článek Pláže jako z drahého katalogu, ale bez obřích hotelů. Evropský Karibik ukrývá tyrkysové zátoky lemované eukalypty se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Livorno jako brána na oba ostrovy

Klíčový přístav pro cestu z Česka je Livorno. Z Prahy to sem je orientačně 1 019 km a zhruba jedenáct a půl hodiny jízdy, z Brna je vzdálenost téměř totožná. Kdo vyrazí brzy ráno, může být večer v přístavu.

Z Livorna pak jedou trajekty na obě strany. Na Korsiku, konkrétně do Bastie, nabízí Moby pro sezonu 2026 plavbu trvající čtyři a půl hodiny. Na severní Sardinii do Golfo Aranci počítejte se sedmi hodinami přes den, nebo s noční variantou, kdy nastoupíte večer a ráno vystupujete v přístavu. Moby na lince do Olbie nabízí dvou- i čtyřlůžkové kabiny, takže i rodina s dětmi může cestu přes noc prospat.

Cena trajektu se nedá shrnout jedním číslem. Dopravci pracují s dynamickým naceněním: záleží na datu, čase, obsazenosti, délce auta i zvoleném typu ubytování na palubě. Jedinou spolehlivou cestou je zadat konkrétní termín do rezervačního systému a porovnat. Pro rodinu se dvěma dětmi a vlastním autem ale platí jedno: čím delší pobyt plánujete, tím víc se cesta autem vyplatí oproti letenkám a půjčovně na místě.

Tři pláže, které stojí za celou cestu

La Pelosa, Sardinie. Extrémně mělká voda nad bílým dnem, věžička na ostrůvku v pozadí, „karibský“ dojem, který sardinská turistika sama přirovnává ke Karibiku. Pláž leží u městečka Stintino na severozápadním cípu ostrova a v sezoně funguje rezervační systém s omezeným počtem návštěvníků. Pro léto 2026 obec Stintino oznámila spuštění rezervací na 13. května od 9:00 na webu spiaggialapelosa.it. Kdo míří na červenec nebo srpen, měl by hlídat otevření systému a rezervovat co nejdřív, obec nezveřejňuje, jak rychle se termíny plní. Na pláž se dostanete shuttle z centra Stintina, takže auto parkujete ve městě.

Palombaggia, Korsika. Dlouhý pás jemného písku lemovaný borovicemi, mělká voda v odstínech, které korsická turistika popisuje jako „akvarel modří“. Leží kousek od Porto-Vecchia na jihu Korsiky a má solidní silniční přístup, parkoviště i kyvadlovou dopravu. Pro rodiny s malými dětmi je díky pozvolnému vstupu do vody jednou z nejpřívětivějších pláží celého ostrova.

Cala Goloritzé, Sardinie. Úplně jiná liga. Vápencový oblouk tyčící se nad zátokou s průzračnou vodou, dramatická scenérie pod stěnami oblíbenými horolezci. Jenže tahle krása se nedá „přijet a rozložit ručník“. Podle informací obce Baunei trvá sestup po stezce hodinu a půl, výstup zpět dvě hodiny, převýšení činí 500 metrů na 3,5 km a povinné jsou uzavřené boty s dobrou trakcí. S malými dětmi nebo slabšími koleny to není výlet na odpoledne. Alternativou je připlout po vodě, ale i to vyžaduje plánování.

Kde auto rozhoduje, a kde nepomůže

Vlastní vůz na Sardinii a Korsice není jen dopravní prostředek na ostrov. Je to nástroj svobody. Obě destinace mají pláže rozptýlené po desítkách kilometrů pobřeží a veřejná doprava je pokrývá jen částečně.

• La Pelosa: Auto doveze do Stintina, poslední úsek řeší shuttle. Bez auta se dostanete, ale jste závislí na autobusovém spojení z Alghera nebo Sassari.
• Palombaggia: Silniční přístup přímo k pláži, parkování na místě, navíc kyvadlová doprava z Porto-Vecchia. Zvládnete i bez vlastního vozu, ale s autem snáz kombinujete s dalšími plážemi na jihu Korsiky.
• Cala Goloritzé: Auto vás doveze k výchozímu bodu stezky nad zátokou. Dál už je to pěšky. Tady vlastní vůz pomůže jen na začátku, zbytek je na vašich nohách.

Praktická rada k trajektu: pokud vezete střešní box nebo nosič kol, počítejte s tím, že dopravci měří celkové rozměry vozidla včetně všech nástaveb. Moby výslovně uvádí, že zadní nosič kol se počítá do celkové délky a střešní box do výšky. U Corsica Ferries platí, že auto s nosičem kol do pěti metrů délky spadá do kategorie B bez doplatku. Kdo má naložený vůz s kajakem na střeše, měl by rozměry zadat poctivě při rezervaci.

Dva ostrovy, jeden roadtrip

Sardinie a Korsika se dají spojit do jedné cesty, aniž byste se vraceli na pevninu. Z přístavu Santa Teresa Gallura na severním cípu Sardinie jezdí trajekt Moby do Bonifacia na jihu Korsiky, plavba trvá asi padesát minut. Můžete tak strávit první polovinu dovolené na sardinských plážích a druhou na korsických, nebo naopak.

Sardinie se v tomto kontextu hodí víc pro klasickou plážovou dovolenou s rodinou: mělké zátoky, organizované pláže, přívětivý terén. Korsika přidává k plážím drsnější ostrovní charakter, horské silnice a pocit, že jste na roadtripu, ne jen u moře. Ideální kombinace pro ty, kdo chtějí obojí.

Kdy vyrazit

Červenec a srpen znamenají špičku sezony: plné pláže, vyšší ceny trajektů, nutnost rezervovat La Pelosu s předstihem. Kdo hledá kompromis mezi koupáním a menšími davy, měl by mířit na druhou polovinu června nebo začátek září. Voda je o pár stupňů chladnější, ale pláže patří vám.

Pro krátký prodloužený víkend cesta autem smysl nedává: jedenáct hodin řízení plus trajekt spolkne příliš mnoho času. Ale pro týden a víc, s plným kufrem, dětskými sedačkami a paddleboardem na střeše, je to způsob, jak si Středomoří užít na vlastních podmínkách. Bez front u odbavení, bez váhového limitu a s klíčky od auta v kapse od první minuty na ostrově.

Článek Za tyrkysovým mořem bez letenek. Na nejkrásnější pláže Sardinie a Korsiky dojedete i autem se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.