Od kamene ke kameni, od proudu k proudu

Lidé během procesu osidlování odstraňovali bobří hráze, čerpali z říček příliš mnoho vody a v zásadě drancovali krajinu více, než dokázala unést. Aby zachránili to málo, co z vodních ploch zbývá, učí se dnes ochránci přírody udržovat toky starými metodami, které potřebují jen lidskou ruku a pravidelnost. Vzácné mokřady totiž dnes tvoří už jen asi 2 % suchého Západu, a i tato místa se hroutí. Více jak polovina všech toků v Americe je ve špatné kondici a jen stěží zásobují divokou přírodu a lidi zároveň.

NRCS proto organizuje řadu workshopů, kde se každý může naučit základní ochranu vodních toků, která už není jen kratochvílí, ale holou nutností. A práce mnoha dobrovolníků spočívající ve stavbě hrází z kamenů a větví přináší ovoce. Prameny v létě tak snadno nevysychají, bobři i další zvířata se vrací. Poslední zprávy dokládají, že území, kde hospodaří bobři, odolávají lépe požárům.

Naplnění houby co nejvíce

Každé jaro nasávají říční nivy spoustu vody ze sněhu, který taje vysoko v horách. Jsou jako houby, jež jsou následně ždímány od léta do podzimu, kdy je sníh dávno pryč a prší zřídkakdy. Čím více vody zůstane v krajině, tím déle zásobuje rostliny a vlastně celé území. Dostatečný říční tok taky chrání oblast před katastrofami, protože mokré území plné živoucí vegetace může zpomalit záplavy, snese delší období bez deště nebo lokální požáry. Klasická obnova dnešních toků přitom může stát až 500 000 dolarů za míli.

Projekty jsou totiž obvykle složité a pracují s těžkou technikou. To je nepochybně potřeba pro obnovu těch největších toků. Jenže USA jsou napájeny obrovskou sítí drobných říček, které se dají doslova přeskočit a tvoří až 90 % celého místního vodstva. Ručně budované přehrady fungují v těchto případech velmi dobře, a to za desetinu ceny. Navíc jdou naproti přírodě, která se po čase dovede o kvalitu toku postarat sama. A člověk udělá nejlépe, když se jí neplete pod nohy.

Zdroj: Science News

Článek Jednoduché ruční stavby pomáhají řekám přežít. Jejich popularita a pozitivní dopady na divokou přírodu průběžně rostou se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.