Hornická ubytovna, která přežila svůj důl

Breitenkopfhütte nevznikla jako turistický projekt. Na jihovýchodním okraji karu Igelskar, přilepeném pod obřím skalním převisem na západním úpatí Breitenkopfu, stávala ubytovna horníků. Těžba rudy v Igelskaru skončila v roce 1913, pozůstatky štol se táhnou podél přístupové cesty v nadmořských výškách od 1 650 do 2 060 metrů. Nejvýše položená štola leží přímo u chaty, vstup je ale zatarasený dřevem a odborná studie popisuje průchod jako nebezpečný už po deseti metrech.

Sekce Coburg objekt převzala v létě 1936 a přestavěla ho na jednoduchou horolezeckou chatu. Slavnostní otevření proběhlo 21. září téhož roku. Od té doby chata stojí v nadmořské výšce zhruba 2 020 až 2 040 metrů (oficiální zdroje se v přesném čísle rozcházejí) a nabízí přesně to, co nabízela tehdy: střechu nad hlavou a sporák.

Co v chatě je a co si musíte přinést sami

V přízemí najdete dřevěný sporák a vybavenou kuchyň s nádobím. V patře šest matrací s dekami. Tím výčet končí.

Co chata nemá a co z toho plyne pro návštěvníka:

• Elektřina – žádná, ani solární panel. Světlo si přinesete sami: svíčky, čelovku nebo plynovou lampu.
• Voda v chatě – není. Pramen teče asi 150 metrů pod chatou, potřebujete vlastní nádoby.
• Dřevo na topení – depozit je na začátku přístupové cesty v údolí. Kdo ho nevynese, ten netopí.
• Personál, sprcha, Wi-Fi, rezervační systém – nic z toho neexistuje.

Vstup zajišťuje obecný zámek Alpenvereinu. Klíč si půjčíte v kterékoliv sekci. Nocleh je zpoplatněný přes pokladničku v chatě, konkrétní částku sděluje sekce Coburg. Podle obecných pravidel DAV je povinný vlastní spacák nebo vložka.

Jak malá vlastně je, a proč to fascinuje

Pro srovnání: DAV spravuje 323 chat s celkem asi 20 000 lůžky, průměr vychází na 62 míst na chatu. Nedaleká Coburger Hütte, odkud vede k Breitenkopfhütte neobtížná túra, má 85 míst. I Rojacherhütte, kterou časopis ALPIN označuje za nejmenší obsluhovanou chatu v Alpách, disponuje půdorysem zhruba 29 metrů čtverečních a devíti místy.

Breitenkopfhütte se svými 16 metry čtverečními a šesti místy je tedy výrazně mimo standard. Absolutní celoalpský rekord nelze stoprocentně ověřit (neexistuje centrální registr všech úkrytů), ale mezi chatami v majetku sekcí DAV a ÖAV jde o naprostou raritu.

Fascinace přitom neplyne z extrémního výstupu. K chatě vede značená horská stezka: z Ehrwaldu 3,5 hodiny, z Oberleutasche 4,5 hodiny. Kouzlo je jinde – v tom, že na konci běžné túry čeká nocleh v režimu, který zbytek Alp opustil před desítkami let.

Cesta z Česka a co vědět před výjezdem

Z Prahy je Ehrwald vzdálený necelých 500 kilometrů autem přes Mnichov a Garmisch-Partenkirchen, jízda zabere kolem čtyř a půl hodiny. Z Brna počítejte s 630 kilometry a šesti hodinami přes Salzburg. Vlakem se dá dojet z Prahy přes Mnichov do stanice Ehrwald Zugspitzbahn zhruba za devět hodin, pak následuje pěší výstup.

Praktické minimum do batohu: AV klíč, členský průkaz, hotovost, čelovka, svíčky, nádoby na vodu, dřevo z depozitu, teplé vrstvy, powerbanka a osobní lékárnička. Pro sezonu 2026 sekce Coburg avizuje dvě uzávěry: 25.–27. června kvůli revizním pracím a 10.–12. září kvůli oslavám výročí chaty.

Článek Nejmenší horská chata v Alpách stojí mezi skalami bez vody a elektřiny se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.