Případ jménem geocentrismus

Naše denní realita se díky vědomí elektronů nebo protonů nijak neliší a to samé platí pro heliocentrismus. Při absenci jakýchkoli znalostí o světě by nám geocentrismus přišel naprosto v pořádku, protože Země se s námi přece nehýbe, že? Dalším argumentem pro geocentrický model je hvězdná paralaxa či její absence. Jedná se o zdánlivou změnu viditelných objektů v závislosti na tom, odkud se na ně díváme.

Staří Řekové tvrdili, že jestli se Země pohybuje kolem Slunce, pak by hvězdy měnily pozici právě kvůli jejímu pohybu. Jenže ony se nehýbou. Respektive hýbou, ale nehýbou se dostatečně na to, abychom si toho my všimli. Je to naprosto totéž jako pocit, že vás při řízení auta sleduje Měsíc. Je zkrátka příliš daleko na to, abychom si jakékoli změny všimli. S postupujícím pokrokem v pozorování má geocentrismus stále více trhlin.

Jak poznat oběh kolem Slunce

Můžete věřit učebnicím. Případně existuje několik postupů, jak si ověřit, co obíhá kolem čeho. Jedním z nich jsou fáze planety Venuše, která je na nebi viditelná. Krom toho vykazuje podobné rysy a fáze jako Měsíc. Zaprvé ji vidíme proto, že odráží světlo Slunce.  Zadruhé díky fázím je někdy blíž a někdy dál. Plnou Venuši tak uvidíte, když je na druhé straně Slunce. A jak by mohly Slunce a Venuše obíhat kolem Země a současně se Venuše dostat takhle daleko?

Právě tohle je něco, co spatřil Galileo svým dalekohledem. A další byly měsíce Jupiteru, což můžete zopakovat. Opatřete si nějaký základní dalekohled a podívejte se na Jupiter. Nejspíš uvidíte jen tečku bez detailů. Jenže kolem ní budou další tečky. Pointou je, že geocentrismus tvrdí, že všechno obíhá kolem Země. Ale něco také obíhá čistě kolem Jupiteru, ne kolem Země. Už jen tato prostá skutečnost zasazuje geocentrismu solidní ránu.

Zdroj: Wired

Článek Země obíhá kolem Slunce, učí nás ve škole. Je tomu opravdu tak? Učitelé vám neřekli úplnou pravdu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.