Místo, které dodnes nikoho nepustí do vody

Cheviot Beach není a nikdy nebyla běžná pláž. Jde o úsek pobřeží v Point Nepean National Park, kde se otevřený oceán opírá o skalnatý terén, proudy mění směr bez varování a příboj dokáže strhnout i zkušeného plavce. Holt přitom nebyl žádný nováček, u tohoto pobřeží plaval opakovaně a místní podmínky znal.

Jak moc je místo nebezpečné, nejlépe dokládá současnost. Podle aktuálních pravidel Parks Victoria je přístup na Cheviot Beach zakázán z bezpečnostních důvodů. V celé přilehlé části parku platí zákaz plavání, brodění i potápění. Paradox Holtova případu tedy nespočívá v tom, že by zmizel na otevřeném oceánu stovky kilometrů od civilizace. Zmizel nedaleko břehu, v dosahu lidí, kteří s ním přišli, a přesto mu nikdo nedokázal pomoct.

Dva závěry, jedna záhada

Právně je případ uzavřen. A to dvakrát. Společná zpráva Commonwealth Police a Victoria Police z ledna 1968 konstatovala, že nic nenasvědčuje jiné příčině než nešťastné náhodě. Vláda tehdy nepovažovala za nutné zahájit formální koronerské řízení, premiér byl prohlášen za mrtvého a země šla dál.

Formální tečka ale přišla až o 37 let později. Dne 2. září 2005 viktoriánský koroner Graeme Johnstone oficiálně určil utonutí jako příčinu smrti a konspirační teorie (od čínské ponorky přes zásah CIA po fingované zmizení s milenkou) označil za „fantaskní“. Jediná otázka, na kterou ani koroner nedokázal odpovědět, zněla: proč se tělo nikdy nenašlo. Policejní zpráva nabízela několik vysvětlení: odnesení proudy, zaklínění ve skalních štěrbinách, zásah mořských živočichů. Žádné z nich se ovšem nepodařilo potvrdit.

A právě tady leží jádro celé „záhady“. Příčina smrti je z právního hlediska jasná. Chybějící tělo ale znamená, že příběh nemá fyzický konec, a lidská mysl takovou mezeru přirozeně vyplňuje spekulacemi.

Stát truchlí, zatímco pátrání ještě běží

Zmizení úřadujícího premiéra vyvolalo okamžitou ústavní krizi. Generální guvernér Lord Casey 18. prosince ve 22:00 oznámil ukončení Holtovy komise. Následující den jmenoval vicepremiéra Johna McEwena dočasným předsedou vlády. Liberální strana si 9. ledna 1968 zvolila nového lídra, senátora Johna Gortona, který se stal premiérem.

Ještě pozoruhodnější je časová souslednost truchlení a hledání. Smuteční obřad v melbournské katedrále proběhl 22. prosince 1967, tedy třináct dní před oficiálním ukončením pátrání. Podle National Archives of Australia šlo o největší shromáždění světových lídrů v australských dějinách. Přiletěl americký prezident Lyndon B. Johnson, britský premiér Harold Wilson a zástupci desítek dalších zemí. Johnson ve své zprávě mluvil o ztrátě „odvážného a prozíravého vůdce“ a osobního přítele. Nebyl to jen protokol; Holt byl klíčovým spojencem USA v jihovýchodní Asii a jedním z nejhlasitějších zastánců australské účasti ve Vietnamu.

Proč záhada přežívá i po šedesáti letech

Austrálie přitom měla tři premiéry, kteří zemřeli ve funkci. Joseph Lyons podlehl srdeční zástavě v roce 1939, John Curtin zemřel po zdravotním kolapsu v roce 1945. Obě úmrtí byla tragická, ale srozumitelná: proběhla uvnitř státní mašinérie, s jasnými okolnostmi a tělem. Holt je jediný, kdo zmizel. Nezemřel při atentátu, nepadl v boji, nepodlehl nemoci. Šel se jenom koupat.

Článek Zmizení Harolda Holta v roce 1967 patří k nejznámějším záhadám australské politiky se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.