<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>glukosa &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/glukosa/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Fri, 08 Oct 2021 16:03:20 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>glukosa &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Všechno vás snadno vytočí, když jste hladoví? Vědci mají vysvětlení, co za tím stojí</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/souvislost-hladu-a-podrazdenosti/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 09 Oct 2021 03:05:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[glukosa]]></category>
		<category><![CDATA[Mozek]]></category>
		<category><![CDATA[trávení]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=33721</guid>

					<description><![CDATA[<p>Pokud na vás někdo vyjel prakticky bezdůvodně a byl zrovna hladový, zažili jste jasně vymezený fenomén. Když zrovna baží po potravě, jsou někteří lidé skutečně podráždění.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jenže odkud se zrovna tahle nerudnost bere? A proč se týká jen některých lidí a u jiných se tento problém neobjevuje? Odpověď na tyto palčivé otázky leží v&nbsp;procesech, které se v&nbsp;našem těle<strong> dějí právě tehdy, když organismus potřebuje potravu</strong>. Jakékoli složky potravy, tedy v&nbsp;základu sacharidy, proteiny a tuky, jsou následně rozloženy na jednoduché cukry, aminokyseliny a mastné kyseliny. Tyto živiny pak putují do krevního řečiště člověka, které je dále rozvádí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-postupn-bytek-ivin">Postupný úbytek živin</h2>



<p>Kromě výživy pro jednotlivé tkáně nás tyto látky zásobují také energií. Postupem času pak obsah těchto látek v&nbsp;krvi nevyhnutelně klesá a my uvažujeme o dalším jídle. Pokud hladina živin klesne příliš – po dostatečném čase –, <strong>mozek tuto situaci vyhodnotí jako ohrožení života</strong>. Mozek má totiž od dalších částí těla jednu zásadní odlišnost. Zatímco jiné orgány jsou schopny využít energii z&nbsp;různých druhů živin, náš mozek potřebuje pro provoz výhradně glukózu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/zmrzlina-kornout-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-33746 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Tohohle rozdílu jste si nejspíš všimli v&nbsp;momentě, kdy vás doslova „nakoplo“ něco sladkého. Když máte hlad, i jednoduché úkoly se zdají obtížné a děláte zcela hloupé chyby, protože hladina cukru v&nbsp;krvi klesá. <strong>Stejný efekt se pak projevuje i ve společenském chování,</strong> například právě překračováním norem, křikem a podrážděnosti. A to bez ohledu na to, zda je druhá strana někdo zcela neznámý, nebo kolega a kamarád. Zní vám to trochu povědomě?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pr-h-ohro-enosti">Práh ohroženosti</h2>



<p>Jakmile pokles cukru dosáhne určité úrovně, mozek vyšle signál k&nbsp;produkci hormonů, které hladinu glukózy vyrovnají. Jeden z&nbsp;nich je také adrenalin, který se v&nbsp;krvi objevuje při jakékoli stresové situaci.<strong> Je to primární hormon stojící za nastavením „uteč nebo bojuj“</strong>, které je spuštěno při jakémkoli ohrožení. Nejjednodušší metoda, jak tomuto mechanismu předejít, je najíst se ještě předtím, než dostanete reálně hlad. Vyhněte se ovšem nekvalitním potravinám.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rozhnevany-muz-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-33743 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Při zmínce o cukru vás nepochybně napadly sladkosti, čokoláda či müsli tyčinka. Ačkoli mohou hlad zahnat, způsobují prudký nárůst hladiny glukózy v&nbsp;krvi, která pak ale stejně rychle opadá. <strong>Nakonec vás tak dovedou jen k&nbsp;pocitu ještě většího hladu.</strong> Je to zkrátka rychlé řešení, které ovšem nepřinese kýžený efekt. Pokud je to jen trochu možné, je vždycky lepší pravidelné jídlo, které hladinu potřebné energie doplňuje průběžně. Pozorujete podrážděnost z hladu u sebe či někoho z vašeho okolí?</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-brightside">Zdroj: <a href="https://brightside.me/article/why-do-some-people-get-angry-when-theyre-hungry-12155/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">BrightSide</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/souvislost-hladu-a-podrazdenosti/">Všechno vás snadno vytočí, když jste hladoví? Vědci mají vysvětlení, co za tím stojí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
