Planety neobvyklých oběžných drah

Její stáří se odhaduje na 2,64 miliardy let a efektivní teplota tohoto tělesa je 5 155 stupňů Celsia. Její metalicita je víc než 2krát vyšší, než u Slunce. V astronomii tento pojem vyjadřuje poměr obsahu těžších prvků v tělesu vzhledem k obsahu helia a vodíku. Astronomové již dříve našli na okolní oběžné dráze velmi horkou exoplanetu třídy Jupiteru, označenou aktuálně HD 83443 b. Teď skupina vědců objevila další slibná tělesa.

Tým astronomů vedený Adrianou Errico z Univerzity South Queensland v Austrálii objevil další obří planetu. Její existenci potvrdila pozorovaná data za použití čtyř ultrapřesných přístrojů. Astronomové také analyzovali řadu dat shromážděných z dalších pozorování za posledních 22 let. Tento nově objevený mimozemský svět dostal označení HD 83443 c. Podle výpočtů má 1,5krát větší hmotnost, než Jupiter.

Jeden kód a několik verzí

Svou hostitelskou hvězdu obíhá každých 22,6 roku a je vzdálena asi 8 astronomických jednotek (AU). Jedná se o astronomickou jednotku délky. Původně byla definována jako střední vzdálenost Země od Slunce. Byla stanovena v roce 1771 při sledování přechodu Venuše přes sluneční disk francouzským astronomem Jérôme Lalandem. Astronomové zdůrazňují, že oběžná dráha HD 83443 c má neobvyklou excentricitu 0,76.

To znamená, že tato planeta byla v minulosti vystavena vlivu jiných velkých těles, případně jim stále podléhá. Je docela dobře možné, že tento planetární systém může obsahovat ještě třetí, tentokrát méně hmotnou planetu. Ta by mohla být menší, než 0,4 hmotnosti Jupiteru. Autoři práce ovšem upozorňují na nutnost dalšího výzkumu tohoto systému. Jen tak bude možné lépe poznat jeho vlastnosti a zákonitosti, které slibují mnohé další objevy.

Co dalšího myslíte, že astronomové v systému objeví?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Byl objeven druhý mimozemský svět. Nachází se jen kousek od hvězdy, která je Zemi jednou z nejbližších se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Hubble a ESPRESSO

K podrobnému průzkumu využil tým badatelů data z Hubbleova vesmírného teleskopu a také optické údaje z přístroje ESPRESSO. Nejedná se však o kávovar, nýbrž o aparát na pozemním dalekohledu Very Large Telescope. Rozbor atmosféry následně odhalil přítomnost sodíku, prvek se ovšem vyskytl v mnohem nižší nadmořské výšce, než jakou vědci očekávali. Infračervené pásmo pak vyjevilo silné signály, jasný důkaz přítomnosti vodní páry.

Nebyla ale zachytitelná na viditelných délkách, což znamená, že je níž, takže ji zastiňují mraky planety. Další data z teleskopů tým využil pro určení právě nadmořské výšky těchto mračen. Ta jsou nakonec překvapivě opravdu velmi nízko a jejich atmosférický tlak je 0,3 – 0,5 milibarů. Dosud se ovšem astronomové nebyli schopni dopátrat jejich složení. Jediným poznatkem je, že je netvoří vodní kapky jako v případě mraků na naší planetě.

Planeta pro další bádání

Autor hlavní studie Romain Allart, astronom z Université de Montréal, také uvedl, že si jeho tým dosud láme hlavu nad polohou mračen. Je totiž otázkou, proč se sodík nachází právě v tak nečekané nadmořské výšce. Strukturu atmosféry planety WASP-127b tak nejspíše odhalí a podrobně popíšou až další týmy a budoucí pečlivé studie. Díky rozborům bude také možné predikovat počasí nejen na WASP-127b, ale i dalších exoplanetách, kde dojde k rozboru.

Hubbleův vesmírný teleskop patří do souboru tzv. Velkých kosmických observatoří, což je program výzkumu vesmíru zaštítěný NASA. Mimo tento soubor má být v budoucnu vypuštěn dalekohled Jamese Webba (mělo k tomu dojít už v roce 2021), který má zkoumat infračervenou oblast spektra. Kromě toho má být tento přístroj také náhradou právě Hubbleova teleskopu, který dosluhuje a NASA u něj nepočítá s dalšími servisními misemi.

Co myslíte, kdy bude nový teleskop obíhat naši planetu?

Zdroj: Aanda

Článek Snímky vzdálené exoplanety odhalily mraky. Astronomové zkoumají do detailu její atmosféru, věří v obyvatelné prostředí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Exoplanety – je to to správné místo k životu?

V posledních desetiletích se s výzkumem exoplanet roztrhl pytel. Jsou to planety, které obíhají v obyvatelné zóně u svého slunce. Je to dost daleko, aby energie jejich slunce nebyla příliš silná, a zároveň dost blízko, aby planeta nebyla zmrzlá. Současně není otáčení příliš rychlé, může tam tedy být život. Důležitou podmínkou je voda. V poslední době se vědcům podařilo takových planet objevit celou řadu, a některé z nich splňují tyto podmínky pro život ve velké míře. Správná poloha se pozná při dlouhodobém pozorování takové planety. Když při pozorování ztmavne, znamená to, že prochází přes svoje slunce a z rozdílu barev se nechá vyhodnotit, jaké podmínky na planetě panují.

Existují i jiné výzkumné metody

Na začátku byla otázka, zda existuje život i na jiných planetách, a zda nás mohou mimozemšťané pozorovat. V novém článku tedy vědci převrátili tento vzorec a položili si otázku: Které blízké hvězdy jsou správně seřazené tak, aby viděli tranzit Země před Sluncem? A jsou schopné formy života na těchto planetách detekovat známky nás? A odpověď je ano, pro blízké hvězdné soustavy. Pokud by se pozorovatelé z těchto hvězd zaměřili na Zemi, byli by schopni detekovat biosféru naší modré planety.

Jak daleko je doba, kdy se setkáme s mimozemšťany?

Podle dosavadních výzkumů vesmíru víme, že v dosahu našich dalekohledů existuje více než 4200 planet, které obíhají kolem 3185 Sluncí, a mohou splňovat podmínky exoplanety. Přibližně 1000 z nich splňuje opačnou podmínku, že ne my je, ale oni mohou pozorovat nás. Pokud ano, určitě mají technické prostředky, aby nás mohli zpozorovat, a pak se na Zemi dále zaměřit. Nejvíce vzdálená planeta je od nás 326 světelných let, ta nejbližší 26 světelných let. Pro nás jsou to vzdálenosti, které se současnými raketami neumíme překonat, ale co když mimozemšťané takové prostředky mají? V dalším výzkumu nám může pomoci dalekohled Jamese Webba, který má být do kosmu vypuštěný v průběhu tohoto desetiletí.

Článek Jsme ve vesmíru sami, nebo jsou obydlené i jiné planety? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.