Za soumraku dynastie

Do historie tato žena poprvé vplula 29. listopadu roku 1835 jako docela obyčejné čínské děvče jménem Yehe Nara. Měla ovšem určité postavení, protože byla dcerou z rodiny nižší vládnoucí šlechty Mandžuů. Ve věku 16 let byla přivedena do Zakázaného města, aby se přidala k císařovu harému. To zní v dnešní době spíše jako trest, tehdy to však bylo pro mladou ženu velmi prestižní postavení. Záhy se vládnoucímu císaři velmi zalíbila.

Panovník ji totiž slyšel zpívat a chtěl ji vidět osobně. Vzápětí se do ní zamiloval a pravidelně ji zval do své ložnice, takže mu brzy porodila syna. To jí vysloužilo titul Tz’u-Hsi, tedy „císařovna západního paláce“. Když císař roku 1861 zemřel, její pětiletý syn byl jediným mužským dědicem a stal se císařem Tchung-č‘. Cch‘-si se tak stala „císařovnou vdovou“ a vládnoucí regentkou. Tohoto postavení se vzdala v den, kdy bylo jejímu synovi 17 let.

Otázka politické vychytralosti

Jenže Tchung-č‘ zemřel o dva roky později a Cch‘-si se do své pozice vrátila. Tentokrát zastupovala svého tříletého synovce Kuang-sü. Posloupnost událostí vnímají někteří historici jako důkaz císařovniny politické vychytralosti. V době, kdy Tchung-č‘ zemřel, neměl dědice, ovšem jeho první konkubína byla těhotná. Během debat o nástupnictví však i se svým nenarozeným dítětem zemřela. Dvůr její smrt označil za sebevraždu, vzbudilo to však značné podezření.

Ovšem i pokud by šlo o vraždy, nemusela je mít na svědomí právě Cch‘-si. Zesnulý císař měl pět bratrů, kteří měli své vlastní ambice, pokud šlo o ovládání trůnu, ačkoli pouze nepřímo. Pod nánosy historických mýtů a zkazek se tak skrývá osud ženy, která byla uvězněná v pozici, ze které nebylo příliš východisek. Jednalo se o bystrou a ambiciózní ženu, ale její život rozhodně nebyl pohádkou. Znáte další případy podivných nástupnictví?

Zdroj: SmithsonianMag

Článek Čarodějka z východu, nejkrutější vládkyně Číny vládla tajně zpoza trůnu. Vše měla v malíčku se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.