Žíla, která přepsala horninu

Někdy ve třetihorách pronikla svislou puklinou v křídovém pískovci žíla polzenitu, vzácné vyvřeliny typické pro severní Čechy. S magmatem stoupaly horké plyny a hydrotermální roztoky. Pískovec v okolí žíly se zahřál, a hlavně zpevnil: křemitý tmel vyplnil póry a objem pórů v hornině klesl podle výzkumu Geologického ústavu AV ČR až o polovinu. Když pak hornina chladla, popraskala – nejprve do desek rovnoběžných s žílou, místy až do drobných čtyř- až šestibokých sloupků. Orientace puklin odpovídá směru ochlazování od zdroje tepla, ne původnímu sedimentárnímu vrstvení.

A tady je paradox, který dělá Dutý kámen tak výjimečným. Samotná polzenitová žíla, která celý proces spustila, je dnes většinou zvětralá, měkká a v terénu téměř neviditelná. Hřbet drží právě ten zpevněný pískovec kolem ní. Sopečný zásah je čitelný na pískovci, ne na vyvřelině.

Proč je eroze „opačná“

V typických českých kvádrových pískovcích, ať už v Českém Švýcarsku, Adršpachu, nebo na Kokořínsku, rozpad řídí původní sedimentární stavba. Voda, mráz a vítr pracují podél vrstev a zlomů, výsledkem jsou soutěsky, brány, okna a izolované věže. Na Dutém kameni rozpad určuje struktura, kterou vytvořilo magma. Sloupky a desky se odlupují podle puklinové sítě vzniklé kontaktním teplem, ne podle vrstevních ploch.

Geolog Petr Kühn ve studii z roku 2002 shrnul, že preparace hřbetu nešla „běžně po sedimentární stavbě“, ale podle geometrie kontaktní zóny. Novější syntéza publikovaná v časopise Geoheritage řadí Dutý kámen mezi klasické světové lokality tepelné sloupcovité odlučnosti v pískovci. Takových míst je na celém světě známo jen asi pětadvacet, z toho patnáct v oblasti české křídové pánve a přilehlého Saska. Dutý kámen je z nich považován za nejdokonaleji vyvinutý.

Co tu uvidíte a jak se tam dostat

Přírodní památka, chráněná od roku 1963, leží přímo u silnice I/13 ze Cvikova směrem na Jablonné v Podještědí, u obce Drnovec. Od malého parkoviště u motorestu Dutý kámen vedou zelené šipky asi tři sta metrů k začátku skal. Dalších zhruba pět set metrů stoupáte po staré cestě a 38 tesaných schodech na vyhlídkovou plošinu Širokého kamene. Nahoře čeká kamenný stůl se zbytky orientační tabule a slunečních hodin a reliéf básníka Theodora Körnera z let 1913–1914.

Výstup je krátký a technicky nenáročný, za sucha zvládnutelný v běžné turistické obuvi. Počítejte ale s tím, že:

• Terén je místy nestabilní. Česká geologická služba upozorňuje na gravitační rozvolnění hlavního útvaru Varhan a riziko zřícení.
• Parkoviště pojme asi jen pět aut; vzniklo v roce 2015, aby turisté nemuseli nebezpečně přebíhat silnici I/13.
• Lezení na skalách podléhá sezónnímu zákazu od 1. listopadu do 30. června, některé věže jsou zakázané trvale.
• Cesta není vhodná pro kočárky ani pro osoby s omezenou pohyblivostí.

Křehkost jako součást hodnoty

Dutý kámen čelí dvojímu tlaku. Přirozené zvětrávání a gravitace pomalu rozvolňují sloupky Varhan, proces, který tepelná přeměna před miliony let nastartovala, pokračuje dodnes. K tomu se přidává lidský faktor: otloukání, odlamování vzorků, intenzivní turistika. Právě proto má lokalita statut přírodní památky, ne jen geologické kuriozity.

V českém kontextu existují další místa, kde vulkanismus ovlivnil pískovec: Velký Grunov, Brniště, Jezovská hora u Kuřívod nebo svahy Ještědského hřbetu u Proseče. Žádné z nich ale nenabízí tak čistou a vizuálně srozumitelnou ukázku toho, co dokáže horké magma s obyčejným pískovcem.

Varhany Dutého kamene stojí právě proto, že jsou zpevněné. A zároveň právě proto, že jsou zpevněné jinak než cokoliv kolem, jednou spadnou. Otázka není jestli, ale kdy.

Článek Skalní hřbet u Cvikova je mezi turisty oblíbený. Eroduje opačným směrem než ostatní české pískovce. Geologové vysvětlují, proč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.