Od studentské práce k virálnímu fenoménu

Luková u Manětína bývala převážně německá obec. Po odsunu v roce 1945 se dosídlení nepodařilo a vesnice se vylidnila. Kostel sv. Jiří, postavený v barokním slohu, přežíval bez pravidelné údržby. V roce 1968 se při bohoslužbě zřítila část stropu a objekt byl uzavřen. Následovaly dekády tiché agónie: v roce 1992 oprava střechy věže, v roce 2011 provizorní statické zajištění klenby. Nic víc.

Zlom přišel na jaře 2013, rok po instalaci soch. Na vernisáž dorazil německý fotograf, jeho snímky se rozletěly internetem. Bílé přízraky v rozpadajícím se kostele uprostřed lesů, to je obraz, který nepotřebuje překlad ani kontext. Média po celém světě ho převzala. V roce 2020 už Český rozhlas psal, že kostel figuruje mezi deseti nejstrašidelnějšími místy světa. O tři roky později ho Condé Nast Traveler zařadil mezi „23 nejděsivějších míst na Zemi“.

Čísla, která zachránila střechu

Pozornost se rychle přetavila v peníze. Podle reportáže Českého rozhlasu z roku 2017 navštěvovalo kostel ročně kolem deseti tisíc lidí a dobrovolné dary na opravy činily 380 tisíc korun. To samo o sobě nestačilo na záchranu barokní stavby, ale udělalo něco zásadního: proměnilo opomíjenou ruinu v živý příběh, na který uměl reagovat dotační systém.

Římskokatolická farnost Manětín, pod kterou kostel spadá, na svém webu dokumentuje etapy rekonstrukce mezi lety 2015 a 2021. Přehled mluví jasně:

• 2015–2016 – statické zajištění, odvodnění, opěrné zdi
• 2017 – nová střecha lodi a presbytáře (dotace Ministerstva kultury, téměř dva miliony korun)
• 2018–2019 – oprava věže, západního průčelí
• 2020–2021 – fasády, okna, dveře, zavedení elektřiny

Celkem nejméně 8,3 milionu korun proinvestovaných za šest let. Na rok 2026 se podle databáze Zničené kostely počítá s dalšími 1,1 milionu na interiér a ohradní zeď. Z lokální ruiny, na kterou nikdo neměl peníze, se stal projekt s měřitelným rozpočtem a jasným harmonogramem.

Proč ty sochy fungují tak silně

Přezdívka „kostel duchů“ nevznikla náhodou. Hadravovy figury jsou dost lidské na to, aby je mozek četl jako přítomné osoby: sedí v lavicích, klečí, jedna drží dítě. Zároveň jsou dost nelidské: nemají tváře, nemají barvu, nemají gesta. Právě tahle mezera mezi rozpoznáním a nerozpoznáním spouští efekt, který psychologie popisuje jako znepokojivou lidskost – pocit, že něco vypadá téměř jako člověk, ale něco podstatného chybí.

V kontextu zchátralého kostela, obklopeného hřbitovem zaniklé obce, se k tomu přidává vrstva paměti. Figury nepředstavují konkrétní jména. Představují typ, věřícího, matku, rodinu, a tím odkazují na celou komunitu, která tu žila a zmizela. Bývalý průvodce Petr Koukl pro Český rozhlas popsal, že z 98 procent byly reakce návštěvníků pozitivní. Lidí, kteří se skutečně báli vstoupit, napočítal za celou dobu jen patnáct až dvacet. Většina prý odcházela v tichu. Ne vyděšená, ale zasažená.

Článek Kostel svatého Jiří v Lukové: Instalace sádrových soch zachránila chátrající památku, sází na lidskou psychologii se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Kolísání elektřiny a chování nejen spotřebičů

Mezi nejčastější signály od duší, které s vámi uvízly, je kolísání elektřiny. Pokud odborníci nenajdou žádnou závadu, jde velmi často právě o projev těchto fenoménů. To platí i pro zvláštní chování televize a samovolné změny kanálů. Dalšími projevy je samovolný pohyb dveří a mizení drobných předmětů. Znáte to, kdy si na vteřinu odložíte klíče a najednou tam nejsou? Nejde nutně o špatnou paměť. Dost možná je zrovna někdo s vámi.

Obvyklým jevem je také pokles teploty, případně závan vzduchu ve zcela nehybné a uzavřené místnosti. Nejvzácnějším znakem je zaslechnutí kroků. Stejně tak můžete zaslechnout rychlou chůzi ve vedlejším pokoji, když jste doma sami. Většinou to ale zaplašíme pokrčením ramen a svedeme to na přepracování či únavu. Na rozdíl od filmových zpracování není ale duch většinou přátelský Casper nebo zelený Slime z Krotitelů duchů.

Co je vlastně strašení a jakou formu mají duchové?

„Většinou jde o přítomnost určité energie, která se projevuje v prostoru a předmětech domácnosti. Moje osobní definice je, že jde o stín života vnímaný způsobem, který vzdoruje realitě,“ říká Paulson. „Může jít o inteligentní duši zesnulého, která z nějakého důvodu zůstává na tomto světě. Stejně tak zbytková energie, která je otištěna do domu.“ Podle keltské víry existuje „závoj“ mezi světem mrtvých a živých, který během podzimu slábne.

Dle legend mohou během Halloweenu duchové překročit práh našeho světa. Jestli tedy v tomto období cítíte podivnou energii nebo pozorujete zvláštní jevy, může být důvodem právě tohle. To neznamená, že je třeba hned utíkat. „Myslím, že většina duchů je neutrální nebo hodná, ti zlí jsou velmi vzácní. I v takovém případě mají ale živí více síly.“ Co v případě takových jevů dělat? Prvním krokem jsou informace, protože dávají možnosti.

Co se tu mohlo odehrát před námi?

Zjistěte si něco o historii vašeho domu. Kdo a jak tam žil před vámi, může odhalit důvody těchto podivných aktivit. Možná narazíte na tragédii, starý požár nebo jinou situaci, která se do stavby zkrátka „otiskla“. Tzv. paměť zdí nebo energetický otisk znamená, že se tu ve své formě stále odehrává dávný příběh. To samé platí pro věci v domě. „Hodně domů má starožitnosti ze dřeva nebo kamene, na které se tato energie umí navázat.“

„Pokud vás tyto projevy vyčerpávají, zkuste s duchem navázat kontakt. Cítíte-li negativní energie a máte strach, existují očistná kouzla, lze použít i požehnání kněze.“ Jste-li jakýmkoli způsobem věřící, určitě existují nějaké rituály. Pamatujte ale, že od domácího ducha se můžete hodně dovědět, pokud mu dovolíte zůstat. A někdy to bude zkrátka spolubydlící, který si z vás bude trochu dělat legraci. I to je ale forma společnosti.

Článek Varovná znamení, že je v bytě duch: Podle odborníků chce komunikovat, ať už na „to“ člověk věří, nebo ne se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Havárie neznámého plavidla

V oblasti lesa mělo dojít k dopadu neznámého objektu ve formě obrovské svítící koule. Na rok bylo místo uzavřeno speciální jednotkou a přístup neměli ani vojáci. Po opětovném zpřístupnění tu byly živé stromy s jednostranně sežehnutou kůrou, které byly u země a ve větvích nepoškozené. Podle hasičů tu došlo v roce 2000 k opálení kůry, protože hořel suchý podrost. Požár se podařilo uhasit, než se rozšířil na samotné stromy.

Děsivý přízrak černého muže

Říkají mu také Černý rytíř nebo Pán lesa. Několikrát bylo spatřeno zjevení popsané jako vysoký muž s černým kloboukem, který se nohama nedotýká země. Má dlouhý černý plášť a klobouk stažený do čela. Někteří svědci popisují bílou tvář skoro bez rysů, jen s náznakem očí a úst. Má se umět velmi rychle pohybovat a první zprávy o něm pochází z roku 1993. Někdy jeho výskyt předchází zvuk připomínající hru na panovu flétnu a poklesne teplota.

Červené oči a kroky v listí

Častým jevem jsou kroky zřetelně slyšitelné v suchém listí nebo ve sněhu. Jev pronásleduje osoby pohybující se lesem, ale není vidět žádný jejich původce. Někdy se tento fenomén spojuje i s Černým mužem. Po setmění se objevuje také dvojice červených očí asi 2 metry nad zemí. Jejich objevení někdy předchází červené světlo a bývají zešikmené. První zpráva je z roku 1994. Snahy o vysvětlení pracují se zadními světly auta. Svědci však popisují, že se k nim tento jev přibližoval a pronásledoval je.

Bílá paní a skoky v čase

Objevující se postava ženy v bílém oděvu je spojena s obyvatelkou nedaleké samoty. Ta byla zavražděna a ani po smrti nedošla pokoje. Velmi častým jevem je také jiné plynutí času, kdy například cesta trvající hodinu zabrala hodin 9. To se stalo muži na kole, který se vracel z Českých Budějovic. Ačkoli měl domů dorazit v 7 hodin (vyrážel hodinu předtím), dostal se tam až ve 3 hodiny ráno. Během těchto událostí uvádí svědci vlnění lesa i cest a všeho okolo.

Další svědectví popisují zelenou mlhu vedoucí do jiných krajin, kde několik minut znamená desítky minut v našem světě. Jedna žena se tu setkala i s Černým mužem. Ten jí položil ruku na čelo a vytlačil ji zpátky do lesa. Ačkoli na tomto místě strávila jen pár minut, její kamarádka na ni čekala 45 minut. Podobné případy pochází i z blízkých Čejkovic.

Městské legendy, dokumenty a inspirace

Existují i další vyprávění, je však nemožné rozlišit paranormální jevy a tzv. městské legendy. Jde o obdoby již uvedených příběhů, další jsou s nimi v rozporu nebo se tlučou s historickými skutečnostmi. Najdou se i prokázané podvrhy, například fotka ducha z Boru. Ta pocházela ve skutečnosti z Ukrajiny. Les se stal také námětem několika povídek, knih i detektivních příběhů. Stejně tak je cílem dokumentaristů, profesionálů i amatérů.

Článek Do Branišovského lesa vkročí jen odvážlivci. Dějí se tu ošklivé věci, které nikdo nedokáže vysvětlit se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Důvody, proč vás přízrak pronásleduje

Podle dalších teorií je duch připoután ke konkrétnímu místu, osobě nebo předmětu. Duch vás také může strašit z více různých důvodů. Slavný lovec duchů Richard Southall uvedl dokonce 4 nejčastější. První je skutečnost, že si duch neuvědomí, že je mrtvý. Druhým je již zmíněná nedokončená záležitost. Osoba zemře, ale dokud problém trvá, nemůže se dostat na „druhou stranu“. Najdete ducha na tomto obrázku společnosti v místnosti?

To nás vede k třetímu důvodu. Protože tou nedokončenou záležitostí může být prostá skutečnost, že se duch nerozloučil se svými blízkými. Pak existuje ještě čtvrtá možnost – duch vás má nasměrovat k vašemu ideálnímu protějšku. Milovníci či lovci duchů obecně věří, že jsou duchové propojeni hlavně s místy, věcmi a konkrétními osobami. To se týká například slavného Winchesterova domu, který patřil tvůrci proslulé „winchesterovky“.

Oběti zbraně a typologie duchů

Duchové dlouhou dobu pronásledovali jeho manželku. Šlo však výlučně o osoby zabité právě konkrétní značkou zbraně. Přemýšlet ovšem o duchovi jako o jedné univerzální entitě je chyba. Není to totiž jen typická bílá bytost, která vás bude pronásledovat. Existují také poltergeisti. Nejde o zřetelné bytosti, ale o jev způsobující hluk a pohyb věcí. Objevují se hlavně v budovách a žít s nimi delší dobu je prakticky nemožné.

Ve spojitosti s pronásledováním existuje jedna velmi zákeřná možnost. Podle římských pramenů je totiž možné docílit toho, aby duch začal pronásledovat některého z vašich nepřátel. Začínalo to napsáním kletby, kterou pak dotyčný vyryl do kamene. Kletba musela uvádět jméno terče a jakým způsobem ho má duch sužovat. Pak byla deska uložena ke hrobu nebo na hřbitov, aby podle ní zemřelí už mohli jednat dle vlastní úvahy.

Ďáblova hodina a řešení

Ve folklóru se objevuje často termín witching hour, tedy „ďáblova hodina“. Ta je spojená s více paranormálními jevy a také se během ní objevuje nejvíce duchů. I když je možné vidět ducha v kteroukoli denní dobu, právě tento čas je pro ně nejpříhodnější. Existuje ovšem více verzí, kdy tato doba nastává. Obecně však panuje shoda na tom, že jde o 3.– 4. hodinu ranní. Podívejte se na obrázek pořádně. Opravdu dámě u pravé zdi chybí kus trupu?

Spojení konkrétní hodiny s výskytem duchů nejspíš přišlo z katolické církve. Během 16. století totiž systematicky zakazovala v tento čas jakékoli aktivity. Toto nařízení pocházelo ze strachu z provádění čarodějnictví, které se mělo odehrávat výlučně v noci. Během ďáblovy hodiny se má nejvíce setkávat svět živých a mrtvých a také nejvíce hlučí poltergeisti. Takže až se příště v tento čas probudíte, dávejte si pozor na to, co uvidíte.

Článek Optická hádanka, která dokáže potrápit: Na večírku se zjevil duch, za 15 sekund ho najdou jen skutečně pozorní jedinci se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Moderní sanatorium Waverly Hills

Smutná historie sanatoria Waverly Hills se začala psát v roce 1926, kdy zde byla zřízena léčebna tuberkulózy. Z původních 50 lůžek se rozrostla v masivní komplex, který čítal ohromných 400 lůžek. V 19. a 20. století představovala tuberkulóza závažnou chorobu, které podléhalo až 25 procent populace. Waverly Hills patřilo mezi nejmodernější a nejluxusnější zařízení svého druhu.

Pacientům mělo být poskytnuto nejvyšší možné pohodlí a špičková péče. V areálu se nacházel kadeřník i stomatolog. Sanatorium mělo svou vlastní knihovnu a divadelní sál, které poskytovaly zábavu stovkám nemocných. Méně nemocní mohli navštěvovat různé zájmové kroužky a pro děti zde byla dokonce škola i venkovní hřiště. Veškerý luxus však nedokázal zakrýt skutečnost, že zde denně umírají desítky pacientů, které vzápětí nahradí nově nakažení.

Tunel na mrtvoly

Lékařství si v té době nedokázalo s nákazou tuberkulózy dost dobře poradit. Těžce nemocní pacienti tak podstupovali různě pochybné operace, které jim jen zřídka ulevily a mnohdy jen přispěly k jejich brzkému skonu. Tak tomu bylo až do konce druhé světové války, kdy se ve světě rozšířila očkovací vakcína, která zrádnou nemoc nakonec pokořila.

Do té doby však nákaze podléhaly desítky pacientů denně. Aby těla mrtvých neznepokojovala ostatní pacienty byl ve Waverly Hills vybudován dlouhý tunel, kterým se těla vyvážela ven z areálu. Právě tento tunel dnes patří mezi nejděsivější části areálu.

Redakce VědaŽivě

11 května, 2022

Na palubě mrtvých duší: Co předcházelo havárii letu Helios 522. Byla to chyba v přehození konkrétní páčky?

Pohnutá minulost pokračuje

Sanatorium Waverly Hills ztratí svůj účel v roce 1961, kdy už je velká část populace proti tuberkulóze očkovaná, a tudíž chráněná. Areál je tedy přestavěn na domov pro seniory. Říká se, že zde senioři žili v nelidských podmínkách. Personál seniory týral a mnozí z nich museli podstupovat nelidské léčebné postupy.

Tak funguje až do roku 1980, kdy je areál státem uzavřen. Od té doby putuje kdysi moderní a velkolepá budova od jednoho soukromého majitele k druhému. Všechny plány na přestavbu však pokaždé ztroskotají. Dnes je objekt přístupný veřejnosti a vyhledávaný lovci paranormálních jevů, kteří se snaží rozluštit záhadu neklidných duší.

Článek Sanatorium Waverly Hills: V děsivém domě údajně straší duchové zesnulých pacientů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Aleister Crowley

Skříňka byla údajně nalezena pod podlahou rezidence Boleskine House, která se nachází ve Skotsku u jezera Loch Ness. V tomto domě žil proslulý okultista a temný mág Aleister Crowley, který sám sebe považoval za antikrista. Dům zakoupil v roce 1899 a měl v něm pořádat okultistické seance a vyvolávat démony. Jedním z nich mohl být i obávaný démon dybbuk, který byl údajně tak nebezpečný, že ho Crowley uzavřel do malé dřevěné skříňky. Crowleyho skříňka byla objevena v roce 2015, kdy rezidence za záhadných okolností celá vyhořela.

Záhadná Crowleyho skříňka

Crowleyho skříňka je zapečetěná rudým voskem a na víku je namalovaný pentagram. Spencer touží truhlici otevřít, ale zároveň vnímá negativní energii, která se z ní line. Na radu odborníků vytvoří kolem skříňky kruh ze soli, aby zabránil případnému démonovi uniknout na svobodu. Zvědavost je silnější než opatrnost a Spencer skříňku otvírá. Obsah skříňky ho doslova vyděsí. Uvnitř se skrývá hadrová panenka, jaké se používají při voodoo, drobná mince a kresba lapeného démona. Ten večer Spencera ze spánku budí mrazivý vánek.

Redakce VědaŽivě

20 března, 2024

Záhadný les Aokigahara: Mnozí se zde rozhodli skoncovat se životem, údajně se v něm nachází démoni

Démon dybbuk

Dybbuk je mocný démon, který se dokáže zmocnit těl ostatních. Jedná se o duši hříšníka, kterému byl odepřen vstup na onen svět. Podle legendy se démon zmocní svých obětí právě v noci. Posedlé oběti následně přestávají být samy sebou a v záchvatu šílenství samy sobě ubližují. To se mělo údajně týkat i hospodyně a řezníka, kteří byli spojení s Aleisterem a jeho sídlem. Řezníka měl dokonce donutit, aby si usekl prsty na pravé ruce. Mohl Spencer vypustit na svět děsivého démona? Nebo jde o fantazijní výplod vystrašené lidské mysli?

Článek Záhadná Crowleyho skříňka: Někteří věří tomu, že se v ní skrývá skutečný démon se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Bílá paní nebo nemluvně

Jedna z pověstí, která má vysvětlovat nepochopitelné chování psů, pojednává o duchovi bývalé paní nedaleké usedlosti, která v rokli pátrá po svém manželovi. Podle všeho psi slyší nářek a volání ducha ženy a instinktivně jí běží na pomoc. Mnohem hrůzostrašnější je druhá legenda, podle které chtějí psi zachránit nemluvně, které do rokle hodil jeho vlastí otec. K této události skutečně došlo v roce 1994, kdy zde psychicky labilní otec zavraždil svého dvoutýdenního syna, protože si myslel, že ho posedl ďábel. Muž měl následně skočit za ním.

Pach divé žvěře

Mnohem střízlivější vysvětlení toho, proč má most Overtoun na psy takto fatální účinek, se opírá o instinktivní lovecký pud psů. Rokle pod mostem je zarostlá silným houštím a pohybuje se v ní velké množství divoké zvěře. Vědci se domnívají, že je to právě pach těchto zvířat, který u psů probudí jejich lovecký instinkt a nutí je vrhnout se střemhlav do propasti. Most Overtoun však není jediný, který přes roklinu vede, a u žádného jiného nebylo podivné chování psů zaznamenáno. Skutečně zde působí nadpřirozené síly?

Redakce VědaŽivě

25 července, 2022

Jediná píseň odstartovala obrovskou vlnu sebevražd. Aby se jim zamezilo, vznikl Klub úsměvů – místo, kde se lidé učili znovu se smát

Pozor, nebezpečí!

Před nebezpečním, které most Overtoun pro psy představuje, varují i cedule umístěné při vstupu na most. Cedule nabádají, aby pejskaři nepouštěli své mazlíčky z vodítek a drželi je pevně. To jen dokazuje, jak hluboce je legenda o mostě psích sebevrahů mezi Skoty zakořeněná. Většina z nich se jí však nesnaží přijít na kloub a přijímaji všechny záhady, který se okolo mostu tradují.

Článek Záhadný most Overtoun: Z neznámého důvodu nutí psy ukončovat svůj život se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Hororová pověst hotelu Palace

Chmurná pověst hotelu Palace, který byl celé jedno století ozdobou anglického městečka Birkdale, se začala psát už na konci 19. století, kdy byl postaven. Krátce po dokončení velkolepé stavby spáchal jeho architekt sebevraždu. Skočil z horního patra právě dokončeného hotelu. Traduje se, že ho přemohla lítost z vlastního díla, které svou honosnou tváří hledělo do ulic, místo toho aby bylo otočeno k mořskému pobřeží.

Na počátku 60. let 20. století měl hotelový poslíček v jednom z pokojů zabít šestiletou dívku. Tělo dívky nalezli pod postelí v pokoji číslo 13. Důvod vraždy není známý, ale duch mrtvé dívky měl být jedním z úkazů, které děsily demoliční pracovníky o pár let později.

Sanatorium i luxusní hotel

Než se z hotelu Palace stala vyhledávaná destinace, sloužily jeho prostory různým účelům. Po dokončení stavby a nešťastném úmrtí architekta se hotel v anglické společnosti neujal. Teprve o dvacet let později začal naplno fungovat jako hotel, ve kterém se poskytovaly hydropatické procedůry. Následně byl během druhé světové války zabrán americkým odvětvím Červeného kříže a poskytoval azyl raněným vojákům až do roku 1945. V 50. letech hostily luxusní prostory hotelu několik známých osobností, včetně Franka Sinatry. Od počátku 60. let se však hotel potýkal s finančními problémy, až byl nakonec v roce 1967 trvale uzavřen a v roce 1969 bylo rozhodnuto o jeho demolici.

Prokletá práce

Historie hotelu Palace se psala celých sto let, ale do povědomí většiny lidí se dostal až svým zánikem. V té době se o něm mluvilo jako o nejstrašidelnějším místě v Anglii. Dělníci, kteří pracovali na jeho demolici, vyprávěli příběhy hodné hororových filmů. Nejpodivnější a nejznámější je historka o výtahu, který se sám spouštěl, i když byl v celém areálu odpojený přívod elektřiny. Výtah se údajně nacházel v místě, kde kdysi ukončil svůj život architekt hotelu. Dělníci také tvrdili, že je několikrát někdo zamknul v nějaké místnosti nebo že byly přes noc zničeny všechny cenné dveře hotelu. Zda se jednalo o čin vandalů či pomstu duchů, je stále záhada.

Článek Řádění v hotelu Palace: Prý tu straší, duchové zde údajně jezdí výtahem a vydávají podivné zvuky se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Rozvoj spiritismu

Okultní hnutí a s nimi spojené spirituální seance se zrodily na přelomu 19. a 20. století. Především po konci první světové války byla touha o navázání kontaktu s mrtvými ve společnosti velmi silná. Velká válka připravila mnoho rodin o syny a muže a truchlící ženy a dívky hledaly způsob, jak se s padlými posmrtně spojit a rozloučit. Od té doby si záliba ve spiritsmu a okultních vědách žila svým vlastním životem. V pozdějších letech se podobné praktiky staly oblíbeným tématem několika hororových filmů, které vždy zažehly nový zájem o zkoumání tajemství, které tabulka ouija nabízí.

Nebezpečná tabulka Ouija

Jeden z posledních případů, kdy se tabulka Ouija dostala do povědomí širší veřejnosti, se odehrál v roce 2014. Tehdy si s ní měli hrát tři mladiství z Mexika. Dva chlapci, kteří navšítivli svou kamarádku v jejím domě, si chtěli uspořádat vlastní duchařský dýchánek. Plánovaná zábava se však velmi rychle změnila v hrůzostrašný zážitek. Všichni tři upadli do stavu, který se podobal transu. Dívka se v křečích svíjela a vrčela, jako by jí posedl démon a chlapci propadli hrůzným halucinacím. Když trojici našli rodiče dívky, okamžitě zavolali záchranku. Oficiální verdikt lékařů byl, že mladistvé postihly svalové křeče. O tom, co se skutečně přihodilo, můžeme nadále jen spekulovat.

Exorcisti varují

Zájem, kterému se tabulka Ouija stále těší, se vůbec nezamlouvá katolické církvi. Případy nevysvětlitelných událostí, které nastaly při používání tabulky Ouija, se zabývá sám Vatikán. Katoličtí i necírkevní exorcisté před touto na první pohled neškodnou hračkou důrazně varují. Nikdo z nás by si neměl zahrávat se silami, kterým nerozumí. Nikdy nevíme, koho nebo co k sobě přivoláme.

Článek Děsivá tabulka Ouija: Vyvolávání ducha se zvrtlo, v Mexiku měl údajně posednout 3 mladé lidi se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jak s námi pracuje strach

Mnoho lidí se duchů stále bojí. Temnota a neznámo je něco, co nás – bez ohledu na racionální uvažování – naplňuje hrůzou. A pokud se náhodou koukáme na opravdu dobrý horor, většinou raději zkontrolujeme prostor pod postelí nebo v koupelně. Právě silný strach z takových jevů je většinou vlastní lidem, kteří zážitkům tohoto typu pravidelně čelí – aspoň podle vlastních slov. Jejich mysl je na tyto fenomény intenzivně nastavena a připravena.

Následkem toho jsou také schopni vnímat zcela normální věci naprosto odlišným způsobem. Pokud ucítí chlad, spojí si ho s přítomností nadpřirozené energie. Jejich strach ovlivní mysl, která si pak vykládá všechno kolem zcela po svém.

Případy nedostatku kyslíku

Mnoho lidí trpí jevem zvaným cerebrální anoxie. Je to situace, kdy se člověku nedostává potřebné množství kyslíku pro optimální fungování těla. Roli hrají také škodlivé návyky jako kouření, které vedou k neschopnosti organismu kyslík správně využít. A mozek bez dostatku kyslíku umí být velmi záludný. Příhody jako halucinace vedou k vnímání věcí, které reálně neexistují. Případně událostem, ke kterým nikdy nedošlo, nebo pocitu existence mimo vlastní tělo.

Spolu s již zmíněným strachem může právě anoxie vést k vnímání nadpřirozena, které je ale jen odklonem organismu z „normálu“. Spíše se tu zapojují emoce a smysly.

Oxid uhelnatý

Při nadpřirozených zážitcích lidé často uvádí motání hlavy, zmatenost, nevolnost a sluchové vjemy. To spojují s přítomností duchů, důvod může být ale mnohem prozaičtější. Konkrétně otrava oxidem uhelnatým. Jde o bezbarvý plyn bez zápachu, který navozuje všechny uvedené pocity. Lidé si obvykle neuvědomují, že ho vůbec vdechují. A většina míst označených za strašidelná měla v okolí právě vysokou koncentraci tohoto plynu.

Nespavost a zmatenost

Trpí-li člověk nespavostí, nedokáže přes veškerou snahu či opatření usnout. Jde o velmi únavný a frustrující problém, následkem něhož mohou mysl a mozek hrát velmi podivné a drsné triky. Není pak vůbec divu, že takto postižený člověk zažívá věci, které si nedokáže vysvětlit – a tudíž je přikládá nadpřirozeným bytostem. Přitom s nimi nemají nic společného, jde pouze o zmatenost.

Elektromagnetické vlnění

V každodenním životě jsme dnes všichni obklopeni nejrůznější elektronikou a vedením, které vytváří silná elektromagnetická pole. Ta do určité míry narušují naše přirozené biologické nastavení a také vlnění našeho mozku. Podivné pocity a někdy i halucinace mohou být způsobeny i právě tímto neustálým pohybem z pole do pole.

Článek Věda vysvětluje, proč někteří lidé vidí duchy a jiní ne: Naši mysl ovlivňují také horory se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Buckinghamský palác

Nejznámější sídlo v Anglii bylo postaveno roku 1703 a hostí také mnoho duchů. Například osobního tajemníka krále Edwarda Johna Gwynna. Ten se tu zastřelil poté, co ho opustila jeho žena. Jak návštěvníci, tak i zaměstnanci často uvádí, že v klidnějších nocích je slyšet osamocený výstřel. Několik lidí tu také zahlédlo postavu středověkého mnicha. To by mohl být obyvatel kláštera, který tu stával ještě před vybudováním samotného paláce.

Zámek Balmoral

Oblíbené letní sídlo královské rodiny se nachází ve skotském Aberdeenshire. V 19. století ho nechal postavit princ Albert, manžel královny Viktorie. Podle legendy královnu Viktorii svedl její vlastní sluha John Brown. Tento vztah vyvolal hněv celého zbytku královské rodiny. Skutečná existence milostného poměru je dodnes záhadou. Mnozí ale věří, že duch Skota v tradičním kiltu stále bloudí sídlem a poměrně často se zjevuje i živým.

Palác Hampton Court

Královské sídlo v Londýně na břehu Temže je naprostým skvostem tudorovské architektury. Jeho historie sahá až do dob Jindřicha VIII., šlo o jeho oblíbené místo. Není pak náhodou, že místní duchové zahrnují i dvě jeho exmanželky. Králova třetí žena Jane Seymour zemřela v šestinedělí 12 dní po porodu přímo v paláci. Její křehká figura je údajně často vidět na schodech. Někteří se setkali i s duchem páté ženy popravené v pouhých 19 letech. Často je tu slyšet pláč.

Kensingtonský palác

V Londýně najdete také Kensingtonský palác postavený v 17. století. Ten byl velmi oblíbenou rezidencí královny Viktorie, dnes je domovem prince z Walesu a jeho rodiny (král Karel III. ho předává Williamovi). Má jít o nejfrekventovanější místo duchů ze všech zmíněných nemovitostí. Mezi nimi vyniká duch „divokého dítěte“ Petr. Toho měl král Jiří I. dostat v 18. století jako „lidského mazlíčka“. Byl nalezen v německém lese, král se ho snažil civilizovat.

V zámku Holyroodhouse

Toto místo se v 16. století stalo dějištěm krvavé vraždy. Skotská královna Marie tu měla poměr se svým sekretářem a důvěrníkem, muzikantem Davidem Rizziem. O aféře se však dověděl její choť a svůdce byl zavražděn. Rizzia zabily palácové stráže dohromady 57 bodnými ranami. Vše se odehrálo před královnou, která byla v 7 měsíci těhotenství. Tělo stáhli po nedalekém schodišti a bylo zbaveno jak šatů, tak i veškerých šperků.

Anmer Hall

Dům z 19. století leží v Norfolku. Postavila ho královna Viktorie a Alžběta jej darovala svému vnukovi Wiliamovi jako svatební dar. Pozemek luxusní vily patřil kdysi jezuitům, konkrétně Henrymu Walpolovi. Ten byl roku 1595 popraven, protože se odmítl vzdát katolické víry a konvertovat k anglikánské církvi. Zemřel v Tower of London a po smrti má kráčet po svém panství a nenacházet klid.

Článek Na hradech britské královské rodiny se událo několik vražd. Údajně tam dodnes straší se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pubertální žertík, který si začal žít po svém

Obě sestry dělaly zvuky praskáním prstů a kloubů. K této skutečnosti se Maggie přiznala New York Worldu o 40 let později. V té době se už jejich pubertální žertík naprosto vymkl kontrole a dnes dospělé sestry se staly slavnými médii. Sestry Foxovy a jejich seance pomohly roznítit spiritistickou posedlost, která zachvátila celou Evropu i USA. Vše stálo na víře, že je pro lidi možné komunikovat nějakým způsobem se záhrobím, duchy a mrtvými.

Krátce po objevení svých „schopností“ se obě dívky odstěhovaly ke starší sestře Leah do Rochesteru. Když projevy pokračovaly, Leah se „rozhodla dodat tomu trochu obchodní stránku,“ říká Nancy Rubin Stuart, autorka knihy The Reluctant Spiritualist: The Life of Maggie Fox. V listopadu 1849 předvedly sestry své síly v Rochester’s Corinthian Hall, a to platícímu davu asi 400 lidí. Začaly o nich psát noviny a představení pokračovala.

Formát, kterého se chopilo mnoho dalších

Hodně lidí je odmítlo jako podvodnice – a někteří dokonce správně odhadli metodiku. Další ovšem věřili, že se skutečně stali svědky spiritistického fenoménu. Zakrátko se objevili další jedinci, kteří se prohlašovali za média a trend se šířil jako požár. Samozřejmě včetně soukromých i veřejných představení a také obchodní stránky věci. Spiritismus odlišuje od náboženství nebo spirituality několik klíčových faktorů, které je třeba vnímat.

Seance a další atrakce byly spojeny s výrazným růstem zábavního průmyslu a médii – prostředky – napříč Evropou i Spojenými státy. Lidé v tomto byznysu vytvořili spiritismu vhodné podmínky, zajímavé osvětlení, doprovodné zvuky a další nástroje. Foxovy sestry se staly hvězdami a stejně tak mnoho dalších lidí, kteří se prohlásili za média. Po roce 1850 se stali slavnými například Ira a William Davenportovi, kouzelnická dvojice.

Kouzelníci, lovci a poválečná poptávka

Jejich magická show byla ovšem také napojená na spiritismus, protože za jejich triky měly stát právě duchové a jejich působení. Hodně salónních kouzelníku se od médií a komunikace se záhrobím jasně odlišovalo i distancovalo. Současně s tím odhalovali jejich působení – i Davenportových – jako podvod. Tohle byl později jeden z důvodů proslavení se Harryho Houdiniho. Mistr úniků byl také známým lovcem šarlatánů a médií.

Navzdory všem těmto odhalením a souvisejícím snahám se seance a další praktiky staly během 19. století extrémně populární zábavou i obchodem. V roce 1855 byl počet fanoušků této víry odhadován na 1–11 milionů lidí. Obrovskou popularitu si získala hlavně po Americké občanské válce. Pozůstalí přirozeně toužili po kontaktu s lidmi, kteří při tomto konfliktu zahynuli. Za rozpadem stála ve 20. století kampaň Harryho Houdiniho.

Článek Podvod 2 sester odstartovala vlnu spiritistických seancí. Pobláznily celý svět a byly oslavovány na každém rohu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Japonský ostrov Hašima

Toto území bylo kdysi prosperujícím uhelným dolem, jeho obyvatelé ho však posléze opustili. Ostrov si také vysloužil přezdívku „Bitevní ostrov“, protože celkově připomíná velkou bitevní loď. Kdysi to bývalo hustě osídlené místo. Co se tu stalo? Většinu obyvatel tvořili horníci a jejich rodiny a s ubývajícím uhlím přicházeli také o práci. Přirozeně se pak stěhovali za prací jinam a dnes lze ostrov navštívit jen s průvodcem, který vám poví jeho historii.

St. Elmo v Coloradu

Podobně je na tom St. Elmo, které bylo kdysi důlním centrem, od roku 1930 tu však z 2 000 obyvatel zůstalo jen 7. Byla to rodina, která vedla místní obchod a hotel, ve kterém má nyní strašit. Když se sem vydáte, asi narazíte na podivné jevy, jak aspoň mnozí tvrdí. Má to být nejstrašidelnější místo Colorada a jedno z nejhorších na světě. Místní duch Annabelle se prohání po ulicích a chodí tu i s puškou. Kdysi byla umístěna do blázince a zemřela 2 roky nato.

Podle legendy tu od té doby žije a stále chrání svůj majetek před vetřelci.

Pevnost Bhangarh v Indii

Několik kilometrů na jihozápad od Dillí narazíte uprostřed zeleného lesa na krásnou opuštěnou pevnost. Nenechte se ovšem oklamat, má být prokleta čarodějem, kterého odmítla místní princezna. Od toho dne je místo opuštěné, zkrátka není nad dobrý příběh o lásce a pomstě. Chcete-li zažít něco opravdu nezapomenutelného, dejte si tu při západu slunce sestavu jógy.

Pripjať na Ukrajině

Pripjať kousek od Černobylu nenabízí krásné pohledy, jde však bez diskuzí o jedno z nejděsivějších míst na Zemi. Nakonec, jste tu kvůli děsivým historiím, ne happyendům. Město Pripjať bylo jedním z mnoha míst, které bylo třeba evakuovat dny po výbuchu v Černobylu. Už se sem – logicky – nikdo nikdy nevrátil. S ničím ve městě se nehnulo a všechno včetně nádobí a běžných věcí je přesně jako v moment, kdy to tu lidé opustili.

Jazirat Al Hamra, Spojené arabské emiráty

Krátká jízda na jihozápad od Ras Al Khaimah vás dovede k městu duchů Jazirat Al Hamra. Město bylo opuštěno v roce 1968, přestože to předtím byla prosperující vesnice lovců perel. Dnes jsou tu už jen cesty, ruiny domů a komáři. Připraveni na děs? Každý, kdo sem přijde, má zažít podivnou zimu a slyšet velmi zvláštní zvuky. Lidé, kteří tu kdysi bydleli, stále bloumají městem.

Xunantun v Belize

Hluboko v džunglích Belize leží opuštěné mayské ruiny. Staré město se rozpadlo při zemětřesení a bylo znovu nalezeno po roce 1890. Výhled na okolí je dechberoucí, odehrály se tu však i děsivé věci. Na vrcholku hory se konaly smrtící rituály a kdokoli sem přišel, údajně viděl černovlasou ženu s rudýma očima. Má se jednat o jednu z obětí.

Článek 6 nejděsivějších „měst duchů“ na Zemi. Mají za sebou tak strašlivou historii, že sem vkročí jen úplný blázen se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Neznámý původ, neznámý cíl, neznám forma

Temní, někdy 3 metry vysocí muži s děsivým kloboukem a pláštěm. Objevují se zejména odpoledne a podle nedávného článku na na SFGATE je návštěvníci Kalifornie vídají už po více než 300 let. Když kdysi na počátku 18. Století dorazili Španělé, začali jim říkat Los Vigilantes Oscuros, což znamená doslova „temní hlídači“. A jak se do oblasti dostávali anglo-američtí osadníci, měli také pocit, že je z hor někdo pozoruje.

Jeden ze slavných pozorovatelů, který také cítil jejich přítomnost, byl i americký autor John Steinbeck. Ve své povídce „Let“ z roku 1938, vidí jedna z postav černou postavu, jak ho nepříjemně pozoruje s nedalekého hřebenu, „ale rychle uhnul pohledem, protože to byl jeden z temných hlídačů,“ napsal Steinbeck. Nikdo neví, kdo hlídači jsou ani kde žijí, ale bylo lepší je ignorovat a nikdy neukázat žádný zájem o jejich existenci.

Takže kdo nebo co to vlastně je?

Podle jedné teorie jde jednoduše o výplody pozorovatelova vnímání, kdy naše mysl doplňuje vzory a pravidelnost tam, kde oku chybí. Jinými slovy se jedná o klasická případ pareidolie, psychologického fenoménu, kdy mozek nachází vzory a význam v jednoduchých nebo náhodných obrazech a doplňuje je dle svého. Je to podobné, jako když někdo vidí tváře Muppetů v povrchu měsíce, tvář ďábla v oblaku kouře nebo hlavu Ježíše v připáleném toastu.

V tomto případě mohou být nejrůznější přirozené stíny hřebenů hor Santa Lucie mozkem „přeloženy“ jako vysoké a zahalené figury. Tento efekt hledání vzorů může být ještě usnadněn mlhou nebo nízkými mraky, které přímo vybízejí k hledání tvarů. Prostředí nahrává další iluzi, tzv. Brockenskému strašidlu. To je jev, při kterém dochází pomocí slunce k promítnutí lidského stínu do mraků. Název pochází z lokality v německých horách, kde jsou k jevu vynikající podmínky.

Zdroj: Livescience

Článek Kalifornští výletníci se po staletí setkávají s Temnými se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.