<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>dopamin &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/dopamin/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Wed, 11 Aug 2021 15:54:14 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>dopamin &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Být menší má své výhody. Malým tvorům utíká čas pomaleji, ukazují výsledky studie</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/odlisne-vnimani-casu-lidmi-zviraty-dopamin/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 12 Aug 2021 03:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[čas]]></category>
		<category><![CDATA[dopamin]]></category>
		<category><![CDATA[vnímání]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=21247</guid>

					<description><![CDATA[<p> Vnímání času je relativní. Například moucha má 20krát rychlejší reakce než člověk. To je nejspíš důvod, proč její chytání působí lidem takové problémy.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Vnímání času se obecně odvíjí od toho, jak rychle dokáže konkrétní mozek zpracovat informace z&nbsp;okolí. Vědci tuto rychlost zkusili změřit pomocí pulsů světla. Ty byly promítány zvířatům,<strong> přičemž začínaly pomalu a postupně zrychlovaly</strong>. Nakonec frekvence záblesků vzrostla natolik, že vypadaly jako kontinuální světlo – aspoň pro člověka. Ovšem elektrody monitorující aktivitu mozku odhalují, kdy tento moment nastává u kterého druhu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-rychlej-metabolismus-a-reakce">Rychlejší metabolismus a reakce</h2>



<p>Tato studie ukázala, že menší zvířata, která mají také rychlejší metabolismus, jsou schopna zachytit i vyšší frekvence světelných pulsů. S&nbsp;přibývající velikostí zvířete a pomalejším metabolismem se zpomaluje i tato schopnost. Stejně jako pro hlavního hrdinu z filmové trilogie Matrix <strong>jsou pro tyto tvory okolní události pomalejší</strong>.<strong> </strong>Kupříkladu mloci a ještěrky vnímají čas pomaleji než kočky a psi. I když to vysvětluje schopnost mouchy uhnout plácačce, stále nevíme, proč tomu tak je.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/moucha-detail-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-21268 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Z&nbsp;hlediska evoluční biologie dává rychlá reakce perfektní smysl. Zvířata se zkrátka potřebují chránit před útokem predátora, který se pohybuje velmi rychle. Jenže to vypadá, že některé druhy zvířat se v&nbsp;tomto vnímání <strong>dovedou pohybovat podle své konkrétní potřeby</strong>. Například některé druhy mečounů si před lovem zvýší přítok krve do mozku, a tedy i reakce na okolí. Jakmile jdou po kořisti, jejich vnímání času je radikálně upraveno.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prava-pomoc-hormon">Úprava pomocí hormonů</h2>



<p>V&nbsp;jiných případech vědci zjistili, že vnímání času je možné upravit pomocí hormonů, například dopaminu. Ten je produkován přímo neurony v&nbsp;mozku. Tento závěr se dá využít u lidí s&nbsp;některými poruchami, <strong>například hyperaktivitou neboli ADHD syndromem.</strong> Tito lidé jsou dost možná hyperaktivní právě proto, že díky vychýlené hladině dopaminu vnímají čas pomaleji. Tudíž co je pro ně normální aktivita, je pro okolí hyperaktivita.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="576" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/jesterka-1024x576.jpg" alt="" class="wp-image-21262 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Medikace, která by hladinu dopaminu zvýšila, by je tak mohla dostat na „okolní“ úroveň, protože by zrychlila jejich vnímání času. Nicméně se v&nbsp;tomto ohledu stále jedná o čistě pracovní hypotézu, ke které <strong>je třeba provést další podrobná bádání.</strong> Ovšem prozkoumání odlišností ve zvířecí říši může i v&nbsp;tomto ohledu ukázat, jak se dá vypořádat s&nbsp;problémy, které sužují lidský druh. A zdaleka to není poprvé, co poznatky o živočišných druzích mohou pomoct i tomu našemu.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencefocus">Zdroj: <a href="https://www.sciencefocus.com/science/animal-time-perception/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceFocus</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/odlisne-vnimani-casu-lidmi-zviraty-dopamin/">Být menší má své výhody. Malým tvorům utíká čas pomaleji, ukazují výsledky studie</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
