Od 123 proteinů k patnácti klíčovým

Základ testu tvoří technologie NULISAseq CNS Panel 120 od firmy Alamar Biosciences, která z kapky krevní plazmy změří 123 proteinových cílů spojených s centrálním nervovým systémem. Z tohoto balíku výzkumníci pomocí statistické filtrace, mapování rozptylu a expertního posouzení vybrali 15 proteinů, které nesou nejsilnější diagnostický signál. Klasifikaci pak provádí model strojového učení LightGBM, trénovaný na datech od pacientů s klinicky i neuropatologicky ověřenými diagnózami.

Mezi nejdůležitějšími markery figuruje p-tau217, dnes už dobře známý ukazatel Alzheimerovy patologie. Vedle něj ale hrají roli i neurofilamentový lehký řetězec NEFL, hemoglobin HBA1, neuropeptid Y, růstový faktor VEGFD nebo chemokiny CCL2, CCL4 a CCL13. Právě tato kombinace umožňuje testu zachytit biologické stopy, které by jediný marker přehlédl.

Pět kategorií, ne jedna nálepka

Výstupem GPND-AI není jednoduchý verdikt „máte Alzheimera“. Model vrací pravděpodobnostní rozložení napříč pěti kategoriemi: Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, frontotemporální demence, demence s Lewyho tělísky a zdravé kontroly. Pacient tak může mít například 60% pravděpodobnost Alzheimerovy a 25% pravděpodobnost Parkinsonovy patologie, a právě tato informace je pro lékaře zásadní.

Ve validačním souboru dosáhl model celkové přesnosti 92,3 % a plochy pod křivkou (AUC) 0,955. Důležitější než samotná čísla je ale srovnání s jednodušším přístupem: 15proteinový panel výrazně překonal model založený pouze na p-tau217, a to zejména u „nealzheimerovských“ diagnóz, kde jednoduchý marker selhává. Studie navíc ukázala, že u části pacientů klinicky vedených jako „Parkinson“ zachytil model výraznou alzheimerovskou patologii a u některých zdánlivě zdravých kontrol odhalil amyloidovou zátěž.

Proč je to důležité právě v Česku

Podle České alzheimerovské společnosti má v Česku správnou diagnózu demence jen asi 20–30 % pacientů. Státní zdravotní ústav odhaduje, že v roce 2023 žilo v zemi přibližně 80 tisíc lidí s Alzheimerovou chorobou a do roku 2050 by počet lidí s demencí mohl vzrůst na téměř 266 tisíc. Přitom značná část z nich pravděpodobně nese směs patologií, kterou současné diagnostické postupy (anamnéza, kognitivní testy, zobrazovací metody) zachycují jen obtížně.

Právě tady tkví skutečný přínos přístupu, jaký představuje GPND-AI. Nejde primárně o rychlejší verdikt, ale o menší riziko, že pacient se smíšenou patologií zůstane uvězněný v jediné, zjednodušené diagnóze. Přesnější biologický profil může změnit, ke kterému specialistovi pacienta poslat, jaká další vyšetření indikovat a do jaké klinické studie ho případně zařadit.

Co test neumí a kdy bude dostupný

Srovnání s prvním krevním testem na Alzheimera, který americká FDA schválila v květnu 2025, ukazuje rozdíl v ambicích i v připravenosti. Schválený test Lumipulse měří dva proteiny a pomáhá zjistit přítomnost amyloidových plaků u symptomatických pacientů nad 55 let; je to klinicky nasaditelný nástroj pro jednu konkrétní otázku. GPND-AI míří na čtyři neurodegenerativní okruhy a jejich kombinace, ale zatím zůstává výzkumným nástrojem.

Samotná platforma NULISAseq je na webu výrobce vedená s označením „pouze pro výzkumné účely, nikoli pro diagnostické postupy“. Autoři studie otevřeně píšou, že před klinickým nasazením je nutná validace v rozmanitějších populacích a prospektivní multicentrické ověření. Model je natrénovaný na čtyřech konkrétních onemocněních, není to tedy test „na všechny demence“ ani náhrada kompletního neurologického vyšetření. Slabším místem zůstává i nevyváženost tříd: pacientů s frontotemporální demencí a demencí s Lewyho tělísky bylo ve studii výrazně méně než alzheimerovských.

Kdy by se GPND-AI mohl dostat do české praxe? Veřejný harmonogram zatím neexistuje. Bez regulatorního schválení v USA a EU a bez klinického diagnostického statusu je realistické počítat spíše v letech než v měsících.

Co dělat už dnes

Kdo má v rodině podezření na demenci, nemusí však čekat na budoucí technologie. Česká alzheimerovská společnost doporučuje při prvních varovných příznacích navštívit praktického lékaře; standardní cesta dnes vede přes anamnézu, kognitivní testy, laboratorní vyšetření a neurologii, podle potřeby doplněné o CT nebo magnetickou rezonanci. Na stránkách ČALS je k dispozici i orientační sada varovných příznaků a rychlý screening.

Studie z Washingtonovy univerzity nepřináší lék ani okamžitou revoluci v ordinacích. Přináší ale důkaz, že krev dokáže vyprávět složitější příběh, než na jaký jsme byli zvyklí; příběh, ve kterém se v jednom pacientovi potkává víc nemocí najednou. A právě pojmenování tohoto překryvu je první krok k tomu, aby se léčba přestala řídit jedinou nálepkou.

Článek Přesnější diagnostika demence z krve. Nová metoda dokáže u pacientů odhalit kombinaci více typů chorob se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Celkem čtyři možné varianty

Vědci zatím identifikovali 4 vzory patologie tau proteinu, které se postupem času odlišují. Podíl jednotlivých typů se pohybuje mezi 18–30 %, což znamená, že všechny jsou poměrně běžné a ani jeden z nich nedominuje. První varianta zahrnuje asi 30 % případů, postihuje spánkový lalok a ovlivňuje hlavně paměť. Druhá (18 % případů) se objevuje na jiných místech kůry mozkové. Spíše než paměť zasahuje plánovací dovednosti a schopnost provádět běžné denní činnosti.

Třetí varianta nalezená opět ve 30 % případů se podepisuje u pacientů hlavně na zraku. Ovlivňuje orientaci, posouzení vzdálenosti a rozeznávání tvarů. Čtvrtý a poslední podtyp, zachycený v 19 % případů, se šíří asymetricky v levé mozkové hemisféře a ovlivňuje řečové schopnosti dotyčného člověka. Tyto objevy umožnila detailní 3D pozitronová tomografie použitá při skenování mozku.

Boj se stále častější diagnózou

Následné analýzy vzorků a dat potvrdily tyto čtyři typologie rozvoje nemoci a vysvětlují tak její různé průběhy. Alzheimerova choroba se ukazuje jako mnohem heterogennější, než si vědci původně mysleli. Je na místě provést revizi dosavadních metod, které jsou používány ke stanovování průběhu nemoci u konkrétních pacientů. Alzheimer je vedoucí světovou formou demence a s narůstajícím věkem populace čísla dál dramaticky stoupají.

Obecně víme, že nemoc způsobuje stabilní úbytek neuronů, ale zatím nevíme, proč se tak děje. A dosud také není žádný lék, i když i na této frontě existuje určitý pokrok. Rozdělení na podtypy dovoluje určovat konkrétní zranitelné neurony, pozorovat efekt nemoci na ně a rozklíčovat, jak může být tento dopad zvrácen. Dalším krokem jsou dlouhodobé výzkumy, které by umožnily určit, které symptomy a kdy může pacient očekávat, a případně hledat nové možnosti léčby.

Zdroj: Lund University

Článek Vědci identifikovali čtyři typy Alzheimerovy choroby, které se liší dopadem na lidské tělo. Jejím rozklíčováním je možné v budoucnu zvrátit její negativní vliv se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.