<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>číslice &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/cislice/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Wed, 22 Sep 2021 11:17:57 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>číslice &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Proč říkáme číslicím, se kterými počítáme, arabské a římské? Vždyť je ani jedni z nich nevymysleli</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/historie-arabskych-a-rimskych-cislic/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 24 Sep 2021 03:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[arabské]]></category>
		<category><![CDATA[číslice]]></category>
		<category><![CDATA[původ]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=30174</guid>

					<description><![CDATA[<p>Arabské číslice používáme všichni od základní školy. Římské taky, nejčastěji v dějepise při označování pořadí panovníků na trůně. Jenže to má háček.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Děti někde v&nbsp;páté třídě nejspíš brzo dostanou jednoduchý úkol – převést arabská čísla na ta římská či naopak. Jenže tahle operace obsahuje dvě solidní slabiny. Ani jeden z&nbsp;udaných národů totiž ani jedny z&nbsp;těch číslic nevymyslel. <strong>Arabové nepřišli s&nbsp;těmi, se kterými počítáme</strong>, ani Římané nevymysleli ty, kterými označujeme panovníky. Historie je zkrátka plná paradoxů. Jenže kde se tedy vzaly obě číselné sady, které naprosto běžně používáme?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-znaky-poch-zej-c-od-ind">Znaky pocházející od Indů</h2>



<p>Příběh čísel je souborem indického rozumu, práce arabských učenců a temného období Evropy. Čísla 0 – 10 jsou ve skutečnosti modifikovanou sadou indických znaků. Narodila se tak v&nbsp;mozcích lidí,<strong> jejichž jména se už nikdy nedovíme</strong>, jen víme, že žili v&nbsp;Indii. Čísla 1 – 9 se vyvinuli z&nbsp;bráhmanských textů asi 300 let před Kristem.&nbsp; Nula se poprvé objevila na měděném disku asi v&nbsp;pátém století. Arabové pak znaky roznesli dále do světa.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="672" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/cisla-startovni-draha-1024x672.jpg" alt="" class="wp-image-30177 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Evropští učenci si pak všimli knih učenců z&nbsp;Bagdádu, jmenovitě astronoma Al Khorezmiho a filosofa, matematika a fyzika Alkinduse. Ani jeden z&nbsp;východních učenců nezakrýval pravý původ znakové sady. <strong>Učenci v&nbsp;Evropě je však připsali původem právě Arabům.</strong> Gerbert z&nbsp;Aurillacu, později známý jako papež Silvestr II., se je v&nbsp;10. století pokusil představit širší Evropě. Jenže církevní hodnostáři v&nbsp;nich viděli jen černou magii židovského a také arabských národů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-fibonacciho-popularita">Fibonacciho popularita</h2>



<p>Matematik Fibonacci je nejznámější pro svou posloupnost. Byl to však také on, kdo ve 12. století původně indická čísla velmi zpopularizoval, ostatně byl nejslavnějším matematikem své doby.<strong> Evropané jim přišli na chuť víc jak římským, které do té doby převládaly.</strong> Arabská se totiž nejen lépe počítala, ale také snadněji psala. Symboly se ujaly jak v&nbsp;obchodu, tak i na univerzitách, kde rychle došlo k&nbsp;rozvoji algebry. Ani četné zákazy tento pokrok nezastavily.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="641" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/rimske-cislice-hodiny-1024x641.jpg" alt="" class="wp-image-30178 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Jak klerici, tak i světští úředníci tvrdili, že arabská čísla jsou velmi snadno zneužitelná – stačilo za ně přidat nulu. Arabové mají nepochybně zásluhu na rozšíření čísel po Evropě, jejich původ ovšem leží v&nbsp;Indii. Obrovské množství <strong>evropských vynálezů by nebylo možných bez rozvinuté matematiky</strong>. Ten, kde je v&nbsp;Indii vymyslel, byl nejdůležitějším synem Indie hned po Buddhovi. A ty římské vděčí za svůj vznik zase Etruskům, kteří žili v&nbsp;dnešním Toskánsku.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-tekdeeps">Zdroj: <a href="https://tekdeeps.com/why-do-we-call-arabic-numerals-when-the-arabs-did-not-invent-them/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TekDeeps</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/historie-arabskych-a-rimskych-cislic/">Proč říkáme číslicím, se kterými počítáme, arabské a římské? Vždyť je ani jedni z nich nevymysleli</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
