Zrozen k větření

„Psi jsou zrozeni k tomu, aby k věcem čichali. Jejich čenich se během tisíců let výrazně přizpůsobil. Proto ho dnes používají k důkladnému studiu svého prostředí,“ vysvětluje Dr. Gabriel Fadl. „Jakmile čichají ke stromu nebo tělu jiného psa, získávají o něm veškeré potřebné informace. Jejich čich je nejméně 10krát silnější než ten lidský. My spoléháme především na zrak, psi zase žijí především ve světě pachových odstínů.“

Podle více studií je psí čich navržen tak, že konkrétní pachy procházejí jednotlivými komorami čichových receptorů. Jsou tedy schopni si je skutečně rozdělit a přesně identifikovat jednotlivé složky prostředí, které je obklopuje. K tomu může také přispět správné venčení psa, které by mělo něco přinést jak majiteli, tak samotnému zvířeti. Většinou totiž lidé venčí jen proto, aby si pes ulevil někde jinde než doma.

Další výklady chování

Když už se se psem vypravíte ven, věnujte procházce dostatek času. Vyčleňte si čas na to, abyste se sami mohli zastavit, zatímco váš chlupáč bude svým tempem zkoumat okolí. „Rozhodně psům dovolte, aby byli zvědaví a svět kolem sebe pečlivě zkoumali. Očichávání je pro ně prostě cestou sběru klíčových informací. Stejně tak může jít o známku nervozity či stresu. Je proto potřeba na mazlíčka během procházky stále dohlížet,“ dodává Fadl.

„Parky vyplněné zelení jsou pro naše čtyřnohé přátele doslova rájem na zemi.“ Najděte si proto bezpečná a zajímavá místa, měňte trasy a nechte zvířata zkoumat svět podle svého naturelu. Lidé mají asi 10–20 milionů čichových buněk, zatímco psi podle plemena až 220 milionů. Roli ovšem hrají i mozková centra, která dovedou pachy vyhodnotit. I tady vedou psi na celé čáře. Jejich ústrojí na analýzu je totiž až 40krát větší než to lidské.

Nejlepší psí čich?

Z celé psí rodiny vede zcela s přehledem bloodhound s cca 300 miliony čichových buněk. Není proto divu, že prosluli jednak jako lovečtí psi, ale také jako záchranáři. Nejlepší čich mají díky širokým nozdrám, roli hrají ovšem i jejich uši. Ty totiž během větření vytváří kolem čenichu ideální prostředí pro efektivní nasávání pachu. Lze si to představit jako určitý druh trychtýře, který pomáhá okolním pachům do psího čenichu. Dobrý patent, že?

Už jsme zmínili skutečnost, že mají psi čichové ústrojí zcela jinak postavené. Pachy tak rozeznají v bilionech dalších vůní a zápachů. Zjednodušeně řečeno, jako lidé rozeznáme lžičku cukru v šálku kávy. Psi ji ovšem rozpoznají ve dvou olympijských bazénech naplněných vodou. Jejich čich dovede rozeznat i choroby, což se fenomenálně osvědčilo během koronakrize. Psi se tak stali živými detektory na letištích i tam, kde testy selhaly.

Článek Proč pes vše kolem sebe očichává: Každodenní pobyt v bytě jim nevyhovuje, potřebují poznávat se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Co, vdechujete, to si zafixujete

Ti, kteří vdechují primárně nosem, si lépe pamatují věci, se kterými se setkávají. Po otestování 12 různých vzorků byla polovina účastníků studie požádána, aby hodinu dýchali výlučně nosem. Zbytek měl dýchat pochopitelně jen ústy. Výsledky se dostavily okamžitě a „nosaři“ si vybavovali otestované vůně mnohem lépe. „Nosní vjem je důležitý v kritické fázi, kdy se fixují a následně posilují vzpomínky.“

Kromě toho to také vypadá, že blízkost nosu k mozku ukazuje na vliv čichu přímo na nervovou soustavu, ze které vyvěrá vzpomínka. Další vlastností je pak dovednost orientace. Nemáme GPS, máme OPS (olfactory positioning system). Ne nadarmo se říká „jít za nosem“ protože právě sledování pachů pomohlo i naším předkům najít v divočině potravu. Tato dovednost tedy přispěla k jejich přežití a je i naším dědictvím.

Pinocchiův efekt je realita

Dřevěné postavičce se natahoval při lhaní nos. Lidem se tohle (bohužel i naštěstí) neděje, ke změnám u nosu ovšem dochází. Při sdělování nepravdy se totiž kolem nosu mění teplota. Badatelé na to přišli použitím termovize, původně určené pro detekci nepřátel během 2. Světové války. Na univerzitě v Granadě pak v roce 2021 změřili, že teplota kolem nosu a vnitřního oka stoupá právě tehdy, když dotyčná osoba vědomě lže.

Náš nos nám také může sdělit hodně o našem duševním stavu. Čím více věcí máme na starosti, tedy tzv. mental load (mentální nálož), tím nižší je teplota našeho obličeje. A to opět zvláště kolem nosu. Desítka účastníků studie měla vypracovávat stále náročnější úlohy. Termovize jasně ukázala, že čím větší mozková námaha, tím chladnější byl jejich nos. Jak se při soustředění mění intenzita dechu člověka, přesouvá se také krev.

Z obličeje do mozku

Rytmus dechu dává tělu signál, že je třeba zaměření jinde. Krev z obličeje se tak přesouvá do mozku, kde je potřeba větší výkonnost. „Nečekali jsme, že uvidíme chladnoucí tváře,“ uvedl Alastair Campbell Ritchie v tiskovém prohlášení. „S touto metodou na odhad myšlenkové nálože můžeme vyvinout nové metody, které se budou hodit při zvláštním stresu.“ Obličejová termografie se může hodit jako forma měření zátěže například u pilotů.

V roce 2011 došel izraelský vědec Abaraham Tamir k závěru, že existuje 14 typů bělošských nosů (jiné rasy nestudoval). Prohlédl si podrobně na 1 800 nosů, z nichž čtvrtina měla „masitý“ odpovídající například Albertu Einsteinovi. Další populární modely zahrnovaly „jestřábí“ který je tenký, ostrý a zahnutý dolů. Vyskytl se tam i „římský“, „řecký“ nebo „hrbolatý“. Lidský nos ještě určitě neřekl své poslední slovo.

Jaké zvláštní vlastnosti nebo sklony má váš nos?

Zdroj: DiscoveryMagazine

Článek Nos v sobě skrývá mnohem víc, než „jen“ čich. Kdy se objevuje Pinocchiův efekt a proč? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Syntetický zápach

Při pokusech na myších vytvořili vědci z NYU Grossman School of Medicine poprvé elektrický podpis, který je vnímán jako zápach v mozku, přímo v centru pro zpracování pachu, čichové žárovce, i přesto, že zápach vůbec nemusí existovat. Protože signál stimulující zápach byl vytvořen člověkem, mohli vědci manipulovat načasování a pořadí, které souvisí s nervovou signalizací, a mohli tak identifikovat, které změny byly nejdůležitější pro schopnost myší přesně identifikovat syntetický zápach.

Rozeznávání obličeje

Dekódováním toho, jak mozek rozeznává pachy, je zčásti komplikované, protože na rozdíl od jiných smyslů, jako je například zrak, dosud nejsou známy nejdůležitější aspekty jednotlivých pachů, tvrdí podobně vedoucí studie a výzkumný pracovník zároveň. Při rozpoznávání obličeje dokáže mozek rozeznat lidi na základě vizuálních podnětů, jako jsou oči, a to i bez vidění nosu a uší. Ale rozlišovací vlastnosti pachů, se mezi schopnostmi mozku zatím nenašly.

Signály do glomerulů

Aktuální výsledky studie, které byly zveřejněné 18.června, se soustředí na čichovou žárovku, která je umístěna za nosem u zvířat i lidí. Předchozí studie ukázaly, že molekuly přenášené vzduchem, jež jsou spojené s vůněmi, spouštějí receptorové buňky lemující nos, aby vysílaly elektrické signály do nervově zakončených svazků v baňce zvané glomerula, a poté do mozkových buněk (neuronů). Podle vědců je načasování a pořadí aktivace glomerulů jedinečné pro každý zápach. Signály se pak přenášejí do mozkové kůry, což řídí, jak zvíře vnímá, reaguje a zapamatuje si daný zápach. Nicméně vůně se mohou v průběhu času lišit a mísit se s ostatními, a proto se vědci až dosud snažili přesně sledovat stopu jedné vůně napříč několika typy neuronů.

Pokus s genetickou úpravou myší

Pro novou studii vědci navrhli experimenty, jež jsou založené na dostupnosti myší geneticky upravených jinou laboratoří tak, aby jejich mozkové buňky mohly být aktivovány zářícím světlem, resp. technikou zvanou optogenetika. Potom myši školili, aby byly schopné rozpoznat signál generovaný světelnou aktivací šesti glomerulů.

Článek Vědci začínají zjišťovat, jakým způsobem je mozek schopný vnímat čich se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.