Co vlastně dělá tu barvu

Vysvětlení je spíš optické než mineralogické. Jezero vzniklo zatopením bývalé štěrkopískovny, takže jeho dno tvoří světlý, jemný materiál. Voda je mělká a v posledních dvou dekádách výrazně průhlednější, než bývala, a právě kombinace čisté vody, světlého podkladu a rozptylu slunečního záření vytváří dojem tyrkysového odstínu. Podobný princip popisuje i NASA Earth Observatory u ledovcových jezer: jemné částice ve vodním sloupci rozptylují krátkovlnné modré a zelené světlo, zatímco světlé dno odráží zbytek spektra zpět k hladině.

Důležité je, že efekt není stálý. Závisí na úhlu slunce, oblačnosti a aktuální průhlednosti vody. V zamračeném poledni může jezero vypadat šedozeleně, při nízko položeném ranním nebo podvečerním slunci naopak září. Oficiální fotoprůvodce města Olomouce lokalitu doporučuje na fotografování ve zlaté a modré hodině, a to není náhoda. Exotický dojem je reálný, ale chce správné načasování.

Jezero, které si vyčistilo samo sebe

Chomoutovské jezero nebylo vždycky fotogenické. Do roku 1990 sloužilo jako zdroj pitné vody pro Olomouc; po ukončení čerpání hladina stoupla, zaplavila litorální porosty a spustila eutrofizaci. V roce 1993 došlo k masivnímu úhynu ryb při kyslíkovém deficitu. Voda byla zakalená a plná fytoplanktonu.

Zlom přišel po povodni v roce 1997. S vodou se tehdy do jezera dostala slávička mnohotvárná, drobný mlž, který funguje jako živý filtr. Každý jedinec přefiltruje denně několik litrů vody a odstraní z ní řasy i jemné suspendované částice. Výsledek byl dramatický: průhlednost vody se výrazně zvýšila a od roku 2004 začala expandovat ponořená vegetace, která dno dříve nepokrývala. Jinými slovy, „jadranský“ vzhled jezera není odvěká vlastnost. Je to vedlejší produkt ekologické proměny, která trvá necelých třicet let.

Moravský Jadran, ve kterém se nesmíte koupat

Tady přichází studená sprcha pro každého, kdo si balí plavky. Koupání je na celém jezeře zakázané. Stejně tak vjezd s loděmi mimo regulovaný provoz místního jachtařského oddílu. Chomoutovské jezero je přírodní památka o rozloze 121,3 hektaru v rámci CHKO Litovelské Pomoraví a Agentura ochrany přírody a krajiny omezení opakovaně potvrzuje.

Důvod je prostý: mokřad je domovem desítek druhů vodních ptáků. Jedna z největších českých kolonií racka chechtavého tu hnízdila až do roku 2018, než zanikla kvůli zarůstání ostrova a tlaku predátorů. Správa území se proto logicky brání čemukoli, co by zbývající ptačí populace dál rušilo. Napětí mezi rekreačními představami části veřejnosti a ochranářským režimem trvá roky, ale zatím vyhrává příroda.

Jak si výlet užít naplno

I bez koupání ale stojí jezero za cestu, zvlášť pro fotografy a milovníky ptáků.

• Pozorovatelna: Ornitologická pozorovatelna stojí u parkoviště při silnici na Březce. Nejlepší výchozí bod pro první návštěvu.
• Naučná stezka: Trasa „Na křídlech ptáků“ vede podél břehů; přístup pěšky od Písečné ulice v Chomoutově.
• Na kole: Okružní trasa z Horky nad Moravou přes Poděbrady a Chomoutovské jezero nabízí celodenní výlet po rovinaté krajině Hané.
• Kdy fotit: Ranní a podvečerní světlo. Právě tehdy má voda největší šanci na ten tyrkysový odstín, kvůli kterému sem lidé jezdí.

„Moravský Jadran“ je hlavně optický moment, pár desítek minut v dobrém světle, kdy mělká voda nad světlým dnem zahraje barvou, jakou byste v srdci Hané nečekali. Ale i bez tyrkysového filtru je Chomoutovské jezero jedno z nejcennějších mokřadních území na střední Moravě. A to je důvod, proč sem stojí za to jet, ne plavky, ale dalekohled v batohu.

Článek Chomoutovské jezero má tyrkysovou barvu jako Jadran. Za neobvyklý odstín může minerální složení štěrku na dně se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.