Chalupa dvou hvězd a jeden osudný večer

Proč se o vyhořelé stavbě mluví jako o „slavné“? Žádný památkový status neměla. Její význam byl čistě osobní, a mediální. Patřila dvojici, kterou znala celá republika. Bohdalová s Brzobohatým tvořili jeden z nejsledovanějších párů české kultury, a když se jejich soukromý příběh propojil s dramatickým požárem, vznikla legenda, kterou herečka sama živí dodnes ve vzpomínkových rozhovorech.

Samostatný hasičský záznam s potvrzenou příčinou se ve veřejně dostupných zdrojích nenachází. Existuje jen verze Bohdalové: neopatrné zatopení, odchod k sousedům, mezitím vzplanutí. Kolik přesně let uplynulo od požáru do nalezení nového útočiště, prameny neuvádějí. Jisté je, že herečka byla „nějaký čas“ bez chalupy a že se jí po venkovském životě stýskalo.

Pokus o koupi chalupy z Chalupářů

Než Bohdalová našla definitivní řešení, zkusila jít zkratkou. V sedmdesátých letech se zajímala o chatu, kterou diváci znali ze seriálu Chalupáři jako sídlo paní Fuchsové. Podle režiséra Františka Filipa šlo o reálný objekt na Dobříši, nikoli o ateliérovou kulisu. Bohdalová o něj projevila zájem, a narazila.

Majitelé si místo zamilovali a odmítli prodat. Nešlo o peníze ani o spor. Prostě nechtěli pustit chatu, ke které si sami vybudovali vztah. Ironie osudu: herečka, která v seriálu ztělesňovala archetypální chalupářku, si seriálovou chalupu koupit nemohla. Lokace Chalupářů ve Višňové jsou dnes opatřené informačními tabulemi pro turisty, ale s Bohdalovou je nespojuje nic víc než televizní vzpomínka.

Hájovna pod Kozákovem, která se stala domovem

Po dlouhém hledání objevila Bohdalová bývalou hájovnu v Českém ráji pod Kozákovem, v oblasti poblíž Semil. Nebyla to láska na první pohled jako u Petry Janů, která o své chalupě mluví jako o okamžitém zásahu blesku. Bohdalová vstoupila do náhradního řešení, a postupem let z něj vybudovala reprezentativní roubenku s tmavými trámy, bílými okny a velkou zahradou.

Kronika města Semily ji eviduje jako osobnost spojenou s regionem. Místní ji znají. A média se k roubence pravidelně vracejí, i když jde o ryze soukromý objekt, nikoli turistický cíl.

Cesta k dnešní podobě nebyla bez komplikací. Chalupu jí minimálně dvakrát vykradli, poprvé prokazatelně nejpozději v roce 2009. Bohdalová na to reagovala po svém: na vrata pověsila ceduli „Bacha, cholerik!“, pověřila místního správce péčí o dům v době nepřítomnosti a v rozhovoru pro Sedmičku v roce 2019 prohlásila, že je na zloděje připravená „víc než jen cedulkami“. Podrobnosti neprozradila.

Od ztráty k životnímu postoji

Bohdalová nikdy neprezentovala požár jako životní tragédii. V bilančním rozhovoru pro ČT24 k vydání pamětí formulovala svůj přístup jasně: nebabrat se v minulosti, hledat pozitivní pokračování. Ztráta chalupy a pozdější rozpad manželství s Brzobohatým (ten je veřejně spojován až s jeho odchodem za Hanou Gregorovou) jsou v jejím vyprávění dvě samostatné kapitoly, nikoli příčina a následek.

O Brzobohatém po jeho smrti v roce 2012 řekla, že byl „jeden z nejdůležitějších mužů“ jejího života. Společná chalupa v Jizerkách byla součástí toho příběhu. Roubenka pod Kozákovem je už jen její.

Ještě v červenci 2025, po operaci srdeční chlopně, se Bohdalová nechala převézt právě na svou chalupu v Českém ráji. Místo, které kdysi bylo náhradním řešením po požáru, je dnes tím nejstálejším bodem jejího života mimo Prahu. Začínala od nuly, a postavila si něco, co přetrvalo déle než cokoliv, co shořelo.

Článek Společná chalupa s Brzobohatým jí kompletně vyhořela. Jiřina Bohdalová musela začínat od nuly se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Energetický ementál aneb Když dům topí pánubohu do oken

Evropská unie si totiž vzala do hlavy ambiciózní plán: do roku 2050 chce mít všechny budovy klimaticky neutrální. To zní sice vznešeně, ale pro majitele starých kamenných nebo cihlových stavení je to rána přímo na solar. Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) totiž zavádí opravdu přísné energetické štítky. Což znamená mimo jiné to, že většina našich českých chalup, které nemají zateplenou střechu a okny jim táhne tak, že byste tam mohli pouštět draka, spadá do kategorie G, což je ta nejhorší možná známka, v podstatě taková energetická černá díra.

Problém je v tom, že EU chce tyto „energetické ementály“ postupně vyřadit z provozu. Od roku 2030 by měly mít všechny budovy alespoň o něco lepší hodnocení. Nu a pokud vaše nemovitost nebude splňovat normy, může se stát, že ji nebudete moci prodat, pronajmout, nebo vám na ni banka prostě nepůjčí ani korunu. Hodnota takové chaty pak poletí dolů rychlostí světla. Doslova. V extrémních případech se mluví i o záporné hodnotě, kdy cena pozemku bude nižší než náklady na povinnou demolici nebo astronomicky drahou rekonstrukci.

Kličky v zákoně a naděje pro rekreační objekty

Než ale začnete házet flintu do žita a volat bagristu, je tu pár důležitých informací, o kterých se v katastrofických titulcích moc nepíše. Existuje totiž jedna zásadní výjimka. Pokud váš objekt slouží čistě k rekreaci a využíváte ho méně než čtyři měsíce v roce (nebo je jeho předpokládaná spotřeba energie nižší než čtvrtina celoroční), mohl by se těm nejpřísnějším povinnostem vyhnout.

Jenže pozor na háček! Jakmile máte v chalupě nahlášené trvalé bydliště, nebo ji přes léto pronajímáte turistům přes internetové portály, je všechno bohužel úplně jinak. Pro začátek se dá počítat s tím, že úřady budou mít v merku hlavně ty, kteří se snaží obejít pravidla tím, že v „rekreačním objektu“ fakticky bydlí po celý rok, aby ušetřili na poplatcích. Postupně se ale bude přitvrzovat čím dál víc.

Článek Vaše chalupa může ztratit hodnotu: EU chystá změny, které pocítí tisíce lidí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.