<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>barvení &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/barveni/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Sun, 20 Jun 2021 14:06:33 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>barvení &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Zcela náhodný objev: vědci našli po dvou staletích nový, modrý, pigment. A hned putuje na plátna umělců</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/novy-modry-pigment/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 19 Jun 2021 03:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[barvení]]></category>
		<category><![CDATA[Objev]]></category>
		<category><![CDATA[pigment]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=12774</guid>

					<description><![CDATA[<p>V roce 2009 uvařila skupina vědců omylem jedinečný a vynikající modrý pigment. Nejspíše jde o první nový pigment po dvou staletích.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Látka jasně modré barvy se po řadě nutných kroků přes regulační úřady vydává do světa a také na trh. Pigment dostal název <strong>YInMn Blue a po <strong>otestování a ověření nulové toxicity</strong> byl plně povolen pro komerční využití. </strong>To se stalo v květnu 2020, takže už mu nic nebrání v cestě na plátna umělců a další kreativní místa. Výrobci uměleckých potřeb už ho začali vyrábět, stále však zůstává velice drahým a poměrně vzácným.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jedn-se-o-zcela-n-hodn-objev">Jedná se o zcela náhodný objev</h2>



<p>Jeden z obchodů například nabízel 40 mililitrů této barvy za skoro 5 000 Kč. Pro představu: takový objem je srovnatelný s běžným „velkým panákem“. Podle dostupných informací by měl <strong>nový pigment inspirovat také produkci ostatních barev</strong>, a například Crayola, známý americký výrobce uměleckých potřeb, se chystá nahradit svou „pampeliškově“ žlutou jiným odstínem.<strong> </strong>Podobně jako mnoho dalších objevů, i k tomuto došlo náhodou.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/barvy-vzorky-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-12778 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Původním cílem týmu z Oregonské státní univerzity byly materiály pro využití v&nbsp;elektronice. Postgraduální student<strong> </strong>Andrew Smith se snažil <strong>vytvořit vysoce efektivní materiál ohříváním oxidu manganu na asi 1 200 stupňů Celsia, </strong>když si všiml, že se v&nbsp;peci objevila neuvěřitelně modrá látka. Šlo tak skutečně o náhodu, protože s&nbsp;původním záměrem neměl tento materiál vůbec nic společného, ačkoli školu i vědecký tým nepochybně také proslaví.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-podle-z-kladn-ch-komponent">Podle základních komponent</h2>



<p>Pigment se jmenuje YInMn Blue podle svých hlavních chemických složek – yttria, india a manganu. Pokud nemáte hlubší znalosti chemie, možná vás zajímá, kvůli čemu vlastně všechen ten povyk. <strong>Vypadá to totiž, že si umělecký svět tento pigment okamžitě zamiloval díky jasné a živé barvě. </strong>Navíc je YInMn Blue také velmi stabilní sloučenina, která nijak nereaguje ani při silném teple, smíchaná s vodou nebo kyselinou.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="681" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/barvy-vodovky-1024x681.jpg" alt="" class="wp-image-12776 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Vzato kolem a kolem se jedná o ideální materiál, protože mnoho dalších anorganických modrých sloučenin má svoje problémy.<strong> Kobaltová modrá je například karcinogenní, a pařížská modř může zase uvolňovat kyanidy.</strong> Ale YInMn zatím vypadá poměrně bezpečně a také šetrně k životnímu prostředí. Příběh tím ovšem nekončí, protože stejný tým úspěšně vytvořil i žlutou, oranžovou, zelenou a fialovou.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-ifl-science">Zdroj: <a href="https://www.iflscience.com/chemistry/first-blue-pigment-discovered-in-centuries-hits-the-market/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">IFL Science</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/novy-modry-pigment/">Zcela náhodný objev: vědci našli po dvou staletích nový, modrý, pigment. A hned putuje na plátna umělců</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
