Sedm teras na středověkých hradbách

Zahrada nevznikla na zelené louce. Její západní zeď je pozůstatkem středověkého opevnění, které podle odbornice Národního památkového ústavu Marie Štajnerové nechal vybudovat Přemysl Otakar II. už v roce 1259. Právě tato fortifikace předurčila úzký, strmý pás, na kterém se později rozvinulo terasové řešení. Palliardi s tím pracoval jako s výhodou: místo klasického parteru, typického pro barokní zahrady, navrhl vertikální osu. Návštěvník stoupá po schodišti vzhůru a každá terasa mu nabídne jiný výhled, jinou perspektivu na město pod sebou.

Dvouúrovňové uspořádání okrasné části přímo navazovalo na palác čp. 155 a jeho zázemí. Na jedné z teras stávaly skleníky, jejichž existenci dokládá Langweilův model Prahy, a při rekonstrukci v 90. letech je archeologický výzkum potvrdil přímo na místě. Obnovené skleníky dnes patří k detailům, které zahradu odlišují od sousedních, reprezentativnějších celků.

Pět zahrad, jeden okruh, jeden lístek

Malá Kolowratská zahrada dnes funguje jako součást Zahrad pod Pražským hradem, souboru pěti palácových terasových zahrad zapsaných na seznamu UNESCO. Společný okruh bez průvodce zahrnuje i Velkou Pálffyovskou zahradu s kruhovým bazénem a soškou Tritona, Ledeburskou zahradu se slavnou salou terrenou nebo Malou Fürstenberskou zahradu. Právě ta poslední způsobuje terminologický zmatek: dříve se jí říkalo Velká Kolowratská zahrada, a kdo si ji splete s Malou Kolowratskou, hledá na mapě něco úplně jiného.

Srovnání s nejbližší sousedkou ukazuje charakter Malé Kolowratské nejlépe:

Kolowratská je komornější a drsnější. Právě proto na ní architektura vynikne víc než botanika.

Proč ji většina lidí mine

Pět barokních zahrad se skrývá za malostranskými paláci ve Valdštejnské ulici, tak to formuluje i samotný Národní památkový ústav. Z ulice není vidět jediná terasa, jediný strom. Vstupuje se železnou branou po pravé straně nádvoří a bez předchozího záměru tudy člověk neprojde. Horní vstup od Pražského hradu je navíc do odvolání uzavřený, takže zahrady nefungují jako přirozený průchozí koridor mezi Malou Stranou a Hradem. Kdo sem přijde, přijde cíleně.

To z areálu dělá paradox: leží v samém jádru turistické Prahy, ale návštěvník si ho musí vědomě vyhledat. Žádný výkladní efekt, žádná lákavá průčelí. Jen brána, nádvoří a pak náhlý přechod do strmého zahradního světa.

Prakticky: sezona 2026, ceny, cesta

Zahrady pod Pražským hradem jsou v roce 2026 otevřeny denně od 2. dubna do 1. listopadu. Otevírací doba se liší podle měsíce:

• Duben, říjen, listopad: 10.00–18.00
• Květen–září: 10.00–19.00

Vstupné na celý okruh:

• Dospělí: 180 Kč
• Senioři 65+, mládež 18–24 let, držitelé ZTP/ZTP-P: 140 Kč
• Děti 6–17 let: 50 Kč
• Děti do 5 let: zdarma

Nejsnazší cesta vede od metra Malostranská, asi dvě minuty pěšky do Valdštejnské ulice – vstup přes Kolowratské nádvoří najdete na adrese Valdštejnská 158/14. Druhá varianta je z Malostranského náměstí přes Tomášskou ulici. Na prohlídku celého okruhu počítejte minimálně se třemi čtvrtěmi hodiny, reálně spíš s hodinou a půl. Před návštěvou si na oficiálních stránkách můžete stáhnout plánek areálu.

Článek Kolowratská zahrada: Architektonický skvost barokního umění skrytý v centru Prahy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.