Historici upravili původní příběh o dobytí města

Podle starších historických pramenů je hlavní podíl na vítězství nad Aztéckou říší připisovaný Španělům. Ti podle nich 13. srpna 1521 dobyli hlavní město říše, Tenochtitlán (dnešní Mexico City), čímž předznamenali její rozpad. Ovšem s loňským pětistým výročím od pádu Aztécké říše se historici znovu ponořili do četby dávno založených zdrojů a zjistili, že historie probíhala trochu jinak. Španělé by sami Tenochtitlán totiž nikdy nedobyli.

Heroický příběh o tom, jak se Hernán Cortés vylodil jen s několika sty španělskými vojáky v Mexickém zálivu u města Veracruz a s pomocí zrady přemohl mnohem početnější aztéckou armádu, dostal při novém přezkoumání trhliny. Archeolog David Carballo vysvětlil proč. Sami o sobě byli Španělé jen málo schopní jakéhokoliv dobývání, klíčoví pro ně byli spojenci (Tlaxcaltékové a Acolhuové – obyvatelé Texcoca), kteří hledali příležitost, jak ukončit aztéckou nadvládu.  

Pád Tenochtitlánu jako začátek španělské invaze

Zániku Aztécké říše předcházely dva roky plánování a vyjednávání se spojenci. Když se Hernán Cortés vylodil 22. dubna 1519 u Veracruzu, dostal se téměř okamžitě do střetu s domorodými Mayi. Boje nakonec vyústily v příměří a Mayové Cortésovi darovali kromě jiného otrokyni Malintzin. Žena uměla mluvit aztéckým jazykem a některými mayskými jazyky a sehrála důležitou roli v pozdějších událostech. Ke conquistadorovi se přidal také Geronimo de Aguilar, františkánský mnich, jenž v oblasti před lety ztroskotal a upadl do mayského zajetí.

Geronimo posloužil Cortésovi coby tlumočník. Poté, co se mohl Cortés bez obav vylodit, potopil své lodě, aby někteří z jeho mužů neutekli zpět na Kubu a nepředali zprávu o jeho úmyslech guvernéru Velázquezovi. Poté nechal Malintzin a Geronima vyjednávat s domorodými kmeny. Rychle si získal náklonnost Totonaků, kteří se proti aztécké nadvládě vzbouřili, a o něco později přesvědčil ke spojenectví i Tlaxcaltéky. Na otázku, proč domorodci Španělům pomáhali, historici rovněž odpověděli.

Klíčová role spojenců a pravých neštovic

Domorodci chápali válku odlišně – podrobené kmeny byly „pouze“ povinny platit daně, avšak nepřišly o svoji suverenitu. Se silnými spojenci mohl Cortés začít realizovat svůj plán na dobytí Aztécké říše. Z nejasných důvodů pozval aztécký vůdce Moctezuma II. Španěly do Tenochtitlánu, kde je dlouhých 8 měsíců hostil. Poté, v roce 1520, jimi byl unesen a vězněn. V době, kdy byl v zajetí, se Cortés musel postavit vojsku vyslanému Velázquezem, které porazil. Po svém návratu do Tenochtitlánu zmasakroval aztéckou šlechtu, což vedlo k mohutnému povstání.

Španělé společně s Tlaxcaltéky z města utekli, avšak při útěku utrpěli velké ztráty (mnoho lidí se utopilo v jezeře Texcoco). Brzy se rovněž museli postavit druhé Velázquezově armádě, nad níž ale opět zvítězili. Vojáci do oblasti nicméně zanesli pravé neštovice, které se rychle rozšířily. Později se ukázalo, že nemoc byla jedním z důvodů Cortésova konečného vítězství nad Aztéky 13. 8. 1521. Hlavním důvodem však byla uzavřená spojenectví. Bez podpory Tlaxcaltéků a Acolhuů z Texcoca, kteří mu umožnili vstup na jezero, by Tenochtitlán nikdy nedobyl.

Co si myslíte o pádu Aztécké říše?

Zdroj: LiveScience

Článek Španělé své vítězství nad Aztéky zveličují. Podle historiků probíhala bitva u Tenochtitlánu jinak, než jak se chlubí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.