Nádech, výdech, prosím

Když se nadechneme, silný pohyb vzduchu vstupujícího do horních cest dýchacích sníží tlak v celém dýchacím systému. Tato změna tlaku může horním cestám dýchacím přivodit kolaps, dojde k jejich uzavření a dýchání se tak ztíží. Reflex dýchacích cest tomuto kolapsu brání a udržuje trubice otevřené, když jsme vzhůru. Protože jsou otevřené, pohyb vzduchu není nijak bouřlivý a vzduch se tak pohybuje poměrně potichu.

Ale když spíme, je tento reflex o něco slabší a horní cesty dýchací se částečně uzavírají, tudíž se celé dýchání stává hlasitějším. Spánek, hlavně tedy jeho REM fáze, také snižuje napětí ve svalech kolem dýchacích cest. Jinými slovy svaly, které podporují provoz dýchacích cest, odpočívají, což trubicím dovoluje částečné uzavření. Proudící vzduch více vibruje a vytváří silnější zvuky. Zakřivení a zúžení také znamená, že dýcháme rychle a mělce.

Větší frekvence, menší příkon a brčko

Průměrná osoba se nadechne zhruba 14krát za jednu minutu, když je vzhůru, a asi 15krát, když spí. I když ve spánku dýcháme častěji, přijímáme méně kyslíku a vydechujeme méně oxidu uhličitého, protože tělesná potřeba ventilace není tak silná. Neočekáváme, že bychom běhali, honili zvíře nebo sbírali úrodu. Pokud se dýchací trubice „správně“ vytvaruje, způsobuje chrápání. To se obvykle děje tehdy, pokud je úzká jako brčko od McDonalda.

Ta jsou, pravda, trochu širší než brčka běžná. Pokud se vzduch prohání takto úzkým prostorem, rozvibruje i okolní tkáň, což způsobí právě chrápání. Při dalším zúžení může nastat spánková apnoe, kdy je dýchání nemožné a osoba se vzbudí a zalapá po dechu. Tomu se dá předejít zhubnutím, protože tuk kolem dýchacích cest může být pro dýchání také překážkou. Stejně tak se doporučuje vyhnout se před spaním alkoholu, který způsobuje utlumení okolních svalů.

Zdroj: Livescience

Článek Vědci odhalili, proč ve spánků dýcháme tak hlasitě. Vysvětlení je prosté se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.