Přirozeně vznikly nástroj dovolující populaci přežití

Během vyprahlého léta přes zhruba 2000 lety se lidé žijící v dnešním východním Novém Mexiku ukryli do temných a studených jeskyní vzniklých vulkanickou činnosti. V srdci takových jeskyní se taky nacházela čistá voda vzniklá roztavením ledu, který tu byl přirozeně koncentrován a právě on mohl mnoha populacím pomoci přežít dlouhá období sucha, která se vyskytovala během období asi 800 let.

Nový rozbor částic dřevěného uhlí z doby asi 150 let před Kristem poskytuje nejranějších důkazy o tom, jak dávní Anasaziové tavili pomocí ohně let ukotvený v lávových tunelech, kde byla tekutá voda velmi vzácná. Nálezy ukazují obrovské odhodlání přežít v často velmi nehostinném prostředí. Jde také o pohled na nutnou vynalézavost lidí, kteří tato místa používali jako úkryt, stejně jako znalost prostředí a opakujících se jevů.

Vzorec chování předávaný nutně po generace

Není pak divu, že přesně tento postup byl předán dalším generacím po mnoho stovek i tisíce let. Anasaziové přežili v těchto podmínkách minimálně po 2 000 let a klíčem k tomu byla schopnost těžit vodu v prostředí, které naprosto nic neodpustilo a nedávalo nic zdarma ani jednoduše. Lávové tunely jsou prázdné prostory vytvořené tekoucí lávou, pozůstatek původní sopečné aktivity, které si uchovávají teplotu kolem nuly.

Díky tomu se v nich uchovává led i cokoli v něm po stovky led. Střepy keramiky datované do roku 1097 před Kristem jsou dalším důkazem lidské aktivity na těchto místech. Mnoho jich bylo nalezeno také přímo v ledových blocích, které vědci na místech nalezli a které tvoří další vrstvu důkazů o tomto postupu. Ty byly zatím pouze nepřímé, nyní je možné zrekonstruovat samotný proces tak, jak ho prováděli přímo tehdejší obyvatelé jeskyní.

Zdroj: ScienceNews

Článek Dávné národy mohly přežít extrémní sucho díky ledu v jeskyních se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.