Test s kočkou na stromě

Postupný rozvoj Alzheimerovy choroby má obvykle tři stádia s různými projevy a jejich zesilováním. Nejdříve se projevuje obtížemi s dorozumíváním, zapomínáním, ukládáním věcí tak, že je později problém je najít. Přibývá vztahovačnost, poruchy paměti a také popírání existence jakýchkoli problémů. Teď se podívejte na úvodní kresbu s kočkou hovící si na stromě. Najdete na obrázku ruku, banán, houbu a rybu?

K těmto projevům choroby se následně přidává bloudění na známých místech a také potíže při jakémkoli rozhodování spolu s obecnou bezradností. Člověk ztrácí jakoukoli vlastní iniciativu, projevuje naopak známky deprese, úzkosti a agresivity. Postupně jde o kompletní změnu osobnosti ústící ve výraznou sobeckost a egocentričnost. V dalších stádiích se tyto změny jen prohlubují, dochází i ke ztrátě zájmu o koníčky.

Aktuálně bez spolehlivého řešení

Přestože neustále probíhají výzkumy, jejich závěry jsou velmi různorodé a dost často si navzájem protiřečí. Některá bádání našla například vztah mezi chorobou a složením stravy nebo kardiovaskulárními chorobami. V současnosti jde však o nevyléčitelnou diagnózu a i používané léky přináší celkem malé zlepšení. Jestli stále pátráte, tady je řešení testu.

Našli jste jen 1 věc

Určitě se věnujte aktivnímu tréninku mozku. Spolu se stárnutím riskujete problémy s pamětí.

Našli jste 2 objekty

Snažte se častěji rozvíjet své mentální dovednosti a představivost. Pracujte na sobě a riziko stařecké demence můžete snížit.

Našli jste 3 věci

Krásný výsledek, vaše pozorovací schopnosti jsou velmi dobře vyvinuté. Všímáte si i velmi malých detailů a riziko potíží je u vás nízké.

Zachyceny 4 objekty

V tom případě se dá jen gratulovat, protože váš mozek funguje naprosto špičkově. Není to však důvod usnout na vavřínech, trénink mozku je neustálý běh na dlouhou trať. Nepolevujte proto v úsilí a vaše mysl bude stále v dobré kondici. Demence vám pravděpodobně nehrozí.

Nenašli jste vůbec nic?

Takový výsledek je zklamání, rozhodně takové testy zkoušejte častěji a věnujte svým pozorovacím schopnostem větší pozornost.

Další stadia Alzheimerovy choroby vedoucí až ke smrti

Střední stadium znamená poruchy soudnosti a neschopnost vykonávat běžné denní úkony. Postižený není například schopen vařit či nakupovat, potřebuje asistenci i s běžnou hygienou nebo oblékáním. V pozdním stadiu je osoba tzv. za zrcadlem. Trpí poruchami příjmu potravy, nechápe okolní dění a nerozeznává už ani blízké osoby. Postupně ztrácí schopnost souvislé řeči, prakticky nedokáže chodit.

Spolu s poruchami vylučování nastává kompletní ztráta soběstačnosti. Pacient je pak upoután na invalidní vozík. Chátrání těla i mysli pokračuje až ke smrti.

Zdroj: GraziaMagazine

Článek Japonský test pozornosti, který odhaluje riziko vzniku Alzheimerovy choroby. Kolik předmětů jste schopni najít? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pivo bohužel klíčové látky omezuje či likviduje

V myší verzi choroby zmírnil její příznaky. Další výzkumy naznačují, že příjem hořkých chmelových kyselin zlepšuje starším lidem kognitivní funkce, pozornost a také celkovou náladu. Další výzkumy vedené tímto směrem mohou vést ke zcela novým postupům léčby i preventivním strategiím. „Studie je vzrušující a dále podporuje vliv stravy na prevenci,“ sdělil Dr. Michael L. Alosco, profesor neurologie na Boston University.

„Neznamená to ovšem, že by pití piva vedlo ke zlepšení mozkových funkcí nebo prevenci této choroby. Přínosy chemikálií ve chmelu budou alkoholem a dalšími přísadami v pivě nejspíš naředěny nebo přímo eliminovány,“ podotýká. Co ale vůbec vedlo k soustředění badatelů na chmel? Podle Dr. Alessandra Palmioliho, profesora organické chemie na oddělení biotechnologie na University of Milan, je to „trochu delší příběh“.

Cílem látky, které se dají normálně konzumovat

„Před lety jsme začali zkoumat některé přírodní i syntetické molekuly, které si dokázaly poradit s ranými stádii této choroby. S ohledem na raná stádia prevence nás napadlo, zda by je nešlo užívat v normální stravě. Náš výzkum se tak soustředil na hledání bioaktivních molekul, které se vyskytují v potravinách a jedlých rostlinách,“ vysvětluje. Chmel byl historicky použit jak na výrobu piva, tak i jako základ bylinkových čajů nebo výtažků.

Vědci se pak zaměřili na 4 druhy chmele, který je použit pro pivo i extrakty. Mají zkratky HC, HS, HT a Hsu. Nakonec identifikovali 42 složek, které redukovaly krevní cukr a měly také antioxidační účinky. Dále testovali antioxidační schopnost v lidských buňkách stran neuroblastomu. Jde o typ rakoviny, který se vyvíjí v nezralých nervových buňkách, tedy v dětském věku. Chmel typu HT se právě tady projevil nejvíce.

Omezení výzkumu, ale dobrý směr

Další testy mezitím ukázaly další schopnosti chmelových výtažků. Konkrétně ochranu před neurotoxicitou, regulaci buněčné signalizace a schopnost recyklace poškozených buněk. Tým si také všiml, že konkrétní dávky HT mají podobný efekt i u červů. Tyto výsledky podle nich míří směrem k vývoji potravinových doplňků, které by mohly být prevencí vzniku Alzheimera. Je však třeba dodat, že dosavadní výzkum má své limity.

V první řadě jsou tyto výsledky založeny na předklinických výzkumech a jejich efekty na lidský organismus tak zůstávají stále nejasné. Vědci nicméně poznamenali, že probíhající studie jasně ukazují na již dříve pozorovanou spojitost konkrétního jídelníčku a snížení rizika neurodegenerace. Návyk konzumovat potraviny bohaté na polyfenoly tak hraje do karet dlouhodobé duševní a neurologické kondici člověka.

Článek Novinka ohledně Alzheimerovy choroby: S nemocí by mohl pomoci chmel, milovníci piva ale radost mít nebudou se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Skutečné řešení záhady Alzheimerovy choroby?

„Porozumění tomu, jak mohou cirkadiánní rytmy regulovat hladiny heparansulfátu na povrchu buněk a kontrolovat vznik amyloidu beta, může vést ke vzniku chronoterapií. Takto lze teoreticky zmírnit projevy jak Alzheimerovy nemoci, tak i dalších infekčních chorob,“ uvedla v prohlášení Jennifer Hurley z Rensselaer Institute, která studii vedla. Co vlastně výzkumný tým objevil? Imunitní buňky odpovědné za likvidaci klíčového proteinu se řídí cirkadiánním rytmem.

V mozku pacienta s Alzheimerovou nemocí se hromadí tzv. amyloid beta, který je likvidován imunitními buňkami. Tyto buňky mají cosi jako směnný provoz – řídí se cirkadiánními rytmy, 24hodinovým cyklem, který kontroluje průběh konkrétních operací lidské fyziologie. Nový nález může vést k vysvětlení souvislosti mezi výskytem Alzheimerovy choroby a narušením spánkového cyklu daného člověka.

Další napojení na spánkové vzorce

Předchozí studie už zjistily, že narušení spánku může být jedním z raných znaků Alzheimerovy choroby. Tyto projevy začínají roky před dalšími symptomy a jsou indikací zvýšeného rizika vývoje tohoto postižení. Nový výzkum posoudil aktivitu imunitních buněk odpovědných za likvidaci proteinu zvaného amyloid beta, jehož nánosy vznikají u nemocných lidí. Buňky čistí prostor právě na základě cirkadiánního rytmu.

Jakákoli závada v přirozených vzorcích může vést k likvidaci těchto rytmů, a tedy zvýšené kumulaci tohoto proteinu. Z toho vědci usoudili, že existuje jasné spojení mezi cirkadiánními rytmy a vývojem choroby. Je těžké stanovit, zda jde o skutečný průlom, protože výzkum je stále ve velmi rané fázi. Pokud půjde udržet denní čištění mozku od amyloidu beta, bude riziko vývoje choroby mnohem menší. I při případném rozvoji budou symptomy lehčí.

Kdo ve vašem okolí trpí nějakou formou demence?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Záhada Alzheimerovy choroby: Blížíme se k vyřešení? Vědci učinili další důležitý krok na cestě k jejímu pochopení se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zodpovědný úkol laboratorních myší

Skupina zkoumá schopnost mozku adaptovat se na zranění a aplikovatelnost rozdílných modelů a metod v klinické práci. Obecně jde o studie, které se provádí na zvířatech předtím, než jsou postupy použity na lidech. Spektrum zvířat je pestré, myši a krysy jsou nejběžnější díky podobnosti jejich mozku s tím lidským. Preklinické studie v rámci vývoje léků na Alzheimerovu chorobu ovšem zatím nejsou tak časté.

Důvodem dosud byla omezená možnost přenést jejich výsledky na člověka a také absence signifikantního pokroku. Aktuální výzkum může být ovšem změnou, protože přinesl dobré a přenositelné závěry. Metodika ukázala, že nálezy ze zvířecích experimentů mohou nabídnout velmi cenný vhled do pochopení Alzheimerovy choroby a nabídnout i nové metody léčby. Tým použil myši, které byly na tuto chorobu geneticky modifikovány.

Upravené myši a hledání biomarkerů

V použitém modelu může tým ve skutečnosti vidět obdobný průběh nemoci, jaký běžně pozorujeme u člověka. Jedním z postupů je odběr míšní tekutiny z komor v mozku. V nich vědci hledali molekuly nebo substance, které jsou běžnými znaky přítomnosti Alzheimerovy choroby. Jedná se o tzv. biomarkery, příkladem budiž tzv. amyloid beta a tau proteiny. Choroba se u myší a krys projevuje velmi podobně jako u lidí.

Tento postup se tak dá použít k měření dlouhodobých změn u dalších chorob, které se rovněž projeví v míšní tekutině. Jde o nemoci, které vedou k rozpadu neuronů v mozku a také dalších částech nervového systému. „Jinými slovy jsme ukázali, že tento laboratorní model je dobrým startovacím bodem, než se pustíme do dalších výzkumů u lidí,“ vysvětluje Bjørkli. Badatelé tak mají vlastně cvičnou plochu, kde mohou sledovat veškeré projevy nemoci.

Kdy a jak jste se s Alzheimerovou chorobou setkali nejblíže?

Zdroj: NCBI

Článek Nadějný výzkum Alzheimerovy choroby na zvířatech. Laboratorní myši mají zodpovědný úkol a vnáší vědcům naději na průlom se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Celkem čtyři možné varianty

Vědci zatím identifikovali 4 vzory patologie tau proteinu, které se postupem času odlišují. Podíl jednotlivých typů se pohybuje mezi 18–30 %, což znamená, že všechny jsou poměrně běžné a ani jeden z nich nedominuje. První varianta zahrnuje asi 30 % případů, postihuje spánkový lalok a ovlivňuje hlavně paměť. Druhá (18 % případů) se objevuje na jiných místech kůry mozkové. Spíše než paměť zasahuje plánovací dovednosti a schopnost provádět běžné denní činnosti.

Třetí varianta nalezená opět ve 30 % případů se podepisuje u pacientů hlavně na zraku. Ovlivňuje orientaci, posouzení vzdálenosti a rozeznávání tvarů. Čtvrtý a poslední podtyp, zachycený v 19 % případů, se šíří asymetricky v levé mozkové hemisféře a ovlivňuje řečové schopnosti dotyčného člověka. Tyto objevy umožnila detailní 3D pozitronová tomografie použitá při skenování mozku.

Boj se stále častější diagnózou

Následné analýzy vzorků a dat potvrdily tyto čtyři typologie rozvoje nemoci a vysvětlují tak její různé průběhy. Alzheimerova choroba se ukazuje jako mnohem heterogennější, než si vědci původně mysleli. Je na místě provést revizi dosavadních metod, které jsou používány ke stanovování průběhu nemoci u konkrétních pacientů. Alzheimer je vedoucí světovou formou demence a s narůstajícím věkem populace čísla dál dramaticky stoupají.

Obecně víme, že nemoc způsobuje stabilní úbytek neuronů, ale zatím nevíme, proč se tak děje. A dosud také není žádný lék, i když i na této frontě existuje určitý pokrok. Rozdělení na podtypy dovoluje určovat konkrétní zranitelné neurony, pozorovat efekt nemoci na ně a rozklíčovat, jak může být tento dopad zvrácen. Dalším krokem jsou dlouhodobé výzkumy, které by umožnily určit, které symptomy a kdy může pacient očekávat, a případně hledat nové možnosti léčby.

Zdroj: Lund University

Článek Vědci identifikovali čtyři typy Alzheimerovy choroby, které se liší dopadem na lidské tělo. Jejím rozklíčováním je možné v budoucnu zvrátit její negativní vliv se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.